Bolest při nádechu na levé či pravé straně hrudníku: vše co potřebujete vědět!

Bolest při nádechu na levé či pravé straně hrudníku nebo pod žebry je poměrně často se vyskytujícím příznakem a ve většině případů se jedná o neškodný problém, který je způsoben stresem nebo úzkostí a/nebo natažením nebo pohmožděním mezižeberních svalů.

Vzhledem k tomu, že jednou z častých příčin bolesti na hrudi při nádechu je zánět pohrudnice nebo jiná onemocnění pohrudnice, označujeme tento typ bolesti také jako pleurální (pleura je latinský termín pro pohrudnici) typ bolesti.

Bolest při nádechu může být silná, ostrá a bodavá (akutní) nebo spíše mírná, tupá a setrvalá (chronická).

V drtivé většině případů bolest na hrudi či pod žebry při nádechu odezní bez nutnosti léčby nebo s minimální léčbou založenou například na užívání léků, jako jsou antibiotika nebo nesteroidní protizánětlivé léky, ale někdy může být tento typ bolesti spojený i se závažným, život ohrožujícím onemocněním.

Tento článek popisuje nejčastější příčiny bolesti při nádechu, včetně možností léčby. Dozvíte se také, kdy byste měli urychleně vyhledat lékařskou pomoc.

Onemocnění svalů a kostí (muskuloskeletární problémy)

Onemocnění svalů, měkkých tkání a kostí patří mezi nejčastější příčiny bolesti na hrudi při nádechu.  

Natažení nebo zhmoždění nebo jiné poranění mezižeberních svalů

Mezižeberní svaly spojují jednotlivá žebra, stabilizují hrudní koš a podílí se na dýchání.

Hrudní stěna je tvořena třemi vrstvami mezižeberních svalů (zevní, vnitřní a nejvnitřnější - m. intercostales externi, interni a intimi).

Při nádechu se uplatňují hlavně zevní mezižeberní svaly (m. intercostales externi).

Častou příčinou bolesti při nádechu je natažení nebo pohmoždění mezižeberních svalů (1).

K poranění mezižeberních svalů dochází jednak přímým násilím (pád na hrudník, úder nebo náraz do hrudníku při autonehodě nebo kontaktních sportech, apod.), přetížením jednostrannou zátěží (štípání dřeva, některé sporty, které zatěžují horní polovinu těla, jako je tenis, golf, veslování nebo baseball) nebo nesprávnou technikou zvedání břemen či práce nad hlavou (například při malování stropu, kdy se musíte natahovat na špičky nebo při zvedání břemen, kdy pacient neudrží horní polovinu těla v rovině a dojde k natočení trupu na jednu nebo druhou stranu).

Kromě bolesti při nádechu se při natažení nebo zhmoždění mezižeberních svalů objevují také následující příznaky:

• Bolest v místě poranění, která může vyzařovat do pravého či levého podžebří.
• Otok a bolestivá rezistence v místě poranění
• Dušnost či namáhavé dýchání (pacienti často mají problém se dostatečně nadechnout, protože jim v tom brání silná bolest).

V léčbě natažených nebo pohmožděných mezižeberních svalů se uplatňují léky proti bolesti a zánětu (například nesteroidní protizánětlivé léky, jako jsou ibuprofen, naproxen nebo paracetamol), ledové a teplé obklady (po dobu prvních 48 hodin po poranění je vhodné přikládat ledové obklady několikrát denně na poraněné místo, a to vždy max. na 20 minut, po 48 hodinách od úrazu mohou pomoci teplé obklady) a dechová cvičení.

Dechová cvičení pomáhají nejen při poranění mezižeberních svalů, ale současně představují účinnou prevenci zápalu plic (pneumonie) a do jisté míry i zmírňují stres (jedná se vlastně o určitou formu meditace).

Při poranění mezižeberních svalů vyzkoušejte následující postup:

• Přiložte na poraněné místo polštář.
• Pomalu se hluboce nadechněte tak, jak vám bolest dovolí.
• Na několik sekund zadržte dech.
• Následně pomalu vydechněte.
• Opakujte 10x.

Kostochondritida (zánět chrupavčitých konců žeber)

Kostochondritida je zánět chrupavčitých konců žeber v místě, kde se připojují k hrudní kosti.

Bolest při nádechu způsobená kostochondritidou má různou závažnost, od mírné, až po velmi silnou.

V souvislosti s kostochondritidou si pacienti často stěžují na bolest na hrudi vyzařující do zad (2).

Přesnou příčinu kostochondritidy neznáme, nicméně tento problém často souvisí s poraněním hrudníku, intenzivní fyzickou námahou, silným nebo chronickým kašlem a se zánětem kloubů.

S bolestí při nádechu jsou spojena také další onemocnění podobná kostochondritidě, jako je například Tietzův syndrom.

Kostochondritida obvykle odezní bez nutnosti léčby, nicméně v případě silných bolestí může lékař pacientovi předepsat nesteroidní protizánětlivé léky proti bolest.

Mezi další možnosti léčby kostochondritidy patří rehabilitační léčba (protahovací cvičení, stimulace nervů) a/nebo termoterapie.

Pokud výše uvedené způsoby léčby nefungují, je možné provést opich bolavého místa injekcí kortikosteroidů, které působí protizánětlivě.

Fibromyalgie

Fibromyalgie je autoimunitní onemocnění, které se projevuje chronickými bolestmi různých svalových skupin po celém těle.

Pokud postihne mezižeberní svaly nebo bránici, může se objevit bolest na hrudi při nádechu.

Mezi další příznaky fibromyalgie patří také brnění končetin, bolest hlavy nebo chronický únavový syndrom.

Poranění hrudníku

K poranění hrudníku dochází například při kontaktních sportech, při chirurgických výkonech nebo při úrazech, jako jsou například pády z výšky nebo autonehody.

Kromě bolesti při nádechu jsou častými příznaky poranění hrudníku také:

• Dušnost
• Cyanóza (modré zbarvení sliznic a rtů v důsledku nedostatku kyslíku)
• Bolest na hrudi vystřelující do krku nebo do zad
• Bušení srdce (palpitace)
• Únava
• Vykašlávání krve
• Hematom (modřina) hrudní stěny

Při poranění hrudníku také může dojít ke vzniku pneumothoraxu (kolaps plicního křídla v důsledku proniknutí vzduchu do pohrudniční dutiny) a/nebo k fraktuře či naražení žeber.

Léčba poranění hrudníku závisí na druhu poranění.

Při pneumothoraxu je nutné zajistit opětovné rozvinutí kolabované plíce.

U malých (plášťových) pneumothoraxů léčba spočívá jen v pravidelném sledování pacienta, zatímco u větších pneumothoraxů je nutné přebytečný vzduch z pohrudniční dutiny odsát pomocí speciální jehly nebo hadičky.

Tento způsob léčby označujeme jako podtlaková hrudní drenáž a spočívá v zavedení hadičky s podtlakovým sáním přímo do pohrudniční dutiny přes hrudní stěnu.

Přebytečný vzduch je nasáván do nádoby s vodou, což zajistí rozvinutí kolabované plíce.

Mezi další způsoby léčby poranění hrudníku patří operační léčba (například při penetrujících poraněních hrudníku), užívání léků proti bolesti a podpůrná léčba (zajištění dostatku tekutin, sledování pacienta, apod.).

V případě poranění hrudníku byste vždy měli vyhledat lékařskou pomoc, zejména pokud se objeví příznaky, jako jsou dušnost, bušení srdce, motání hlavy, silné pocení nebo krutá bolest na hrudi.

Onemocnění plic, srdce, osrdečníku a pohrudnice

Další častou příčinou bolesti při nádechu jsou onemocnění pohrudnice, osrdečníku a plic, jako jsou například pneumonie (zápal plic), pleuritida (zánět pohrudnice) nebo perikarditida (zánět osrdečníku).

Zápal plic

Zápal plic (pneumonie) je infekční onemocnění plic, které způsobuje zánět plicních sklípků (alveolů) a jejich naplnění tekutinou nebo hnisem.

Příčinou pneumonie jsou baktérie, viry nebo plísně a závažnost onemocnění závisí nejen na původci, ale také na věku a celkovém zdravotním stavu pacienta (3).

Častou příčinou bolesti na hrudi při nádechu jsou onemocnění plic, srdce nebo pohrudnice (pleury)

Jedním z příznaků pneumonie je bolest při nádechu na postižené straně hrudníku.

Mezi další příznaky zápalu plic, mimo jiné, patří:

• Kašel
• Vykašlávání hlenu (nejčastěji zelené nebo rezavé barvy) z plic
• Vysoká horečka
• Zimnice
• Dušnost
• Únava
• Pocení
• Tachykardie (zrychlený srdeční tep)

Léčba pneumonie závisí na závažnosti onemocnění a také na jeho původci

Bakteriální pneumonie je nejčastější a její léčba spočívá v podávání antibiotik (obvykle intravenózně, nicméně někdy stačí jen perorálně) a v podpůrné léčbě (dostatek tekutin, udržování hladin živin a minerálů v těle v normálním rozmezí)

Léčba virové pneumonie spočívá v dostatečné hydrataci, klidu na lůžku a podpůrné léčbě (udržování hladin živin a minerálů v těle v normálním rozmezí). Proti některým původcům pneumonie (například herpes virům) existují účinná antivirotika (protivirové léky).

Léčba plísňových pneumonií spočívá v užívání antimykotik (léků proti plísňovým infekcím) a v podpůrné a stabilizační léčbě.

Na horečku či bolesti mohou lékaři pacientům předepsat také příslušné léky (antipyretika – léky proti horečce nebo analgetika – léky na bolest).

Infarkt myokardu

Bolest při nádechu může být jedním z příznaků infarktu myokardu.

Jedná se o život ohrožující onemocnění, kdy se ucpe některá z věnčitých tepen zásobujících srdeční svalovinu kyslíkem a živinami, což vede k jejímu odumření a k narušení normálního fungování srdce.

Mezi další příznaky infarktu myokardu patří:

• Dušnost
• Bolest na hrudi vyzařující do ramene, třísla, podbřišku, dolní čelisti nebo krku
• Silné pocení
• Motání hlavy
• Bušení srdce (palpitace)
• Tachypnoe (zrychlené dýchání)

Léčba infarktu myokardu spočívá v co nejrychlejší obnově zásobení postižené části srdce krví.

V České republice se infarkt myokardu léčí ve specializovaných kardiocentrech a součástí léčby je zejména srdeční katetrizace, při které se provede angioplastika postižené věnčité tepny (odstranění sraženiny, vložení stentu pro udržení její průchodnosti).

V některých případech je nutné postižený úsek cévy přemostit, což se provádí operačně a tuto operaci označujeme jako srdeční by-pass.

Zánět pohrudnice (pleuritida)

Pleuritida je odborný termín pro zánět pohrudnice, což je blána, která vystýlá hrudní dutina a pokrývá povrch plic.

Má dvě vrstvy (parietální a viscerální), mezi nimiž je malé množství tekutiny, které umožňuje, aby oba listy pleury po sobě při dýchání „klouzaly“.

Zánět pohrudnice způsobí „slepení“ obou listů k sobě, což způsobuje jejich tření při dýchání a vede k bolesti při nádechu.

Zánět pohrudnice způsobují jak baktérie, tak viry, přičemž viry patří mezi nejčastější původce (4).

Hlavním příznakem pleuritidy je ostrá bolest na hrudi při nádechu.

Mezi další příznaky zánětu pohrudnice, mimo jiné, patří:

• Ostrá bolest na hrudi, která se zhoršuje při dýchání
• Bolest na hrudi vyzařující do ramen a zad
• Dušnost
• Kašel

Léčba pleuritidy závisí na vyvolávající příčině.

Bakteriální zánět pohrudnice se léčí antibiotiky.

V případě, že je příčinou pleuritidy virová infekce, spočívá léčba v odpočinku a zmírňování horečky či bolesti (užíváním vhodných léků).

Zánět osrdečníku (perikarditida)

Perikarditida je odborný termín pro zánět osrdečníku, což je vak, který chrání a obaluje srdce.

Nejčastější příčinou perikarditidy je virová infekce osrdečníku, přičemž mezi rizikové faktory patří:

• Poranění srdečního svalu a/nebo operace srdce
• Autoimunitní onemocnění, jako jsou revmatoidní artritida nebo systémový lupus erythematodes
• Některá další onemocnění, jako jsou například tuberkulóza nebo selhání ledvin

Hlavním příznakem perikarditidy je tupá bolest na levé straně hrudníku při nádechu, která se zlepšuje ve stoje nebo při předklonu.

Mezi další příznaky perikarditidy patří:

• Horečka
• Dušnost
• Motání hlavy
• Palpitace (bušení srdce)
• Otoky kotníků a ascites (voda v břiše)
• Voda na plicích (fluidothorax)
• Kašel

Léčba perikarditidy závisí na vyvolávající příčině a na závažnosti onemocnění.

Pokud má pacient jen mírné příznaky, často není nutná žádná speciální léčba a obtíže postupně odezní.

Při silných bolestech lékaři pacientům předepisují léky proti bolesti a/nebo kortikosteroidy na zmírnění zánětu.

Některá další onemocnění

Mezi další onemocnění, která jsou spojena s bolestí při nádechu patří tuberkulóza nebo pásový opar.

Pásový opar

Pásový opar je virové onemocnění způsobené infekcí virem planých neštovic (varicella-zoster virus - VZV).

Toto onemocnění vzniká po opětovné reaktivaci viru VZV u osob, které prodělaly plané neštovice.

U nich totiž varicella-zoster virus stále přežívá v některém z nervových ganglií a při oslabení imunity může dojít k jeho reaktivaci, což se projeví výsevem typických pupínků vyplněných čirou nebo hnisavou tekutinou a silnou bolestí v přilehlé oblasti, kterou postižený nerv invervuje.

Protože na trupu mají inervované oblasti tvar pruhů či pásů (označujeme je dermatomy), nazývá se toto onemocnění pásový opar.

Pokud pásový opar postihne oblast hrudníku, může se objevit bolest při nádechu, brnění kůže, horečka a další příznaky.

Léčba pásového oparu je svízelná, protože bolesti bývají velmi silné (jedná se o takzvané neuropatické bolesti, které špatně reagují na běžné léky proti bolesti).

Proto se v léčbě pásového oparu užívají silné léky proti bolesti (opioidní analgetika, lidokain, tricyklická antidepresiva, apod.), antivirotika (léky proti virům) a kortikosteroidy.

Tuberkulóza

Původcem tuberkulózy je nejčastěji takzvaný Kochův bacil (mykobakterium tuberculosis), ale toto onemocnění mohou vyvolat také jiné mykobaktérie.

Tuberkulóza se kromě bolesti při nádechu projevuje také dalšími příznaky, jako jsou dušnost, kašel, slabost, únava, vykašlávání krve nebo horečka.

Může postihnout nejen plíce, ale také další orgány, jako jsou kůže, lymfatické uzliny (skrofulóza), kosti, osrdečník nebo ledviny.

Léčba tuberkulózy spočívá v dlouhodobém užívání (až 9 měsíců) kombinace silných antibiotik (rifampicin, isoniazid, streptomycin, apod.) a v podpůrné symptomatické léčbě.

Úzkostné poruchy nebo stres

Příčinou bolesti při nádechu mohou být také úzkostné poruchy nebo stres.

S bolestí na hrudi při nádechu se setkáváme i u úzkostných poruch nebo při stresu

Při úzkostných poruchách se často objevuje píchání u srdce či uprostřed hrudníku v důsledku „strachu“ před nadcházejícími událostmi.

Mezi další příznaky stresu či úzkosti, mimo jiné, patří:

• Bolest na hrudi
• Palpitace (bušení srdce)
• Dušnost
• Motání hlavy
• Pocení
• Bolest hlavy

Léčba úzkostných poruch je komplexní a její součástí je:

• Kognitivně behaviorální terapie
• Psychoterapie (podpůrné skupiny pro osoby se specifickými chorobami)
• Užívání léků (antidepresiva a léky proti úzkosti – anxiolytika)

Kdy vyhledat lékaře?

Bolest při nádechu může být někdy známkou závažného, život ohrožujícího onemocnění, jako je například infarkt myokardu.

Pokud zaznamenáte bolest při nádechu, která se objeví z plného zdraví a/nebo v kombinaci s některých z následujících příznaků, je nutné vyhledat lékařskou pomoc:

• Dušnost
• Pocit tísně nebo bolesti na hrudi
• Bolest vyzařující do krku, dolní čelisti, ramene, třísel nebo podbřišku
• Vykašlávání nebo zvracení krve
• Zrychlené dýchání (tachypnoe)
• Bušení srdce (palpitace)
• Horečka nereagující na antipyretika (léky na horečku)
• Abnormálně silné pocení
• Motání hlavy

Co si z článku odnést?

Bolest na hrudi při nádechu vás může vyděsit.

Naštěstí ve většině případů je příčinou těchto potíží jen banální problém, jako jsou natažené nebo pohmožděné mezižeberní svaly nebo kostochondritida a obtíže pacientů do několika dnů odezní.

Nicméně bolest na hrudi nebo v pravém či levém podžebří při nádechu může být i známkou závažnějšího onemocnění, jako je zánět pohrudnice, zápal plic nebo infarkt myokardu.

Často se bolest na hrudi při nádechu objeví také po úrazech hrudníku.

Pokud se bolest na hrudi při nádechu objeví bez zjevné příčiny nebo je spojena s dalšími příznaky, jako jsou dušnost, vykašlávání krve, motání hlavy, silné pocení, horečka, bušení srdce, bolest na hrudi vystřelující do krku, třísel, podbřišků, dolní čelisti nebo ramene, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Léčba bolesti na hrudi při nádechu závisí na vyvolávající příčině.