Co je prekolapsový stav? Časté příčiny pocitu na omdlení a možnosti léčby!

Nejčastějšími příčinami prekolapsového stavu jsou dehydratace, nežádoucí účinky léků, náhlý pokles krevního tlaku (ortostatická hypotenze), hypoglykémie (abnormálně nízká koncentrace glukózy v krvi), kardiovaskulární onemocnění, jako je například infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.

Co je prekolapsový stav?

Jak již název napovídá označuje prekolapsový stav situaci těsně před kolapsem, čímž v medicíně rozumíme buď ztrátu vědomí (omdlení) nebo zborcení kostí (například kolaps hlavice kyčelního kloubu nebo obratlového těla v důsledku zánětlivého postižení nebo nekrózy). 

V tomto článku se zaměříme na prekolapsový stav ve smyslu pocitu na omdlení.

Prekolapsové stavy jsou poměrně časté zejména u lidí ve vyšším věku nebo u mladých žen v těhotenství, ale mohou postihnout všechny osoby bez rozdílu věku například jako nežádoucí účinky některých léků, při dehydrataci nebo hypoglykémii. 

Jaký je rozdíl mezi prekolapsovým stavem a závratí?

Prekolapsový stav neboli pocit na omdlení není totéž co závrať, i když se oba tyto problémy mohou vyskytovat současně. 

Pro závrať je ale charakteristické motání hlavy (tedy stav, kdy má pacient pocit, že se věci kolem něj točí, což označujeme pojmem rotační vertigo), zatímco pro prekolapsové stavy je typický pocit na omdlení spojený se slabostí v nohách, který může vést ke ztrátě vědomí (kolapsu).

Náhlou krátkodobou ztrátu vědomí, která rychle a sama odezní označujeme odborným lékařským termínem synkopa. 

Zatímco častou příčinou závratí jsou poruchy vestibulárního aparátu ve vnitřním uchu, který je odpovědný za udržování rovnováhy, prekolapsové stavy souvisí spíše s onemocněním srdce a cév (ortostatická hypotenze, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda), dehydratací, metabolickými poruchami (hypoglykémie) nebo nežádoucími účinky léků. 

Někdy se ale závratě a prekolapsové stavy mohou vyskytnout současně (například při cévní mozkové příhodě). 

Proto je důležité navštívit lékaře vždy, pokud se prekolapsové stavy objeví, bez ohledu na to, zda jsou spojeny se synkopou (krátkodobá ztráta vědomí či mdloba) nebo závratí, aby se zjistila příčina potíží a předešlo se závažnějším problémům. 

První pomoc při prekolapsovém stavu je vypít sklenici (250 ml) čisté vody a lehnout si na zem. 

Pokud obtíže do 15 minut neodezní nebo se naopak zhoršují (dostaví se ztráta vědomí nebo vegetativní doprovod, jako je zvracení, silné pocení, tlak či bolest na hrudi nebo mezi lopatkami), okamžitě si zavolejte záchranku.

Příčiny a léčba

Mezi nejčastější příčiny prekolapsových stavů, mimo jiné, patří:

Dehydratace

Mezi nejčastější příčiny dehydratace patří přehřátí organizmu, nedostatečný přísun tekutin nebo nedostatečné doplňování tekutin při onemocněních spojených s jejich velkými ztrátami (například při průjmech nebo zvracení). 

Pokud organizmus nemá dostatek tekutin, dochází ke snížení objemu cirkulující krve, což vede k poklesu krevního tlaku a ke zhoršení zásobování mozku krví. 

To se projeví pocity na omdlení, tedy prekolapsovým stavem. 

Léčba dehydratace

Při mírné dehydrataci pocit na omdlení často odezní i po vypití jedné sklenice vody, ale pokud jste tekutiny nedoplňovali dlouhodobě nebo jsou příčinou dehydratace onemocnění vyvolávající těžké ztráty tekutin (například dlouhotrvající silné průjmy, zvracení nebo úraz spojený s velkou ztrátou krve), je nutné tekutiny doplnit v nemocnici, nejčastěji formou nitrožilního (intravenózního) podání. 

Lékaři v nemocnici mají k dispozici speciální rehydratační roztoky, které kromě tekutin doplňují také důležité živiny a minerály, jako jsou například ionty (sodík, draslík, hořčík, apod.). 

Rehydratační roztoky na rychlé doplnění tekutin, živin a minerálů si můžete koupit také v lékárně (například přípravky Valosun, Kulíšek nebo Iontia), nejčastěji ve formě prášku pro přípravu iontového rehydratačního nápoje.

Neléčená těžká dehydratace může vést ke ztrátě vědomí a smrti pacienta.

Nežádoucí účinky léků

Prekolapsový stav je také relativně častým nežádoucím účinkem některých léků. 

Mezi léky, které tento problém nejčastěji způsobují, patří léky na vysoký krevní tlak (například ACE inhibitory, sartany, betablokátory, apod.) nebo léky na odvodnění (diuretika). 

Prekolapsové stavy jsou také nežádoucím účinkem některých léků, zejména antihypertenziv a antidepresiv

Důvodem je skutečnost, že u některých pacientů tyto léky mohou snížit krevní tlak až příliš, což vede k pocitu na omdlení. 

Léčba

Pokud je prekolapsový stav způsoben nežádoucím účinkem léků je řešením snížení dávky či náhrada těchto léků jinými léky, které pocity na omdlení nevyvolávají. 

Abnormálně nízký krevní tlak

Lidské tělo má mechanizmy na regulaci náhlých výkyvů krevního tlaku, ke kterým dochází například při prudké či rychlé změně polohy (například při vstávání z postele nebo změny polohy ze sedu do stoje). 

Za regulaci těchto tlakových výkyvů je odpovědný autonomní (vegetativní) nervový systém. 

U mladých a zdravých lidí tento systém funguje poměrně spolehlivě a lidé tak při vstávání nepociťují žádné obtíže. 

Nicméně u seniorů nebo těhotných žen nestačí autonomní systém na výkyvy tlaku při změnách polohy dostatečně rychle zareagovat, což se projevuje prudkým poklesem tlaku a s ním spojenými pocity na omdlení (takzvaná vazovagální synkopa). 

Odborně se prudkému poklesu tlaku při změně polohy říká posturální nebo též ortostatická hypotenze a tento jev patří mezi zdaleka nejčastější příčiny prekolapsových stavů. 

Pokud máte při rychlém vstávání pocity na omdlení, měli byste vždy vyhledat lékaře, aby se zjistila skutečná příčina vašich obtíží, protože někdy může být příčinou ortostatické hypotenze i závažnější onemocnění. 

Léčba

V léčbě ortostatické hypotenze se uplatňují jednak režimová opatření a také léky. 

Pacientům s ortostatickou hypotenzí lékaři doporučují pomalejší vstávání (například si při vstávání na chvíli sednout na posteli s nohama spuštěnýma na zem, a teprve po chvilce se postavit). 

Důležité je také zajistit si dostatečný přísun tekutin (dehydratace projevy ortostatické hypotenze zhoršuje). 

Pokud prekolapsové stavy v důsledku náhlého poklesu krevního tlaku pacienta trápí opakovaně či dlouhodobě, může vám lékař předepsat léky, které tyto obtíže zmírní. 

Mezi nejpoužívanější léky v léčbě ortostatické hypotenze patří midodrin (v ČR se prodává pod názvem Gutron), což je sympatomimetikum, tedy lék zesilující účinek sympatiku, který stahuje cévy a zvyšuje krevní tlak.

Pacientům s posturální hypotenzí mohou lékaři předepsat také fludrokortizon, který patří mezi glukokortikoidy a rovněž zvyšuje aktivitu sympatiku. 

Fludrokortizon se užívá také v léčbě Addisonovy choroby a dalších forem chronické nedostatečnosti nadledvin.

Hypoglykémie (nízká hladina cukru v krvi)

Glukóza je nejdůležitějším energetickým zdrojem pro buňky lidského organizmu, včetně buněk mozkových a i mírné snížení její koncentrace v krvi pod normální hodnoty může vyvolat prekolapsový stav. 

Normální hladina cukru v krvi (glykémie) nalačno je 3,6 až 5,9 mmol/l. 

Pokud hodnota glykémie klesne pod 3 mmol/l (hypoglykémie) mohou se dostavit pocity na omdlení a při dalším poklesu může dojít ke ztrátě vědomí a smrti pacienta. 

Hypoglykémie je největším problémem u diabetiků, kteří se například před podáním inzulínu zapomněli najíst, ale může se objevit i u jinak zdravých osob. 

Pokud máte opakované prekolapsové stavy v důsledku kolísání hladiny cukru v krvi, vyhledejte lékařskou pomoc. 

Léčba

Jediným způsobem léčby hypoglykémie je co nejrychleji doplnit cukry do těla, ideálně ve formě sladkých nápojů (šťáva, džus, Coca-cola, apod.) nebo rychle rozpustných cukrových pastilek (například hroznový cukr). 

Zejména diabetici by měli mít u sebe vždy slazený nápoj, aby si mohli cukry rychle doplnit, jakmile se první příznaky hypoglykémie objeví. 

Při těžké hypoglykémii spojené se ztrátou vědomí je často nutné pacienta hospitalizovat v nemocnici a doplnit mu glukózu a další chybějící živiny a minerály intravenózně. 

Kardiovaskulární onemocnění

Jednou z nejzávažnějších příčin prekolapsových stavů jsou kardiovaskulární onemocnění, jako je například infarkt myokardu, cévní mozková příhoda a poruchy srdečního rytmu (arytmie, palpitace, fibrilace síní, apod.).  

Častou příčinou prekolapsových stavů jsou kardiovaskulární onemocnění, jako je infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo poruchy srdečního rytmu

Mezi příznaky infarktu myokardu patří prekolapsový stav, bolest na hrudi vyzařující do dalších částí těla (rameno, dolní čelist, tříslo, krk, mezi lopatky, apod.), dušnost nebo nevolnost.

Pokud se objeví výše uvedené příznaky a obtíže do 15 minut od jejich nástupu neodezní, měli byste okamžitě zavolat záchrannou službu (na čísle 155 nebo 112). 

Mezi příznaky cévní mozkové příhody patří náhle vzniklá slabost končetin na jedné straně těla, náhle vzniklá ztráta schopnosti mluvit či rozumět mluvenému slovu (fatická porucha), pokles ústního koutku či očního víčka na jedné straně obličeje, náhle vzniklá porucha zraku (diplopie, rozmazané vidění), apod. 

Pokud se kterýkoli z výše uvedených příznaků objeví, je rovněž nutné okamžitě volat záchranku.

Mezi nejčastější poruchy srdečního rytmu, které mohou vyvolat prekolapsové stavy patří fibrilace síní nebo palpitace (bušení srdce). 

Kromě pocitu na omdlení patří mezi další příznaky poruch srdečního rytmu také dušnost a slabost a “nemožnost naplno se nadechnout”.

Léčba

Léčba infarktu myokardu i cévní mozkové příhody musí být rychlá, protože jen při rychlé a správné léčbě jsou následky pro pacienta nejmenší. 

V léčbě infarktu myokardu se používají léky na ředění krve (antikoagulancia) a techniky na odstranění krevní sraženiny z ucpané cévy (katetrizace srdce). 

Léčba cévní mozkové příhody závisí na tom, zda se jedná o trombembolickou (způsobenou ucpáním mozkové tepny krevní sraženinou) či hemoragickou (způsobenou krvácením do mozku) příhodu. 

Pokud je cévní mozková příhoda způsobena ucpáním mozkových cév krevní sraženinou je metodou volby v časných fázích endovaskulární trombektomie (což je odstranění sraženiny z ucpané tepny buď mechanicky s pomocí speciálního košíku - mechanická trombektomie nebo pomocí speciálního vysavače - aspirační trombektomie). 

Pokud již od prvních příznaků cévní mozkové příhody uplynulo více než 4,5 hodiny (někde se uvádí až 6 hodin), jsou již změny na mozku nevratné a způsobem léčby je systémová trombolýza (odborně označovaná také jako aktilýza, při které se používají speciální léky na ředění krve označované jako rekombinantní deriváty tkáňového tromboplastinu - alteplasa). 

Léčba hemoragické cévní mozkové příhody spočívá zejména v podávání léků na snížení vysokého krevního tlaku a léků na zmírnění otoku (edému) mozku.

Léčba poruch srdečního rytmu spočívá v užívání léků (antikoagulancia, antihypertenziva), využívání speciálních implantovatelných zařízení na zrušení arytmie (kardioverter-defibrilátor) a také v katetrizační léčbě (katetrizační ablace).  

Ostatní příčiny prekolapsových stavů

Mezi ostatní příčiny prekolapsových stavů spojených s pocity na omdlení, mimo jiné, patří:

• Vertebrobazilární insuficience: pokud dojde ke zhoršení krevního zásobení zadní části mozku (okcipitálních laloků a mozečku) z důvodu ucpání vertebrálních nebo bazilární tepny krevní sraženinou nebo aterosklerotickými pláty, mohou se objevit prekolapsové stavy. Proto je vždy důležité pacienty s prekolapsovými stavy důkladně vyšetřit, včetně provedení CT angiografie mozkových tepen, aby se vyloučily závažné problémy s cévním zásobením mozku (například stenózy či uzávěry tepen, aneuryzmata nebo arteriovenózní malformace). Cévní mozkové příhody v zadním povodí jsou velmi závažné, protože a. basilaris zásobuje krví také mozkový kmen a při přerušení toku krve do této oblasti nastává smrt.
• Migréna: někteří pacienti se silnými migrenózními bolestmi hlavy mohou mít prekolapsové stavy, které se mohou objevit před nástupem záchvatu migrény nebo po něm. Někdy se tyto stavy u pacientů s migrénou objevují i bez návaznosti na bolest hlavy.
• Zánět vnitřního ucha (labyrintitida): ve vnitřním uchu jsou uloženy struktury, které odpovídají se podílí na řízení rovnováhy. Jejich podráždění při zánětu nebo prudkém pohybu hlavou může vést k prekolapsovému stavu. Většinou se u pacientů současně objevuje závrať (rotační vertigo) často spojená se zvracením a vegetativním doprovodem (pocení, pocity na omdlení, brnění končetin, apod.). 
• Stres a úzkost: při stresu a úzkosti se u některých pacientů může objevit hyperventilace (abnormálně zrychlené klidové dýchání), což vede k hromadění oxidu uhličitého v organizmu a k prekolapsovému stavu. 
• Otrava oxidem uhelnatým: při otravě oxidem uhelnatým tělo nemá dostatek kyslíku, protože oxid uhelnatý (CO) se naváže na vazebná místa pro kyslík na červených krvinkách a na kyslík tak již žádná místa nezbývají. To se v prvních fázích otravy projeví prekolapsovým stavem spojeným s pocity na omdlení či na zvracení. Poté následuje ztráta vědomí a smrt.
• Závažná systémová onemocnění: další příčinou prekolapsových stavů jsou závažná systémová onemocnění, která postihují celé tělo, jako je například rakovina nebo sepse. 
• Nadměrná konzumace alkoholu či užívání drog: drogy a alkohol mohou vyvolat prekolapsový stav spojený s otravou organizmu toxickými látkami. 

Co si z článku odnést?

Prekolapsový stav je označení pro situaci, která nastává těsně před “kolapsem” organizmu, tedy těsně před ztrátou vědomí. 

Jednoduše řečeno je prekolapsový stav v podstatě pocit na omdlení. 

Nejčastější příčinou prekolapsových stavů je posturální (ortostatická) hypotenze, dehydratace, nežádoucí účinky některých léků, hypoglykémie nebo kardiovaskulární onemocnění. 

Léčba prekolapsových stavů závisí na vyvolávající příčině. 

Vzhledem k tomu, že některé příčiny prekolapsových stavů mohou být závažné až život ohrožující, měli byste vždy zajít k lékaři na akutní vyšetření, pokud vás pocity na omdlení trápí často nebo opakovaně a/nebo jsou spojeny s jinými příznaky, jako je dušnost či bolest na hrudi.