Zvětšené srdce (kardiomegalie): vše co potřebujete vědět!

Zvětšené srdce (kardiomegalie) není onemocnění v pravém slova smyslu, ale jedná se o příznak celé řady různých chorob.

S pojmy zvětšené nebo zbytnělé srdce, kardiomegalie či rozšířený srdeční stín se nejčastěji setkáváme při vyšetření zobrazovacími metodami, zejména při popisech rentgenových snímků.

Pokud radiolog popíše zvětšené srdce na rentgenu hrudníku, jsou nutná další vyšetření, aby se zjistila příčina tohoto problému.

Příčiny zvětšení srdce mohou být fyziologické (například v těhotenství, kdy tělo matky musí dočasně zásobovat krví i plod, a proto se srdce může dočasně zvětšit) nebo patologické (vyvolané nějakým jiným onemocněním).

Mezi nejčastější příčiny kardiomegalie patří oslabení srdeční svaloviny, onemocnění koronárních (věnčitých) tepen, vady či poruchy srdečních chlopní či abnormální srdeční rytmus.

Některá onemocnění mohou způsobit zbytnění (hypertrofii) srdeční svaloviny nebo dilataci srdečních síní či komor, což vede ke zvětšení srdce.

V závislosti na vyvolávajícím onemocnění může být zbytnění srdce dočasné nebo trvalé.

V některých případech může být kardiomegalie vratná a srdce se po zaléčení vyvolávajícího onemocnění opět zmenší.

Někdy je ale zvětšení srdce nevratné.

Léčba kardiomegalie závisí na vyvolávajícím onemocnění a spočívá v užívání léků a katetrizačních nebo otevřených operačních výkonech.

Příznaky

Někdy se zvětšené srdce nemusí projevit žádnými příznaky a pacient o svém problému neví.

U některých pacientů s kardiomegalií se mohou objevit následující obtíže:

• Dušnost
• Abnormální srdeční rytmus (arytmie) nebo bušení srdce (palpitace)
• Otoky (edém), které nejčastěji postihují oblast kolem kotníků (perimaleolární edém), v závažnějších případech se může objevit otok celého těla (anasarka) nebo další příznaky, jako jsou voda na plicích (pleurální výpotek neboli fluidothorax) nebo voda v břiše (ascites).

Kdy navštívit lékaře?

Čím dříve se kardiomegalie zachytí tím je léčba účinnější a jednodušší.

Pokud máte onemocnění srdce, měli byste co nejrychleji navštívit lékaře, aby se zjistila příčina vašich potíží.

Stejně tak je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se objeví některý z níže uvedených příznaků, které mohou signalizovat infarkt myokardu:

• Svíravá bolest na hrudi, která vyzařuje do dalších částí těla (třísel, ramene, dolní čelisti, krku, břicha, mezi lopatky, apod.) a neodezní do 15 minut
• Dušnost
• Pocit na omdlení, ztráta vědomí nebo motání hlavy

Pokud se objeví jakékoli jiné příznaky, které by mohli být známkou onemocnění srdce (například bušení srdce, silné pocení, námahová dušnost, apod.), je rovněž nutné zajít k lékaři.

Příčiny

Příčinou kardiomegalie mohou být onemocnění, při kterých musí srdce pumpovat větší silou, než u zdravého člověka a/nebo onemocnění, která poškozují srdeční svalovinu.

Někdy se příčinu zbytnění srdce nepodaří zjistit, a pak tento stav označujeme jako idiopatickou kardiomegalii.

Jednou z možných příčin zvětšení srdce je onemocnění věnčitých (koronárních) tepen, které vyživují srdeční svalovinu (myokard)

Mezi hlavní příčiny zbytnění srdce, mimo jiné, patří:

• Vrozené srdeční vady
• Poškození srdeční svaloviny v důsledku infarktu myokardu nebo poruch srdečního rytmu (arytmie)
• Vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze): pokud máte vysoký krevní tlak je stěna tepen tužší a srdce musí pumpovat silněji, což způsobuje zvětšení a ztluštění srdeční svaloviny (hypertrofická kardiomyopatie). Dlouhodobě zvýšený krevní tlak může pak způsobit zvětšení levé srdeční komory, což vede nejprve k hypertrofii myokardu a následně k jeho roztažení a oslabení (dilatační kardiomyopatie). Vysoký krevní tlak může rovněž způsobit zvětšení dalších oddílů srdce, zejména síní.
• Onemocnění srdečních chlopní: v srdci a jeho bezprostředním okolí se nachází 4 chlopně, které zajišťují správný směr proudění krve (mezi levou síní a levou komorou máme dvojcípou mitrální chlopeň, mezi pravou síní a pravou komorou je pak chlopeň trojcípá neboli trikuspidální a na výstupu plicnice a aorty jsou pak chlopně poloměsíčité neboli semilunární). Při poškození chlopní pak může dojít ke zvětšení srdce. Nejčastější příčinou poškození chlopní jsou některá onemocnění srdce (revmatická horečka, infekční endokarditida nebo myokardidita), onemocnění pojivových tkání, nepravidelnosti srdečního rytmu (například fibrilace síní), nežádoucí účinky některých léků či radioterapie.
• Kardiomyopatie: tímto pojmem se označují různá onemocnění srdce a cév, při kterých srdce dlouhodobě musí čerpat krev proti velkému odporu, což vede k rozšíření jeho oddílů (dilatační a hypertrofické kardiomyopatie).
• Plicní hypertenze: jedná se o zvýšený tlak v plicnici, což je tepna spojující srdce a plíce, kudy proudí neokysličená krev z pravé komory do plic. Při plicní hypertenzi musí svalovina pravé srdeční komory vyvinout větší sílu, aby se krev dostala do plic. To vede ke zvětšení pravostranných oddílů srdce.
• Výpotek v perikardu: osrdečník neboli perikard je vazivový obal srdce. Pokud dojde ke zmnožení tekutiny uvnitř tohoto obalu, vypadá srdce na rentgenovém snímku větší. Příčinou výpotku v perikardu může být například zánět osrdečníku (perikarditida).
• Onemocnění koronárních (věnčitých) tepen: koronární neboli věnčité tepny zásobují krví srdeční svalovinu (myokard). Pokud z nějakého důvodu dojde k jejich zúžení (nejčastěji kvůli nástěnným sklerotickým plátům), není zásobení myokardu krví dostatečné, což se projeví jako ischemická choroba srdeční. V případě úplného ucpání věnčité tepny dojde k odúmrti části myokardu, což označujeme jako infarkt. Pokud část myokardu odumře, musí srdce čerpat krev větší silou, což vede k jeho zvětšení.
• Anémie (abnormálně nízký počet červených krvinek): anémie je onemocnění při kterém má pacient v krvi abnormálně nízký počet červených krvinek nebo jsou jeho krvinky nestandardních tvarů či správně nefungují. Nedostatek červených krvinek vede ke zhoršení zásobení tkání živinami a kyslíkem, což se projeví například bušením srdce nebo tachykardií (abnormálním zrychlením srdečního tepu). Nedostatek živin a kyslíku ve tkáních navíc vede k vyvolání stresové reakce, jejíž součástí je i zvýšení srdečního výdeje, což se může projevit i zvětšením srdce na rentgenu.
• Onemocnění štítné žlázy: jak zvýšená (hypertyreóza), tak snížená (hypotyreóza) funkce štítné žlázy mohou způsobit problémy se srdcem, včetně kardiomegalie.
• Abnormálně zvýšené množství železa v organizmu (hemochromatóza): hemochromatóza je onemocnění vyvolané poruchou metabolizmu železa, která způsobuje jeho hromadění v různých orgánech, včetně srdce. To může oslabit srdeční svalovinu, což vede k jejímu kompenzatornímu zvětšení.
• Vzácná onemocnění, která mohou ovlivnit i činnost srdce, jako je například amyloidóza: jedná se o onemocnění, kdy v krvi cirkuluje abnormální protein, který se může ukládat na různých místech těla, včetně srdce, což naruší jeho funkci a způsobí jeho zvětšení.

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory kardiomegalie patří:

• Vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze), což je tlak vyšší než 140 mmHg na 90 mm Hg
• Výskyt kardiomegalie či kardiomyopatie v rodině: pokud některý z vašich rodičů či sourozenců trpí kardiomyopatií nebo kardiomegalií, máte vyšší riziko, že se tento problém objeví i u vás.
• Vrozené srdeční vady: pokud máte vrozené srdeční onemocnění nebo strukturální vady srdce, máte vyšší riziko kardiomegalie.
• Onemocnění srdečních chlopní: srdce má celkem 4 chlopně, aortální mitrální, pulmonární a trikuspidální, které se periodicky otevírají a zavírají a usměrňují tok krve. Při jejich poškození může dojít ke zvětšení srdce.

Komplikace

Riziko komplikací v souvislosti s kardiomegalií závisí na tom, které oddíly srdce jsou zvětšené a také na vyvolávající příčině tohoto problému.

Mezi hlavní komplikace kardiomegalie, mimo jiné, patří:

• Srdeční selhání: zvětšení levé komory je jedním z nejzávažnějších typů kardiomegalie a zvyšuje riziko srdečního selhání. Při srdečním selhání dochází k tak silnému oslabení srdeční svaloviny (myokardu), že se srdeční komory dilatují (roztáhnou) do takové míry, až srdce není již nadále schopné účinně rozvádět krev do celého těla.
• Krevní sraženiny: zvětšené srdce zvyšuje riziko tvorby krevních sraženin na stěnách srdečních síní a komor a v části srdce zvané ouško. Pokud se krevní sraženina utrhne z levé komory nebo levé síně a dostane se do krevního oběhu, může zablokovat tepnu zásobující životně důležité orgány, jako je srdce nebo mozek, což vede k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě. Pokud se naopak utrhne krevní sraženina z pravé komory či pravé síně může se dostat do plic a způsobit život ohrožující plicní embolii.
• Srdeční šelesty: u lidí se zvětšeným srdcem může dojít k nedomykavosti některé ze srdečních chlopní, což se projevuje zpětným tokem krve. Odborně se tomuto jevu říká regurgitace a při poslechovém vyšetření srdce pak můžeme slyšet typické zvuky označované jako srdeční šelesty. I když srdeční šelesty nemusí být vždy nebezpečné, měl by být pacient se šelesty pravidelně sledován u kardiologa.
• Srdeční zástava a náhlá smrt: někdy může zvětšené srdce narušit normální srdeční rytmus. Abnormálně zpomalený srdeční rytmus (bradykardie) může způsobit motání hlavy nebo srdeční zástavu či náhlou smrt.

Prevence

Pokud se ve vaší rodině vyskytují onemocnění srdeční svaloviny (kardiomyopatie) nebo jiná kardiovaskulární onemocnění, informujte o této skutečnosti svého lékaře.

Včasná léčba kardiovaskulárních onemocnění chrání před zhoršováním potíží.

Důležité je také dbát na prevenci infarktu myokardu, která spočívá zejména v odstranění rizikových faktorů, jako jsou kouření, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a diabetes.

Všechna tato preventivní opatření pomáhají snížit nejen riziko infarktu, ale snižují i riziko kardiomegalie.

Riziko kardiovaskulárních onemocnění, jako je infarkt myokardu nebo srdeční selhání, snižuje také konzumace zdravé, vyvážené stravy s dostatkem zeleniny a ovoce a umírněná konzumace alkoholu.

V prevenci diabetu, který je rovněž významným rizikovým faktorem pro kardiomegalii, je nutné dbát na zdravé stravování a dostatek pohybu a také na dodržování léčebného režimu a užívání předepsaných léků v souladu s pokyny lékaře.

Diagnostika

Pokud máte příznaky kardiovaskulárních onemocnění, je nutné zjistit vyvolávající příčinu.

Stejně jak u jiných onemocnění i v diagnostice příčiny kardiomegalie se využívá odběr anamnézy, fyzikální vyšetření a další vyšetření včetně zobrazovacích metod.

Mezi nejčastěji používaná vyšetření patří:

• Rentgen hrudníku: z rentgenového snímku hrudníku dokáže lékař odhalit nejen zvětšení srdce, ale často se podaří zjistit i příčinu (například městnání v malém oběhu). Z rentgenu plic se dají zjistit také další onemocnění, jako jsou záněty plic, nádory, metastázy, zvětšené uzliny nebo pleurální výpotek. Pokud se na rentgenu hrudníku zjistí zvětšené srdce, jsou často potřeba ještě další vyšetření na zjištění konkrétní příčiny.
• Elektrokardiogram (EKG): s pomocí tohoto vyšetření lékaři získají obraz o elektrické aktivitě srdce. Z EKG lze odhalit nejen infarkt myokardu, ale také poruchy srdečního rytmu (fibrilace síní, arytmie, apod.) nebo možné známky jiných onemocnění (například plicní embolie).
• Echokardiografie: jedná se o sonografické (ultrazvukové) vyšetření srdce, které umožňuje nejen změřit velikost jednotlivých srdečních oddílů, ale zjistit také stav chlopní, přítomnost patologických lézí na stěnách srdečních komor a síní a další funkční parametry srdce. Echokardiografické všetření lze provést buď transthorakálně (přes hrudní stěnu) nebo zevnitř, jako takzvané jícnové echo.
• Zátěžové testy: mezi nejpoužívanější zátěžové testy pro zhodnocení chování srdce při fyzické námaze patří bicyklová ergometrie nebo zátěžový test na běžeckém pásu. Při tomto testu se monitoruje krevní tlak, srdeční rytmus a dýchání.
• Magnetická rezonance srdce nebo CT koronarografie: tato vyšetření umožňují detailní zobrazení srdce a dalších orgánů. Magnetická rezonance je mnohem podrobnější a využívá ke zobrazování silné magnetické pole, zatímco při CT koronarografii se využívá rentgenové záření.
• Laboratorní vyšetření krve: z laboratorního vyšetření krve lze zjistit například přítomnost některých látek, které mohou ukazovat na poškození myokardu (takzvané kardiomarkery, mezi něž patří například troponiny nebo BNP - natriuretický peptid B), známky zánětu, anémie, onemocnění štítné žlázy, koncentraci glukózy a cholesterolu v krvi, apod.
• Katetrizace srdce a biopsie: při tomto vyšetření lékař zavede přes tepnu v třísle do srdce tenkou trubičku (katetr), přes kterou napustí koronární tepny srdce kontrastní látkou (koronární angiogram) a může tak odhalit zablokovaná či zúžená místa na těchto tepnách. Kromě toho lze při katetrizační ablaci případně sraženinu z koronárních tepen odstranit nebo jí rozpustit a také odebrat vzorky tkání srdce (biopsie) za účelem jejich mikroskopického vyšetření. Při katetrizaci srdce lze navíc změřit hodnoty tlaku v jednotlivých srdečních oddílech a odhalit také případné funkční poruchy srdce ještě dříve, než se morfologicky projeví kardiomegalií.

Jak se léčí zvětšené srdce?

Léčba kardiomegalie spočívá v léčbě vyvolávajícího onemocnění.

Katetrizace srdce je jedním ze způsobů léčby onemocnění srdce a cév, která vyvolávají kardiomegalii

V zásadě lze možnosti léčby rozdělit do 3 skupin, a to na léky, operační postupy a režimová opatření.

Léky

Pokud je příčinou zbytnělého srdce karidomyopatie nebo jiná koardiovaskulární onemocnění, může vám lékař předepsat některé z následujících léků:

• Diuretika:  tyto léky pomáhají snížit množství sodíku a vody v těle, což pomáhá současně snížit i krevní tlak.
• Inhibitory angiotenzin konvertujícícho enzymu (ACE): tyto léky pomáhají snižovat krevní tlak a zlepšují přečerpávací funkci srdce.
• Blokátory receptorů pro angiotenzin II (sartany): tyto léky fungují na stejném principu jako ACE inhibitory, ale jsou o něco dražší, ale nemají nežádoucí účinky (suchý kašel), které často znemožňují některým pacientům užívání ACE inhibitorů. Proto se často používají jako náhrada ACE inhibitorů u pacientů, kteří je nemohou užívat.
• Beta blokátory: tyto léky rovněž snižují krevní tlak a zlepšují funkci srdce
• Antikoagulancia: tyto léky snižují riziko tvorby krevních sraženin a tím i riziko infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody
• Antiarytmika: tyto léky pomáhají udržet normální srdeční rytmus. Používají se například v léčbě fibrilace síní. Mezi jejich zástupce patří například propafenon (Rytmonorm) nebo amiodaron.

Operační léčba

Pokud léky nestačí, používají se v léčbě onemocnění způsobujících kardiomegalii také některé operační postupy:

• Přístroje na regulaci srdečního rytmu: u některých typů kardiomegalie, jako je například dilatační kardiomyopatie se využívají implantovatelná zařízení na srovnání srdečního rytmu, která koordinují stahy mezi pravými a levými oddíly srdce. Toto zařízení se nazývá kardiostimulátor. U osob s vysokým rizikem arytmií je nutné nasadit speciální léky v kombinaci s implantabilním zařízením označovaným jako ICD (implantabilní kardioverter-defibrilátor), který v případě maligní arytmie srdce elektrickým šokem nahodí zpět do normálního rytmu. Kardiostimulátory a ICD jsou malé přístroje velké zhruba jako krabička od sirek, které mají několik (jednu až tři) elektrod. Vlastní přístroj se immplantuje do podkoží hrudníku, zatímco elektrody se zavedou do jednotlivých oddílů srdce, kde snímají srdeční rytmus a v případě arytmie vydají elektrický výboj, který arytmii zruší. Ke zrušení arytmií se někdy používají i další metody, jako jsou například katetrizační ablace. V případě fibrilace síní je někdy nutné provést takzvanou elektrickou kardioverzi, kdy se normální srdeční rytmus obnoví pomocí elektrického výboje.
• Operace srdečních chlopní: tyto operační výkony spočívají v náhradě či opravě poškozených srdečních chlopní.
• Aorto-koronární bypass: pokud je příčinou kardiomegalie onemocnění věnčitých tepen, je možné zúžená místa na těchto tepnách přemostit s pomocí štěpů ze žil dolní končetiny pacienta.
• LVAD (levokomorová srdeční podpora): pokud pacientovi hrozí srdeční selhání, může mu lékař pod kůži implantovat mechanickou pumpu, která pomáhá poškozenému srdci čerpat krev do celého těla. Tomuto zařízení se říká LVAD (levokomorová srdeční podpora) a využívá se zejména jako dočasná podpora u pacientů před transplantací srdce a/nebo jako dlouhodobá trvalá léčba.
• Transplantace srdce: pokud není možné zmírnit pacientovi obtíže jiným způsobem, je konečným řešením transplantace srdce.

Domácí léčba a režimová opatření

V léčbě a prevenci kardiomegalie mohou pomoci také následující režimová opatření:

• Zanechání kouření
• Udržování tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí
• Snížení denního příjmu soli
• Dodržování léčebného režimu při diabetu
• Pravidelné měření krevního tlaku a jeho udržování ve zdravém rozmezí
• Dostatek pohybu (cvičení, rychlá chůze, jízda na kole, plavání, apod.). Vždy se předem poraďte se svým lékařem o vhodných pohybových aktivitách pro váš konkrétní případ.
• Vyhněte se nadměrné konzumaci alkoholu a kofeinu.
• Dostatek spánku

Co znamená hraniční velikost srdce?

S termínem hraniční velikost srdce se nejčastěji setkáváme při popisech rentgenových snímků hrudníku a tento pojem znamená, že srdeční stín má hraniční velikost (tedy ještě není nápadně zvětšený, ale je na horní hranici normy nebo jí diskrétně překračuje).

Velikost srdečního stínu se na snímku hrudníku hodnotí podle takzvaného kardiothorakálního (KTI) indexu, což je poměr šířky srdečního stínu k šířce celého hrudníku na rentgenovém snímku.

Za normální hodnoty KTI se u zadopředního snímku hrudníku ve stoje považují hodnoty do 0,5 (50 %).

V případě, že je KTI větší než 0,5 hovoříme o zvětšení srdce.

Hraniční velikost je tedy hodnota KTI indexu, která je rovna 0,5.

Co si z článku odnést?

Zvětšené srdce není onemocnění jako takové, ale jedná se o příznak mnoha různých kardiovaskulárních onemocnění.

Někdy může být zvětšení srdce i fyziologické (například srdce matky v těhotenství).

Léčba kardiomegalie závisí na vyvolávajícím onemocnění, přičemž tyto choroby se léčí s pomocí léků, operačních postupů a režimových opatření.