Jaterní encefalopatie: vše co potřebujete vědět!

Jaterní encefalopatie je narušení fungování mozku v důsledku těžkého poškození jater. Při tomto onemocnění nedokážou játra postiženého pacienta účinně odstraňovat toxiny z krve, které se tak hromadí v krvi, což způsobuje poškození mozku.

Jaterní encefalopatie může být buď akutní (krátkodobá) nebo chronická (dlouhodobá).

V nejzávažnějších případech jaterní encefalopatie může pacient upadnout do komatu a přestává reagovat na jakékoli podněty.

Jaké druhy jaterní encefalopatie existují?

Akutní jaterní encefalopatie se rozvíjí na podkladě těžké poruchy jater a nejčastěji se s ní setkáváme u následujících stavů:

• Akutní fulminantní virová hepatitida: jedná se o závažnou, náhle vzniklou těžkou formu virového zánětu jater.
• Toxická hepatitida: jedná se o zánět jater způsobený nadměrnou konzumací alkoholu, jedovatými chemickými látkami, léky nebo doplňky stravy.
• Reyův syndrom: jedná se o vzácné a závažné onemocnění, které postihuje zejména děti a způsobuje otok a zánět jater a mozku. Bývá spojený s užíváním některých léků, zejména kyseliny acetylsalicylové.

Akutní jaterní encefalopatie bývá také známkou selhání jater v terminálním (konečném) stádiu.

Chronická jaterní encefalopatie může být rekurentní (vracející se v opakovaných záchvatech) nebo permanentní (trvalá).

Pacienti s rekurentní jaterní encefalopatií prodělají během života několik epizod onemocnění a musí být pravidelně sledováni a léčeni tak, aby se zabránilo opětovné exacerbaci (zhoršení) příznaků.

Rekurentní jaterní encefalopatie se nejčastěji vyskytuje u pacientů s těžkou cirhózou jater.

Permanentní chronická jaterní encefalopatie je poměrně vzácná a setkáváme se s ní u pacientů, kteří nereagují na léčbu a/nebo mají závažná neurologická onemocnění, jako jsou například epilepsie nebo poranění míchy.

Jaké jsou příznaky jaterní encefalopatie?

Příznaky jaterní encefalopatie závisí na vyvolávající příčině poškození jater a také na celkové závažnosti onemocnění.

Mezi příznaky mírné až středně závažné jaterní encefalopatie patří:

• Problémy s přemýšlením
• Změny osobnosti
• Neschopnost se soustředit
• Problém s koordinací pohybů, což se může projevit například podstatným zhoršením schopnosti psát nebo provádět další běžné každodenní úkony
• Zapomětlivost
• Zmatenost
• Zhoršení úsudku
• Zápach z úst připomínající ovoce nebo aceton

Mezi příznaky těžké jaterní encefalopatie patří:

• Zmatenost
• Apatie
• Úzkost
• Epileptické záchvaty a/nebo svalové křeče
• Těžké poruchy osobnosti
• Únava
• Zmatená či nesouvislá řeč
• Třes rukou, zejména jeho podtyp označovaný jako flapping tremor
• Zpomalení pohybů

Pokud se některý z výše uvedených příznaků jaterní encefalopatie objeví, vyhledejte neprodleně lékařskou pomoc. Neléčená jaterní encefalopatie může vést až k upadnutí pacienta do komatu.

Co způsobuje jaterní encefalopatii?

Přesnou příčinu vzniku jaterní encefalopatie neznáme, nicméně nejčastěji je toto onemocnění spuštěno nahromaděním toxinů v krvi, k čemuž dochází v případě, kdy játra nejsou schopna odbourávat a odstraňovat škodlivé látky z těla.

Játra musí z těla odstraňovat jedovaté (toxické) chemické látky, které v organizmu vznikají při metabolických pochodech nebo zpracování léků či doplňků stravy.

Jedním z toxinů, které játra z těla odstraňují je amoniak (NH3), který je odpadním produktem metabolizmu proteinů (bílkovin).

V ledvinách se amoniak přemění na bezpečnější látky, které z těla vylučujeme močí.

Pokud má pacient poškozená játra (například dlouhodobou nadměrnou konzumací alkoholu), nejsou schopna dostatečně odstraňovat všechny toxiny a ty se tak hromadí v krvi a mohou se dostat do mozku.

Mezi nejčastější příčiny jaterní encefalopatie patří poškození jater toxiny, jako jsou alkohol, drogy nebo některé léky. Toto onemocnění bývá často spojeno s cirhózou jater.

Jejich nahromadění v mozku může vyvolat příznaky jaterní encefalopatie.

Kromě toho se toxiny dostávají také do dalších orgánů a do nervů a vedou ke zhoršení jejich fungování.

Mezi nejčastější spouštěče jaterní encefalopatie patří:

• Infekční onemocnění, jako je například zánět jater a/nebo zápal plic
• Onemocnění ledvin
• Dehydratace
• Hypoxie neboli nedostatek kyslíku ve tkáních
• Léky, které potlačují fungování imunitního systému (imunosupresiva)
• Závažné úrazy a/nebo nedávno prodělaná operace
• Léky, které tlumí centrální nervový systém, jako jsou například barbituráty nebo benzodiazepiny (léky na uklidnění a léky na spaní)
• Nadměrná konzumace bílkovin
• Narušení elektrolytové rovnováhy, zejména hypokalémie (nízký draslík v krvi) následkem zvracení a/nebo užívání některých léků (například diuretik)

Diagnostika jaterní encefalopatie

V diagnostice jaterní encefalopatie se uplatňují následující vyšetření.

Laboratorní vyšetření krve

Při jaterní encefalopatii se využívají následující laboratorní vyšetření krve:

• Krevní obraz a diferenciál: z tohoto vyšetření lze zjistit celkový počet krevních buněk (červených a bílých krvinek) a krevních destiček. Nedostatek červených krvinek je známkou nízkého obsahu kyslíku v krvi a může být také signálem krevních ztrát v organizmu.
• Jaterní testy: při tomto vyšetření se měří hladiny jaterních enzymů, jako jsou ALT (alaninaminotransferáza), AST (aspartátaminotransferáza), GGT (gamaglutamyltransferáza, též označovaná jako GMT) nebo alkalická fosfatáza (ALP). Zvýšené hodnoty jaterních enzymů mohou být známkou nemocných jater.
• Mineralogram: z mineralogramu se stanoví koncentrace některých minerálů v krvi, zejména vápníku, sodíku, hořčíku a draslíku. Pro diagnostiku jaterní encefalopatie je důležitá zejména koncentrace draslíku a sodíku. Hypokalémie (nízký draslík) a hypernatrémie (vysoký sodík) jsou častým spouštěčem jaterní encefalopatie.
• Stanovení hladiny amoniaku v krvi: vysoká hladina amoniaku v krvi je známkou zhoršení funkce jater.

Zobrazovací metody 

Mezi zobrazovací metody využívané v diagnostice jaterní encefalopatie patří zejména CT vyšetření nebo magnetická rezonance, které odhalí změny na mozku, včetně krvácení a/nebo vnitřních orgánech.

Ultrazvukové vyšetření břicha pomáhá odhalit některá onemocnění jater a další známky jaterní encefalopatie, jako je například voda v břiše (ascites).

Někdy lze jaterní encefalopatii diagnostikovat jen na základě laboratorních vyšetření krve a anamnézy onemocnění jater či ledvin.

Jaká jsou stádia jaterní encefalopatie?

Podle závažnosti příznaků se jaterní encefalopatie dělí do několika stádií.

Podle West Havenské klasifikace se jaterní encefalopatie dělí do těchto stádií:

• Stádium 0: v tomto stádiu nemají pacienti prakticky žádné příznaky.
• Stádium 1: v tomto stádiu se objevují mírné příznaky, jako jsou zhoršení koncentrace a změna spánkových zvyklostí (nespavost, insomnie nebo naopak nadměrná spavost, hypersomnie).
• Stádium 2: pro toto stádium jsou charakteristické středně závažné příznaky, jako jsou dezorientace nebo apatie.
• Stádium 3: v tomto stádiu se vyskytují velmi závažné příznaky a pacient není schopen vykonávat základní úkony. Často se objevuje také zmatenost a dochází ke změnám (poruchám) osobnosti.
• Stádium 4: v tomto stádiu pacient upadá do bezvědomí a komatu.

Pro hodnocení stavu vědomí se (nejen) při jaterní encefalopatii využívá Glasgowská stupnice (GCS – Glasgow Coma Scale).

Jaké jsou možnosti léčby jaterní encefalopatie?

Léčba jaterní encefalopatie závisí na závažnosti příznaků a na vyvolávající příčině pacientových obtíží.

Pokud byla spouštěčem jaterní encefalopatie nadměrná konzumace bílkovin (proteinů) bude nutné snížit denní přísun bílkovin.

Nicméně je nutné být opatrný, protože bílkoviny jsou pro život velmi důležité, a tak je třeba poradit se s odborníkem na výživu, který vám doporučí vhodný jídelníček pro zajištění dostatečného přísunu bílkovin tak, aby se příznaky jaterní encefalopatie nezhoršovaly.

Mezi potraviny bohaté na bílkoviny, jejichž konzumaci byste při jaterní encefalopatii měli omezit, mimo jiné, patří:

• Drůbeží maso
• Červené maso
• Vejce
• Ryby

V léčbě jaterní encefalopatie se uplatňují také léky, které pomáhají zpomalit vstřebávání toxinů do krve. Mezi tyto léky patří například antibiotika, která zlikvidují střevní baktérie tvořící amoniak a laktulóza (syntetický cukr), která na sebe ve střevě naváže amoniak a ten se tak z těla vyloučí se stolicí.

U těžké dušnosti je pacientovi nutné podávat kyslík, a to buď kyslíkovou maskou či brýlemi a/nebo připojením na umělou plicní ventilaci.

V nejzávažnějších případech je jedinou možností léčby jaterní encefalopatie transplantace jater.

Jaká je dlouhodobá prognóza jaterní encefalopatie?

Pacienti s chronickou jaterní encefalopatií mají lepší prognózu než pacienti s akutním onemocněním.

Čím dříve je zahájena léčba tím je prognóza lepší.

Jaterní encefalopatie je do jisté míry reverzibilní (vratné onemocnění), pokud je včas zahájena správná léčba.

Podle některých studií zhruba 42 % pacientů s toxickou jaterní encefalopatií přežije jeden rok a 23% přežívá 3 roky a déle (1).

Jaké jsou komplikace jaterní encefalopatie?

Mezi komplikace jaterní encefalopatie patří edém (otok) mozku, herniace mozku a multiorgánové selhání (MOS).

Prevence jaterní encefalopatie

Nejlepší prevencí jaterní encefalopatie je prevence a správná léčba onemocnění jater.

• Pokud chcete snížit riziko onemocnění jater, dodržujte následující pokyny:
• Vyhněte se nadměrné konzumaci alkoholu
• Vyhněte se konzumaci příliš tučných jídel
• Udržujte si tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí
• Myjte si ruce před jídlem a po návštěvě WC.
• Vyhněte se úzkému kontaktu s pacienty s virovou hepatitidou
• Nechte se naočkovat proti žloutence typu A a B.

Co si z článku odnést?

Jaterní encefalopatie je odborný lékařský termín pro onemocnění mozku vyvolané poškozením jater.

Nemocná játra nedokážou dostatečně odstraňovat toxiny z těla a ty se dostávají do krve a do mozku, kde vyvolávají různé příznaky, jako jsou zmatenost, poruchy osobnosti, dezorientace a (v nejzávažnějších případech) koma.

Nejčastějšími příčinami jaterní encefalopatie jsou infekční onemocnění jater, jako je například hepatitida (žloutenka), poškození jater toxickými látkami (alkoholem, léky, drogami, doplňky stravy, apod.) a Reyův syndrom.

Jaterní encefalopatie může probíhat buď akutně nebo chronicky (dlouhodobě).

Chronická encefalopatie má lepší prognózu než akutní jaterní encefalopatie.

Léčba spočívá v zaléčení vyvolávajícího onemocnění a odstranění toxických látek z krve.

V nejzávažnějších případech je nutná transplantace jater.