Co je bulbitida, co tento problém způsobuje a jaké jsou příznaky a možnosti léčby?

13. prosince 2021 9:45

Bulbitida (latinsky bulbitis) je označení pro zánět sliznice části duodena (dvanáctníku), která bezprostředně navazuje na pylorický kanál žaludku.

Obsah článku

  1. Co je bulbus duodena?
  2. Příznaky
  3. Příčiny
  4. Diagnostika
  5. Léčba
  6. Komplikace
  7. Co si z článku odnést?

Pokud se zánět rozšíří na celé duodenum, označujeme ho termínem duodenitis.

Někdy se zánět bulbu duodena nebo zánět celého dvanáctníku může vyskytovat současně se zánětem žaludku (gastritida) a v takovém případě takové postižení označujeme pojmem gastroduodenitida (lidově zánět žaludku i dvanáctníku).

Pokud je zánět bulbu duodena spojen s výraznými kráterovitými defekty na sliznici (duodenální vředy) označujeme toto onemocnění jako erozivní bulbitida.

Co je bulbus duodena?

Tenké střevo u člověka bezprostředně navazuje na žaludek a má celkem 3 části, které označujeme jako duodenum (dvanáctník), jejunum (lačník) a ileum (kyčelník).

Bulbus duodena je rozšířená část dvanáctníku, která bezprostředně navazuje na žaludek. Je součástí takzvané horní části (pars superior) duodena.

Bulbus duodena je rozšířená část dvanáctníku, která bezprostředně navazuje na žaludek. Je součástí takzvané horní části (pars superior) duodena.

Duodenum bezprostředně navazuje na žaludek a dělíme ho na 4 úseky:

  • Pars superior, horní část, která bezprostředně navazuje na pylorickou část žaludku a je na ní rozšířené místo označované jako bulbus nebo ampulla duodeni
  • Pars descendens, sestupná část, do které vyúsťuje zevní žlučovod spolu s pankreatickými vývody, a to na papilla duodeni major (Vaterská papilla) a papilla duodeni minor
  • Pars horizontalis, vodorovná část
  • Pars ascendens, vzestupná část, která ve flexura duodenojejunalis přechází v jejunum (lačník)

Pars superior, descendens a horizontalis tvoří dohromady takzvané duodenální okénko (má tvar písmene C), do kterého je zanořena hlava pankreatu (slinivky břišní).

Dvanáctník je orální část tenkého střeva, která přímo navazuje na žaludek a jeho hlavní funkcí je štěpení a trávení přijaté potravy.

Do dvanáctníku se ze žaludku dostává natrávená potrava, smíchaná s kyselou žaludeční šťávou.

V duodenu se pak trávenina promíchá s pankreatickou šťávou a pankreatickými enzymy a se žlučí, které se do dvanáctníku dostávají přes papillu duodeni major (Vateri) a minor.

V duodenu tak dochází zejména k dalšímu trávení většiny důležitých živin, zejména bílkovin, sacharidů a tuků.

Kromě toho se v duodenu tvoří důležité hormony, které jsou důležité pro trávení a mezi něž patří například:

  • Sekretin: tento hormon neutralizuje kyselinu chlorovodíkovou ze žaludku, protože zvyšuje vstřebávání uhličitanu sodného a vody zpátky do střeva, což vede ke zvýšení hodnoty pH (tedy ke snížení kyselosti tráveniny, která se v žaludku předtím smíchala se žaludeční kyselinou). Snížení kyselosti tráveniny je důležité pro trávení tuků a škrobů (polysacharidů) pankreatickými enzymy, které pro svou správnou činnost potřebují správnou hodnotu pH.
  • Cholecystokinin: tento hormon se uvolňuje po konzumaci bílkovin a tuků. Protože trávení bílkovin probíhá zejména v žaludku, zpomaluje tento hormon vyprazdňování žaludku a současně stimuluje uvolňování žluči ze žlučníku do duodena. Žluč je důležitá pro štěpení tuků na mastné kyseliny.

Při zpracování potravy se živiny, stopové prvky, minerály a vitamíny vstřebávají přes stěnu tenkého střeva do krve, která je dopraví k cílovým orgánům a tkáním.

Většina živin se vstřebává až v další části tenkého střeva, kterou označujeme jako lačník (jejunum), nicméně železo se vstřebává v duodenu, a tak záněty duodena (včetně bulbitidy) mohou způsobit zhoršené vstřebávání železa a vyvolávají i další trávicí potíže.

Příznaky

Někteří lidé nemají při zánětu bulbu duodena žádné potíže a o svém problému ani neví, nicméně u většiny lidí s bulbitidou se objevují některé z těchto příznaků:

Při těžkých zánětech bulbu duodena mohou ve střevní sliznici vzniknout hluboké defekty (krátery), které označujeme jako duodenální vředy nebo obecněji jako vředovou chorobu gastroduodenální.

Příčiny

Příčin bulbitidy je celá řada, od onemocnění trávicího traktu, přes nadužívání léků či alkoholu až po potravinové intolerance či alergie.

Nejčastější příčinou bulbitidy je infekce Helicobacter pylori. Příčinou tohoto problému ale může být i nadměrné užívání nesteroidních protizánětlivých léků, jiná střevní onemocnění, celiakie nebo potravinové intolerance.

Nejčastější příčinou bulbitidy je infekce Helicobacter pylori. Příčinou tohoto problému ale může být i nadměrné užívání nesteroidních protizánětlivých léků, jiná střevní onemocnění, celiakie nebo potravinové intolerance.

Tyto příčiny bulbitidy patří mezi nejčastější:

  • Zánět vyvolaný baktérií Helicobacter pylori: jedná se o zdaleka nejčastější příčinu bulbitidy. Většina lidí má tuto baktérii v žaludku a duodenu již od dětství a nezpůsobuje jim žádné problémy, ale pokud dojde k jejímu přemnožení, vyvolává helikobakter záněty žaludku i duodena a žaludeční i duodenální vředy.
  • Nadměrné užívání léků proti bolesti: příliš časté užívání léků proti bolesti ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků (například aspirin, ibuprofen, diklofenak, apod.), může vyvolat krvácení do trávicího traktu, poškodit sliznici žaludku a střev a způsobit tím žaludeční či duodenální vředy, bulbitidu či zánět ostatních částí duodena.
  • Kouření a alkohol: nadměrná konzumace alkoholu, kouření a žvýkání tabáku zvyšují riziko tvorby žaludečních a duodenálních vředů, bulbitidy a dalších zánětů duodena.
  • Celiakie: jedná se o autoimunitní onemocnění, při kterém naše vlastní tělo vyrábí protilátky proti lepku, což je bílkovina obsažená v obilí. U pacientů s celiakií konzumace potravin s lepkem vyvolává zánět a poškození střevní sliznice. Bulbitida tak může být i jedním z prvních příznaků celiakie.
  • Nadměrná kyselost žaludečních šťáv: žaludeční kyselina je důležitá pro správnou činnost trávicích enzymů, které vyžadují pro svou činnost nižší hodnotu pH. Nicméně nadbytek žaludeční kyseliny způsobuje pálení žáhy (zejména v případě, kdy má pacient současně poruchu dolního jícnového svěrače, což se označuje jako takzvaná inkompetence kardie), chronický zánět a žaludeční i duodenální vředy. Vzhledem k tomu, že k neutralizaci žaludeční kyseliny dochází až v duodenu, může nadbytek kyseliny poškodit i sliznici duodena, včetně oblasti bulbu, což se projeví jako bulbitida.
  • Další onemocnění střev a trávicího traktu: mezi další příčiny bulbitidy patří nespecifické střevní záněty, jako jsou Crohnova choroba, ulcerózní kolitida nebo syndrom dráždivého tračníku a další choroby trávicího ústrojí, jako je například refluxní choroba jícnu nebo potravinové intolerance či alergie (například na laktózu).

Diagnostika

V diagnostice bulbitidy hrají důležitou roli laboratorní vyšetření krve a některá další endoskopická a laboratorní vyšetření, jako jsou například:

  • Gastroskopie: jedná se o endoskopické vyšetření žaludku a části duodena, při kterém lékaři pacientovi přes ústa zavedou do žaludku a duodena hadici s kamerou a dalšími nástroji. S pomocí tohoto endoskopického vyšetření pak lékař dokáže zobrazit a posoudit stav sliznice žaludku a duodena a v případě potřeby odebrat i vzorky tkáně (biopsie), ze kterých lze zjistit přítomnost baktérie Helicobacter pylori 
  • Dechové testy s močovinou značenou uhlíkem C13 na zjištění přítomnosti Helicobacter pylori
  • Odběr vzorku stolice, ze kterého lze zjistit přítomnost dalších infekčních onemocnění, které mohou být příčinou bulbitidy
  • Vyšetření krve, aby se vyloučila nebo potvrdila celiakie a další potravinové intolerance či alergie

Léčba

Léčba bulbitidy závisí na vyvolávající příčině a její součástí jsou jednak režimová opatření a jednak léky.

Pokud je příčinou potíží celiakie, budete muset dodržovat bezlepkovou dietu.

Stejně tak je dobré vyhnout se nadměrné konzumaci alkoholu a zanechat kouření.

Pokud je příčinou bulbitidy nadměrné užívání nesteroidních protizánětlivých léků, budete muset tyto léky vysadit a lékař vám doporučí jiné léky na bolest, které tyto potíže nevyvolávají.

Mezi další léky užívané v léčbě zánětu bulbu duodena, mimo jiné, patří:

  • Antibiotika: pokud je příčinou bulbitidy infekce Helicobacter pylori, předepíše lékař kombinaci antibiotik (například levofloxacin, amoxicillin, klaritromycin nebo metronidazol) a inhibitorů protonové pumpy (například omeprazol).
  • Inhibitory protonové pumpy: tyto léky snižují tvorbu žaludeční kyseliny a pomáhají tak zmírnit příznaky zánětu způsobeného infekcí Helicobacter pylori a/nebo abnormální kyselostí žaludečních šťáv.
  • Antacida: tyto léky neutralizují žaludeční kyselinu, ale nijak neomezují její tvorbu. Proto bychom je neměli užívat dlouhodobě, ale vždy jen na rychlou úlevu od pálení žáhy.

Pokud užíváte nesteroidní protizánětlivé léky na onemocnění srdce a cév (například aspirin jako antiagregancium), vždy se o jejich vysazení předem poraďte se svým lékařem.

Komplikace

Ve většině případů bulbitida nezpůsobuje žádné komplikace a při správné léčbě se stav pacienta zlepší a dojde ke zmírnění obtíží.

Nicméně pokud se objeví některý z následujících příznaků, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc:

  • Zvracení krve nebo zvratky, které vypadají jako kávová sedlina
  • Černá stolice
  • Silná bolest břicha
  • Rychlý nechtěný úbytek na váze
  • Bolest břicha, která se dlouhodobě nezlepšuje
  • Horečka

Co si z článku odnést?

Bulbitida je druh zánětu tenkého střeva, který postihuje oblast bulbu duodena, což je část dvanáctníku, která bezprostředně navazuje na žaludek.

Nejčastější příčinou bulbitidy je infekce Helicobacter pylori, ale tento problém může být vyvolán i dalšími střevními záněty a/nebo nadměrným užíváním nesteroidních protizánětlivých léků nebo alkoholu.

Mezi příznaky bulbitidy patří bolest břicha po jídle, nadýmání, nevolnost, zvracení, pálení žáhy a další trávicí potíže.

Při léčbě je nutné se zaměřit na vyvolávající příčinu.

V léčbě bulbitidy se tak uplatňují některé léky (antibiotika, inhibitory protonové pumpy, antacida, apod.) a také režimová opatření (snížení konzumace alkoholu, zanechání kouření, omezení užívání nesteroidních protizánětlivých léků, apod.).

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Webmd.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 13. prosince 2021 9:45
Datum příští revize: 13. prosince 2023 9:45
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace