Dlouhodobě zvýšená teplota u dětí i dospělých: vše co potřebujete vědět

Za normální tělesnou teplotu se považují hodnoty do 37 °C. Hodnoty v rozmezí 37 - 38 °C označujeme jako zvýšenou teplotu (subfebrilie) a hodnoty nad 38 °C pak nazýváme horečkou (febrilie). Velmi vysoké teploty (nad 40 °C) označujeme termínem hyperpyrexie.

O zvýšené teplotě hovoříme v případě, kdy vyšší hodnota tělesné teploty přetrvává déle než 24 hodin. V případě, že zvýšená teplota nebo horečka přetrvává déle než 10 - 14 dní, označujeme tento stav za dlouhodobě (chronicky) zvýšenou teplotu.

Krátkodobě a dočasně zvýšená tělesná teplota není obvykle důvodem k obavám, protože zvýšení tělesné teploty je přirozenou obrannou reakcí organizmu proti infekčním onemocněním, jako jsou nachlazení, chřipka, zánět hrtanu nebo mandlí.

Nicméně dlouhodobě zvýšená teplota u dospělých i u dětí může být známkou závažnějšího onemocnění a v takovém případě zjistí příčinu problému jen lékař.

Kdy vyhledat lékaře?

Samotná horečka obvykle není důvodem k tomu, abyste bezprostředně volali lékaře. Nicméně v některých situacích je nezbytně nutné lékařskou pomoc vyhledat, což platí zejména v případě, kdy horečka či zvýšená teplota přetrvávají déle než několik dní.

Je také potřeba si uvědomit, že dlouhodobě zvýšená teplota či horečka u dospělých není totéž jako horečka u dětí, kojenců nebo novorozenců.

Dospělí

U dospělých není obvykle horečka důvodem k obavám, pokud nepřekročí 39,4°C. Jestliže máte takto vysokou horečku měli byste vyhledat lékařskou pomoc.

Pokud máte horečku nižší než 39,4°C nebo máte jen zvýšenou teplotu, ale tento stav přetrvává déle než 3 dny, je rovněž vhodné vyhledat lékařskou pomoc.

Pokud se spolu s horečkou objeví kterýkoli z následujících příznaků je nutné vyhledat lékaře okamžitě nebo si zavolat záchranku:

• drobné tečky na kůži velikosti špendlíkové hlavičky, které se někdy mohou slévat v plošné skvrny hnědé, tmavě červené až namodralé barvy (mohlo by se jednat o petechie či sufuze při meningokokové infekci)
• zmatenost
• přetrvávající zvracení
• křeče nebo epileptický záchvat
• strnutí šíje nebo ztuhlost krku
• bolest, pálení nebo řezání při močení
• extrémně silná bolest hlavy
• otok hrdla
• slabost svalů
• dušnost
• halucinace
• brnění končetin nebo rtů
• motání hlavy
• ztráta vědomí

Novorozenci

U novorozenců a dětí mladších 3 měsíců může i mírně zvýšená tělesná teplota znamenat závažnou infekci.

V případě, že u takto starého dítěte naměříte i jen mírně zvýšenou tělesnou teplotu (do 38°C) a vaše dítě je současně podrážděné, apatické, má průjem, kašel nebo je nachlazené, zavolejte svému dětskému lékaři.

Pokud zvýšená teplota neodezní do 3 dnů, vyhledejte lékaře bez ohledu na to, zda má vaše dítě nějaké další příznaky či nikoli.

Kojenci

Pokud má vaše dítě starší tří měsíců a mladší jednoho roku zvýšenou teplotu, ale stále přijímá potravu, hraje si, udržuje oční kontakt a nevypadá opravdu nemocně, není zvýšená teplota většinou důvod k obavám. I zde ale platí, že pokud zvýšená teplota přetrvává déle než 3 dny, je nutné vyhledat lékařskou pomoc, i když je vaše dítě jinak naprosto zdravé a nemá žádné jiné příznaky.

Lékaře byste měli vyhledat vždy, pokud se spolu se zvýšenou teplotou objeví následující příznaky:

• dítě je podrážděné nebo se zdá velmi nemocné
• dítě s vámi neudržuje oční kontakt
• dítě opakovaně zvrací
• dítě má silné průjmy
• u dítěte naměříte horečku po delším pobytu na horkém slunci.

Co způsobuje dlouhodobě zvýšenou teplotu?

Příčin dlouhodobě zvýšené teploty je celá řada, přičemž mezi ty nejčastější patří virové infekce, jako je nachlazení. Nicméně diferenciální diagnostika dlouhodobě zvýšené teploty je širší a je nutné uvažovat i o dalších příčinách.

Respirační infekce

Zvýšení teploty je běžnou součástí boje proti bakteriálním i virovým infekcím.

Proto je zvýšená teplota častým příznakem respiračních infekcí, jako jsou nachlazení nebo chřipka.

Se zvýšenou teplotou se setkáváme nejčastěji právě u nachlazení, zatímco u chřipky nebo bakteriálních infekcí, jako je například akutní tonzilitida (zánět mandlí neboli angína) se vyskytují spíše febrilie (horečka nad 38°C).

Mezi další příznaky nachlazení patří:

• ucpaný nos a rýma
• bolest v krku
• kýchání
• kašel
• únava
• nechutenství

Mezi další respirační infekce, při kterých se může vyskytnout zvýšení tělesné teploty, patří například virový zápal plic (pneumonie) nebo zánět průdušek (bronchitida).

Kromě zvýšené teploty či horečky se u těchto onemocnění často vyskytují další příznaky, jako jsou zimnice, bolest v krku nebo dlouhodobě přetrvávající kašel.

U dětí jsou časté nasedající virové nebo bakteriální infekce (například na nachlazení může nasednout virový nebo bakteriální zápal plic), což se může způsobit dlouhodobé zvýšení teploty.

Léčba virových infekcí, které se projevují zvýšenou teplotou, je založena na dostatku odpočinku a dostatečném příjmu tekutin. U zvýšené teploty není nutné užívat léky proti horečce (antipyretika) a je lepší nechat tělo, ať si s infekcí poradí samo.

Nicméně pokud se objeví horečka nad 38°C je užívání antipyretik vhodné a doporučené, protože vysoká tělesná teplota nadměrně zatěžuje oběhový systém.

V případě závažnějších infekcí vám lékař může předepsat antibiotika, antivirotika nebo další léky, které v boji s infekcí pomohou.

Močové infekce

Přetrvávající horečky, dlouhodobě zvýšená teplota nebo horečka bez teploty (vnitřní horečka) mohou být známkou močových infekcí, a to jak u dětí, tak u dospělých.

Infekce močových cest jsou častou příčinou dlouhodobě zvýšené teploty

Močové infekce jsou nejčastěji vyvolány baktériemi a kromě horečky jsou pro ně charakteristické další příznaky, jako je pocit pálení nebo řezání při močení, časté močení, přítomnost krve v moči nebo tmavá a zpěněná moč.

V diagnostice infekce močových cest se uplatňují laboratorní vyšetření krve a laboratorní a mikrobiologické vyšetření moči. Někdy mohou pomoci i další metody, jako jsou cystoskopie, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance nebo ultrazvukové vyšetření ledvin.

Léčba infekcí močových cest spočívá zejména v užívání antibiotik, a to vzhledem k tomu, že nejčastějšími původci močových infekcí jsou baktérie, zejména Escherichia coli.

Léky

Někdy se zvýšená teplota objeví za zhruba 7 až 10 dní poté co začnete užívat nové léky.

Mezi léky, které mohou způsobit zvýšenou teplotu, mimo jiné, patří:

• beta-laktamová antibiotika, jako jsou peniciliny nebo cefalosporiny
• chinidin
• prokainamid
• metyldopa
• fenytoin
• karbamazepin

Pokud je zvýšená teplota způsobena léky, může vám lékař upravit předepsanou dávku nebo doporučit jiné léky, které tento nežádoucí účinek nemají.

Prořezávání zoubků (u dětí)

U dětí se první zoubky začínají prořezávat ve věku 4 až 7 měsíců. V tomto období může být dítě podrážděné, plačtivé a může se také objevit zvýšená teplota do 38°C.

V případě, že má vaše dítě vyšší teplotu než 38°C je nepravděpodobné, že by se jednalo o příznak prořezávání zoubků a v takovém případě je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Stres

Dlouhotrvající stres či emoční vypětí mohou způsobit dlouhodobé zvýšení tělesné teploty. Tomuto jevu říkáme psychogenní horečka (1).

Někdy se může objevit i stav, kdy má pacient příznaky horečky jako jsou pocení, zimnice nebo teplou kůži, ale ve při měření je zjištěná teplota normální. Tomuto stavu se říká vnitřní horečka nebo pocit horečky bez teploty.

Psychogenní horečka postihuje zejména mladší ženy a pacienty s chorobami, u kterých při chronickém stresu dochází často ke zhoršení stavu, jako je například chronický únavový syndrom nebo fibromyalgie.

Pokud je příčinou dlouhodobě zvýšené teploty nebo horečky stres, obvykle u těchto pacientů nezabírají volně prodejné léky proti horečce jako jsou paracetamol nebo nesteroidní protizánětlivé léky.

Namísto nich se v léčbě psychogenní horečky užívají léky proti úzkosti (antidepresiva, stabilizátory nálady a další).

Tuberkulóza

Tuberkulóza (TBC) je vysoce nakažlivé infekční onemocnění způsobené baktérií Mycobacterium tuberculosis. I když se toto onemocnění nejčastěji vyskytuje v rozvojových zemích, v České republice je každý rok zaznamenáno několik set případů (2).

Někdy se může stát, že je nakažený člověk řadu let zcela bez příznaků a infekce se objeví až při oslabení imunitního systému.

Mezi příznaky aktivní tuberkulózy patří:

• vykašlávání krve nebo krvavého hlenu
• bolest při kašli
• nevysvětlitelná chronická únava
• noční pocení
• dlouhodobě zvýšená teplota až horečka

Tuberkulóza může způsobit dlouhodobé zvýšení teploty a s tím související noční pocení.

Zda je pacient nakažen původcem tuberkulózy se ověřuje pomocí takzvaného tuberkulinového kožního testu (Mantoux test nebo PPD test).

Až do roku 2010 se v České republice všichni novorozenci proti tuberkulóze očkovali a tuberkulinový test sloužil k ověření účinnosti očkování. Dnes se používá již většinou jen v diagnostice TBC.

Léčba tuberkulózy spočívá v užívání kombinace silných antibiotik a dalších léků a je dlouhodobá (trvá šest až devět měsíců).

Autoimunitní onemocnění

Některá chronická autoimunitní onemocnění mohou způsobit dlouhodobé zvýšení teploty. Mezi tato onemocnění patří například roztroušená skleróza nebo revmatoidní artritida.

V jedná studii lékaři zjistili, že častým příznakem u pacientů s opakovanými záchvaty roztroušené sklerózy jsou dlouhodobě zvýšená teplota a chronická únava (3).

Dlouhodobě zvýšená teplota je také jedním z příznaků revmatoidní artritidy, což je pravděpodobně způsobeno zánětem kloubů.

Diagnostika revmatoidní artritidy a roztroušené sklerózy je časově náročná a uplatňují se při ní především laboratorní vyšetření a zobrazovací metody.

I v případě, že již máte diagnostikovanou roztroušenou sklerózu nebo revmatoidní artritidu musí lékaři vyloučit jiné příčiny zvýšené teploty, jako jsou různé bakteriální či virové infekce.

V případě, že dlouhodobě zvýšená teplota je skutečně zapříčiněna autoimunitním onemocněním, jako jsou roztroušená skleróza nebo revmatoidní artritida, doporučí vám lékař dostatek tekutin, nošení vzdušných a prodyšných oděvů a v případě horečky i užívání antipyretik (léků proti horečce, jako jsou nesteroidní antiflogistika nebo paracetamol).

Onemocnění štítné žlázy

Subakutní tyreoiditida je zánětlivé onemocnění štítné žlázy, které v některých případech může způsobit i dlouhodobě zvýšenou teplotu.

Mezi příčiny zánětu štítné žlázy patří infekční onemocnění, ozáření (včetně radioterapie), poranění štítné žlázy úrazem či jinak, autoimunitní onemocnění a některé léky.

Mezi další příznaky zánětu štítné žlázy patří:

• bolest svalů
• únava
• zvětšení štítné žlázy
• bolest krku vystřelující do ucha či nadklíčků

Diagnostika zánětu štítné žlázy je založena na výsledcích laboratorního vyšetření krve, kde se stanovuje nejen hladina zánětlivých markerů, jako je CRP nebo prokalcitonin, ale také hladina hormonů štítné žlázy - T3 (trijodtyronin), T4 (tyroxin, tetrajodtyronin) a jejich regulačních působků - TSH (tyreostimulační hormon).

Nádorová onemocnění

Dlouhodobě zvýšená teplota může být také jedním z příznaků některých nádorových onemocnění, jako jsou lymfomy a leukémie.

Nicméně je potřeba si uvědomit, že lymfomy i leukémie jsou poměrně vzácná onemocnění a dlouhodobě zvýšená teplota nebo noční pocení jsou jen nespecifickými příznaky, které se mohou objevit i u mnoha dalších onemocnění.

Proto nepanikařte a pokud se dlouhodobě zvýšená teplota objeví vyhledejte lékaře, který s pomocí různých vyšetření a zobrazovacích metod stanoví diagnózu a zahájí odpovídající léčbu.

Mezi další příznaky lymfomů či leukémií, mimo jiné, patří:

• chronická únava
• bolest kostí a kloubů
• zvětšené lymfatické uzliny
• bolest hlavy
• nevysvětlitelné hubnutí
• noční pocení
• slabost
• dušnost
• ztráta chuti k jídlu

Léčba nádorových onemocnění závisí na stupni pokročilosti a na druhu rakoviny. Mezi možnosti léčby patří operace (odstranění nádoru), chemoterapie, radioterapie, biologická léčba a další.

Léčba dlouhodobě zvýšené teploty

Ve většině případů zvýšená teplota nebo horečka odezní bez nutnosti nějaké zvláštní léčby a postačí jen dostatek tekutin, odpočinku a v případě potřeby užívat volně prodejné léky proti horečce.

Léky na horečku je při dlouhodobě zvýšené teplotě nutné užívat s opatrností

Mezi volně prodejné léky proti horečce (antipyretika) patří paracetamol a nesteroidní protizánětlivé léky, jako jsou například ibuprofen, kyselina acetylsalicylová (aspirin) nebo naproxen sodný.

Při užívání léků na horečku je vždy nutné dodržovat následující zásady:

• Děti mladší 3 měsíců: u dětí mladších tří měsíců byste v případě horečky měli vždy vyhledat lékaře a podávat antipyretika pouze s jeho souhlasem.
• Děti od 3 měsíců do 12 let: v této věkové kategorii je možné na snížení horečky podávat paracetamol nebo ibuprofen. Nikdy nepodávejte dětem do 12 let aspirin (kyselinu acetylsalicylová), který může vzácně způsobit onemocnění zvané Reyeův syndrom. Naproxen sodný (Aulin, apod.) dětem do 12 let podávejte pouze se souhlasem dětského lékaře.
• Děti starší 12 let a dospělí: v této věkové kategorii můžete na snížení horečky užívat paracetamol, ibuprofen, naproxen sodný i aspirin.

Vždy pečlivě čtěte příbalový leták a nepřekračujte denní doporučené dávkování.

Co si z článku odnést?

Ve většině případů není dlouhodobě zvýšená teplota důvodem k obavám.

Nicméně pokud máte horečku nad 38°C déle než 3 dny po sobě nebo se spolu s horečkou objeví další závažné příznaky jako jsou zvracení, bolest na hrudi, vyrážka, otok hrdla nebo ztuhnutí šíje, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.

U novorozenců, kojenců a malých dětí je někdy složité rozhodnout, zda je nutné vyhledat lékaře či nikoli.

Obecně platí, že pokud je vaše dítě mladší než 3 měsíce a objeví se horečka, je nutné vyhledat dětského lékaře.

U starších dětí není nutné běžet hned k lékaři, ale měli byste k němu zajít pokud horečka překročí 38,9°C nebo trvá nepřetržitě déle než 3 dny.

Pokud je vaše dítě nemocné, měřte mu teplotu pravidelně během celého dne. Nejpřesnější měření u malých dětí je rektální měření (teplota v konečníku), nicméně je potřeba si pamatovat, že od 4. týdne věku je od naměřené teploty nutné odečíst 0,5°C (pokud tedy naměříme 38,5°C je ve skutečnosti teplota 38°C).

V případě, že si s čímkoli nevíte rady nebo se vám cokoli nezdá vyhledejte ihned lékařskou pomoc.