Co způsobuje tvrdé a nafouklé břicho a jaké jsou možnosti léčby?

19. února 2023 6:50

Tvrdé a nafouklé břicho je velmi nepříjemným a často bolestivým příznakem řady různých onemocnění a stavů. S pocitem tvrdého a nafouklého břicha se setkáváme nejen v těhotenství, ale objevuje se také v souvislosti se zácpou, nespecifickými střevními záněty nebo náhlou příhodou břišní.

Obsah článku

  1. Zácpa
    1. Příznaky
    2. Léčba
  2. Syndrom dráždivého tračníku
    1. Příznaky
    2. Léčba
  3. Nespecifické střevní záněty
    1. Příznaky
    2. Léčba
  4. Rakovina žaludku
    1. Příznaky
    2. Léčba
  5. Neprůchodnost střev (ileus)
    1. Příznaky
    2. Léčba
  6. Přítomnost volné tekutiny v břiše (ascites nebo krvácení do břicha)
    1. Příznaky
    2. Léčba
  7. Tvrdé břicho v těhotenství
  8. Kdy vyhledat lékaře?
  9. Co si z článku odnést?

Tento článek popisuje nejčastější příčiny tvrdého a nafouklého břicha a možnosti jejich léčby.

Dozvíte se také kdy vyhledat lékaře.

Zácpa

Bolest břicha je velmi běžným příznakem a během života se s tímto problémem setká většina lidí.

Mezi jednu z nejčastějších příčin tvrdého břicha patří zácpa, což je porucha odchodu stolice.

Pacient se zácpou se vyprazdňuje méně než 3x týdně a defekace je u něj často spojená se silnou bolestí, což vede k zadržování a hromadění stolice v těle (1).

Příčin zácpy je celá řada.

Někdy za zácpou stojí nezdravý životní styl (nedostatek vlákniny, nedostatečný příjem tekutin, apod.), zatímco jindy je tento problém způsoben onemocněním trávicího traktu (včetně nespecifických střevních zánětů či rakoviny) nebo souvisí s nadměrným užíváním laxativ (léků s projímavými účinky, které usnadňují vyprazdňování stolice), což může vést až k syndromu líného střeva a chronické zácpě.  

I když přesně nevíme kolik lidí v České republice trpí zácpou, studie ze Spojených států amerických naznačují, že se jedná o poměrně častý problém, který postihuje až 16 % lidí (2).

Příznaky

Mezi nejčastější příznaky zácpy patří bolest břicha a tvrdé a nafouklé břicho.

Příčinou těchto příznaků je skutečnost, že tvrdá, hrudkovitá stolice negativně ovlivňuje střevní motilitu. Navíc, vzhledem k tomu, že stolice v tračníku u pacientů se zácpou zůstává delší dobu než u zdravých lidí, dochází ke zvýšení činnosti střevních baktérií, což vede k vyšší tvorbě plynu (3).

Jednou z nejčastějších příčin tvrdého břicha je zácpa

Jednou z nejčastějších příčin tvrdého břicha je zácpa

To se projeví dalšími nepříjemnými pocity, jako je nadýmání a plynatost.

Kromě tvrdého břicha mezi další příznaky zácpy patří:

  • nízká četnost vyprazdňování (typicky méně než 3x týdně)
  • vylučování tvrdé, suché a hrudkovité stolice
  • bolest při defekaci
  • pocit neúplného vyprázdnění (po defekaci se nedostavuje typická "úleva")

Léčba

Ve většině případů lze zácpu úspěšně vyléčit doma.

Lékaři doporučují konzumovat potraviny bohaté na vlákninu, pít dostatek tekutin a zvýšit pohybovou aktivitu (4).

Mezi další možnosti léčby zácpy patří "trénink" správné defekace, jehož smyslem je naučit tělo chodit na stolici každý den ve stejnou dobu.

Pokud léčba výše uvedenými prostředky nefunguje, může lékař předepsat léky s projímavými účinky (laxativa) nebo léky na změkčení stolice.

Nicméně tyto léky byste měli užívat pouze na lékařský předpis a nikdy je nesmíte brát dlouhodobě, protože hrozí, že si na ně tělo vypěstuje návyk a bez nich se nebudete schopni vyprázdnit (odborně se takovému stavu říká syndrom líného střeva).

V extrémních případech kdy na zácpu nefungují ani laxativa může lékař vybavit stolici ručně nebo pacienta odeslat na chirurgii k operaci.

Syndrom dráždivého tračníku

Podle nedávné studie je syndrom dráždivého tračníku jednou z nejčastějších příčin trávicích potíží (5).

Lékaři přesně neví jak a proč syndrom dráždivého tračníku vzniká, ale domnívají se, že se na vzniku tohoto onemocnění podílí několik různých faktorů, jako jsou životní styl, střevní motilita, interakce mezi mozkem a střevem (fungování takzvané osy mozek-střevo) a stres.

Syndrom dráždivého tračníku častěji postihuje ženy než muže a s přibývajícím věkem riziko jeho vzniku klesá (5).

Existují tři různé formy syndromu dráždivého tračníku (5):

  • IBS-D - dráždivý tračník s průjmem
  • IBS-C - dráždivý tračník se zácpou
  • IBS-M - dráždivý tračník se smíšenou stolicí (střídání průjmu a zácpy)

Příznaky

Mezi časté příznaky syndromu dráždivého tračníku patří (5):

  • bolest nebo tlak v žaludku
  • křeče v břiše
  • nafouklé břicho
  • tvrdé břicho
  • zácpa, průjem nebo jejich střídání
  • stěhovavá bolest břicha (nejčastěji přechází z epigastria do pravého nebo levého podžebří nebo do podbřišku či třísel)
  • změna v četnosti vyprazdňování či charakteru stolice (například změna barvy či konzistence stolice)

Léčba

Léčba syndromu dráždivého tračníku se je zaměřena na zmírnění příznaků, jako jsou zácpa, průjem, tvrdé břicho, křeče v břiše nebo bolesti břicha (5).

Součástí léčby je také nácvik vyprazdňování stolice.

Lékaři pacientům se syndromem dráždivého doporučují změnit životní styl, což zahrnuje zejména změnu stravovacích návyků a jídelníčku.

Léčba syndromu dráždivého tračníku závisí zejména také na konkrétní formě onemocnění.

V léčbě dráždivého tračníku se zácpou se uplatňuje vláknina, léky usnadňující vyprazdňování (laxativa) a dostatek pohybu.

V léčbě dráždivého tračníku s průjmy se uplatňují probiotika a léky proti průjmům (například loperamid).

Probiotika lze užívat jako lék (výhodou je vysoký obsah zdraví prospěšných střevních bakteriálních kultur) nebo ve formě probiotických potravin.

V případě vleklých trávicích potíží a křečí v břiše mohou lékaři předepsat nízké dávky tricyklických antidepresiv, jako je například doxepin nebo inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jako je například citalopram, které tyto příznaky pomáhají zmírnit (5).

Při syndromu dráždivého tračníku je vhodné vyhnout se potravinám, které problémy vyvolávají.

Některým lidem pomáhá omezení příjmu lepku a mléčných výrobků.

Nespecifické střevní záněty

Pojmem nespecifické střevní záněty označujeme zánětlivé postižení trávicího ústrojí způsobené reakcí imunitního systému proti vlastním střevním buňkám a střevní mikroflóře.

Mezi nespecifické střevní záněty patří například ulcerózní kolitida a Crohnova choroba (6).

Ulcerózní kolitida je zánětlivé postižení tlustého střeva (tračníku) a konečníku (rekta).

Crohnova choroba je zánětlivé postižení libovolné části trávicí trubice, ale nejčastěji postihuje terminální ileum, což je část tenkého střeva, která se napojuje na slepé střevo a dále pokračuje jako tlusté střevo.

Příznaky

Příznaky ulcerózní kolitidy i Crohnovy choroby jsou často velice podobné a tato onemocnění tak lze snadno zaměnit (6).

Podle nadace pro Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu se ulcerózní kolitida projevuje těmito příznaky (7):

  • nechutenství (ztráta chuti k jídlu)
  • hubnutí (úbytek na váze)
  • nevolnost a horečka
  • únava
  • anémie
  • průjem
  • krev ve stolici
  • křeče a bolesti břicha

U pacientů s Crochnovou chorobou se kromě výše uvedených příznaků vyskytují také tyto symptomy:

  • dehydratace
  • absces
  • píštěl, což je abnormální (patologická) komunikace mezi střevem a ostatními orgány

Léčba

Vzhledem k tomu, že se jedná o autoimunitní onemocnění, není možné Crohnovu chorobu ani ulcerózní kolitidu úplně vyléčit, ale dokážeme jen zmírňovat příznaky (6).

Obě tato onemocnění mají tendenci se vracet v záchvatech, kdy se střídá období relativního klidu se zhoršením příznaků.

V léčbě ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby se uplatňují různé léky, jako jsou například aminosalicyláty (například sulfasalazin nebo mesalazin) nebo kortikosteroidy.

Aminosalicyláty se obvykle užívají ve formě rektálních čípků, ale je možné je podávat i perorálně.

Pokud podávání mesalazinu nevede ke zlepšení stavu pacienta, mohou lékaři předepsat kortikosteroidy, které zmírňují projevy zánětu.

Nově se v léčbě ulcerózní kolitidy i Crohnovy choroby uplatňuje také biologická (imunomodulační) léčba, například anti tumor nekrotizující faktor alfa (anti-TNF alfa). Ta se využívá zejména v případě, kdy nezabírají ani kortikoidy.

Poté co lékaři dostanou počáteční příznaky onemocnění pod kontrolu, pacienti obvykle při následných dalších záchvatech onemocnění užívají kortikosteroidy.

V závažných případech, kdy stávající možnosti léčby nefungují, může být nutná operace, při které se odstraní postižená část tlustého střeva nebo celé tlusté střevo (parciální nebo totální kolektomie).

S tímto typem operace se setkáváme zejména u pacientů s ulcerózní kolitidou, která postihuje jen tlusté střevo a rektum.

U Crohnovy choroby je nutné operací často řešit abscesy a píštěle, kdy se lékaři snaží s pomocí drenáže absces vyčistit a případnou píštěl uzavřít (zašít).

To někdy vede k tomu, že pacient je dočasně nucen mít střevní vývod na stěně břišní (stomie), dokud se sutura píštěle nezhojí a poté je možné stomii zanořit a pacient může chodit normálně na stolici.

Rakovina žaludku

Rakovina žaludku nejčastěji začíná na vnitřní stěně žaludku (žaludeční sliznici) a postupně prorůstá do dalších vrstev (8).

Existují různé druhy nádorů žaludku, přičemž některé z nich jsou maligní (zhoubné) a jiné benigní (nezhoubné).

Příznaky

Časné příznaky rakoviny žaludku jsou stejné jako u dalších onemocnění trávicího traktu a patří mezi ně (8):

Rakovina žaludku v pokročilém stadiu se může projevit následujícími příznaky:

Diagnostika rakovina žaludku spočívá v řadě různých vyšetření, jako jsou laboratorní vyšetření krve, funkční vyšetření trávicího traktu (polykací akt a pasáž jícnem a žaludkem), zobrazovací metody (CT nebo magnetická rezonance žaludku), gastroskopie nebo biopsie.

Biopsie slouží k odběru vzorku nádorové tkáně a k určení typu a stupně pokročilosti nádoru.

Léčba

V léčbě rakoviny žaludku se uplatňuje několik různých způsobů léčby (8):

Hlavním způsobem léčby rakoviny žaludku je operace, při které se nádorem postižená část žaludku odstraní.

U méně pokročilých nádorů často postačí odstranit jen nádorově změněnou sliznici žaludku, což se provádí endokospickou operací označovanou jako endoskopická mukózní resekce.

U pokročilejších nádorů je nutné odstranit část žaludku nebo celý žaludek rozsáhlou břišní operací.

Mezi další možnosti léčby rakoviny žaludku patří:

  • chemoterapie, což je léčba cytotoxickými léčivy, která zabíjí nádorové buňky
  • radioterapie, při které se lékaři pokouší zničit nádorové buňky ozářením rentgenovým zářením, laserem nebo jinak
  • chemoradiační léčba, kombinace chemoterapie a radioterapie
  • cílená léčba, kdy se lék podá přímo do nádoru, který zničí
  • biologická (imunomodulační) léčba, kdy se pacientům podávají speciální biologické léky, které vybudí jeho imunitní systém tak, že dokáže nádor "vlastními" silami zabít

Neprůchodnost střev (ileus)

Střevní neprůchodnost je život ohrožující stav, kdy z nějakého důvodu dojde k zastavení peristaltických pohybů střev, což se projeví poruchou trávení potravy, zástavou odchodu stolice a větrů a roztažením (distenzí) střevních kliček.

Příčin ileu je mnoho, od narušení cévního zásobení střeva (cévní ileus), přes poškození inervace střeva (neurogenní ileus) či zaškrcení střeva vazivovým pruhem nebo v kýlní brance (strangulační ileus) až po zablokování střeva různými překážkami (nádorem, těžko stravitelnými potravinami nebo žlučovými kameny).

Příznaky

Kromě tvrdého břicha jsou dalšími příznaky ileu například:

  • nevolnost
  • zvracení
  • kruté bolesti břicha
  • horečka
  • sepse (otrava krve například následkem perforace střeva)

V diagnostice střevní neprůchodnosti se používají zobrazovací metody (zejména CT, orientačně pomůže i rentgenové vyšetření - prostý snímek břicha či ultrazvuk).

Léčba

Léčba neprůchodnosti střev spočívá v odstranění vyvolávající příčiny.

Ileus (neprůchodnost střev) je život ohrožující příčinou tvrdého břicha

Ileus (neprůchodnost střev) je život ohrožující příčinou tvrdého břicha

Často je nutné střevní neprůchodnost operovat a odumřelou část střeva odstranit. V některých případech se podaří střevo zprůchodnit například podáním kontrastní látky (pasáž GIT) nebo rehabilitačními technikami.

Přítomnost volné tekutiny v břiše (ascites nebo krvácení do břicha)

Přítomnost volné tekutiny v břiše je další život ohrožující příčinou tvrdého břicha.

Volná tekutina se do dutiny břišní může dostat různými způsoby, například při úrazech vnitřních orgánů (zejména sleziny, ledvin nebo jater) nebo při prasknutí cévní výdutě (aneuryzmatu), kdy vzniká život ohrožující stav označovaný pojmem hemoperitoneum (přítomnost krve v dutině břišní).

Proto je při jakémkoli úrazu břicha, včetně autonehod, pádů, apod. nutné co nejrychleji vyloučit krvácení do břicha, k čemuž se nejlépe hodí ultrazvukové vyšetření.

Další častou příčinou tvrdého břicha je ascites, což je odborné označení pro přítomnost tekutiny v břiše.

Nejčastější příčinou ascitu je onemocnění jater, srdce nebo ledvin.

Příznaky

Kromě tvrdého břicha mezi mezi příznaky hemoperitonea (přítomnosti krve v břišní dutině) patří:

Mezi příznaky vody v břiše (ascitu), mimo jiné, patří:

  • pocit tlaku v břiše
  • nevolnost
  • dušnost
  • tvrdé a objemné břicho

Léčba

Léčba hemoperitonea je buď konzervativní nebo operační. V některých případech se menší hematom (krevní sraženina) vstřebá sám, nicméně často je nutná operační revize či odstranění nebo zašití postiženého orgánu.

V případě poranění sleziny je často nutné jí odstranit (splenektomie), i když v poslední době se zejména u dětí uplatňuje i konzervativní léčba, protože slezina plní důležitou úlohu v imunitním systému a i když se bez ní dá žít, je stále její zachování pro pacienta výhodnější.

V léčbě ascitu je nutné léčit vyvolávající příčinu a uplatňují se různé léky, jako jsou diuretika (léky na odvodnění), ACE inhibitory (léky na vysoký krevní tlak), antibiotika a mnoho dalších.

Tvrdé břicho v těhotenství

Příčinou tvrdého břicha v těhotenství mohou být takzvaní "poslíčci" neboli Braxton-Hicksovy kontrakce.

Další častou příčinou tvrdého břicha v těhotenství je zácpa a plynatost.

Zejména ve vyšším stupni těhotenství totiž rostoucí plod tlačí na střeva a konečník, což způsobuje nepříjemné příznaky jako jsou zácpa, zaražené větry nebo plynatost.

Tvrdé břicho je častým příznakem v pozdních fázích těhotenství

Tvrdé břicho je častým příznakem v pozdních fázích těhotenství

Braxton-Hicksovy kontrakce jsou nepravidelné děložní stahy, které nemají vypuzovací účinek na plod a někteří lidé mylně považují za porodní kontrakce.

Tyto kontrakce se poprvé objevují již v 6. týdnu těhotenství, ale většina rodiček je poprvé zaznamená až ve druhém či třetím trimestru.

Rozdíly mezi Braxton-Hicksovými kontrakcemi a porodními stahy popisuje níže uvedená tabulka:

Braxton-Hicksovy kontrakce Porodní kontrakce
kontrakce jsou nepravidelné a trvají různě dlouho kontrakce jsou pravidelné a jejich četnost se potupně zvyšuje
kontrakce se projevují spíše jako tlak a tvrdnutí břicha, nikoli jako bolest kontrakce jsou spojeny s bolestí
kontrakce se nezesilují kontrakce jsou stále silnější
kontrakce neotevírají děložní hrdlo kontrakce otevírají děložní hrdlo

Při Braxton-Hicksových kontrakcích dochází při změně polohy těla často ke zmírnění nebo odeznění pocitu tvrdého či nafouklého břicha.

Někdy pomáhá také krátká procházka či krátký odpočinek a vypití sklenice vody.

Kdy vyhledat lékaře?

Pokud se spolu s tvrdým břichem objeví kterýkoli z následujících příznaků, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc:

  • krev ve stolici
  • zvracení
  • nevolnost
  • dušnost
  • neúmyslné (nechtěné) hubnutí
  • krutá bolest břicha

Jestliže tvrdé nebo nafouklé břicho neodezní do 24 hodin je rovněž vhodné vyhledat lékařskou pomoc.

Co si z článku odnést?

Příčin tvrdého břicha je celá řada.

Často za tímto příznakem stojí problémy s vyprazdňováním (zejména zácpa), ale tvrdé či nafouklé břicho bývá také známkou různých onemocnění, jako jsou nespecifické střevní záněty, syndrom dráždivého tračníku, zánět nebo rakovina žaludku, apod.

S tvrdnutím břicha se často setkáváme také v těhotenství, kdy je tento problém často vyvolán takzvanými "poslíčky", což jsou děložní kontrakce, které nemají vypuzovací charakter a plod obvykle nepoškozují ani nevyvolávají porod.

V některých případech může být tvrdé břicho i známkou život ohrožujících stavů, jako jsou krvácení do břicha, voda v břiše nebo ileus.

Léčba tvrdého břicha spočívá v léčbě vyvolávající příčiny.

Někdy postačí jen změnit životní styl (zvýšit přísun vlákniny, změna jídelníčku, zvýšení pohybové aktivity), zatímco jindy je nutné užívat léky nebo musí pacient na operaci.

Pokud pocit tvrdého či nafouklého břicha neodezní do 24 hodin nebo je spojený s dalšími závažnými příznaky, jako jsou krev ve stolici, zvracení krve, dušnost, motání hlavy nebo ztráta vědomí, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 19. února 2023 6:50
Datum příští revize: 19. února 2025 6:50
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace