Astenie: vše co potřebujete vědět!

Pojem astenie označuje tělesnou slabost nebo nedostatek energie. Může postihovat celé tělo nebo jen některé jeho části. Astenie není nemoc, ale příznakem mnoha různých akutních i chronických onemocnění.

Může také vzniknout jako vedlejší účinek některých léků.

Tento článek popisuje příčiny a příznaky astenie.

Dozvíte se také o diagnostice a léčbě onemocnění, u kterých se astenie často vyskytuje jako příznak.

Příčiny 

Mezi možné příčiny astenie patří některá onemocnění nebo nežádoucí účinky léků, ale astenie může být také jen přirozeným projevem stárnutí.

Některé choroby

Astenie je častým příznakem mnoha různých onemocnění.

Příčinou astenie mohou být závažná onemocnění jako je například roztroušená skleróza

Mezi choroby a stavy, které mohou být spojeny s astenií, mimo jiné, patří (1):

• nedostatek některých živin, zejména vitamínu B12
• spánkové poruchy, jako je například syndrom spánkové apnoe
• chronický únavový syndrom
• infekční onemocnění
• onemocnění krve a krvetvorby, jako jsou například anémie nebo leukémie
• onemocnění srdce a krevního oběhu, jako jsou infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda
• onemocnění svalů, jako jsou například svalová dystrofie
• neurologická onemocnění, jako jsou roztroušená skleróza a Parkinsonova choroba.
• metabolická onemocnění, jako je cukrovka.
• onemocnění štítné žlázy, jako je hypotyreóza.
• duševní poruchy, jako je například deprese.
• nádorová onemocnění
• onemocnění plic
• chronická bolest

Nežádoucí účinky léků

Astenie (slabost) a únava mohou být nežádoucím účinkem některých léků, jako jsou například:

• antidepresiva
• léky proti úzkosti (anxiolytika)
• léky na snížení vysokého krevního tlaku (antihypertenziva)
• statiny (léky na vysoký cholesterol)
• léky užívané při chemoterapii (způsob léčby nádorových onemocnění, založený na ničení nádorových buněk cytotoxickými léčivy)

Přirozené stárnutí

Přirozeným projevem stárnutí je sarkopenie (postupný úbytek svalové hmoty a síly), což se projeví slabostí a únavou.

Proto se s tímto problémem často potýkají senioři. 

Příznaky

V závislosti na příčině se astenie projevuje slabostí celého těla nebo jen oslabením některých částí (například horních či dolních končetin nebo prstů).

Oslabení některých částí těla

Astenie může postihnout jen určité části těla, například horní či dolní končetině.

Nicméně je potřeba si uvědomit, že astenie není totéž co paréza (obrna), což je neschopnost provést aktivní volní pohyb.

Pacienti s astenií dokážou končetinami aktivně hýbat, ale musí k tomu vynaložit velkou námahu.

Mezi další příznaky astenie končetin patří například:  

• svalové křeče
• chvění či třes
• zpomalené provádění pohybů či opožděné reakce

Slabost celého těla

Astenie může postihnout celé tělo a člověk se pak cítí extrémně unavený a vyčerpaný.

Mezi další příznaky slabosti celého těla patří:

• horečka
• příznaky podobné chřipce
• únava
• ospalost
• neschopnost provádět běžné denní aktivity

Závažné příznaky 

Někdy může být astenie příznakem závažného onemocnění, jako jsou infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.

U těchto stavů může dojít k oslabení celého těla nebo jeho částí. U cévních mozkových příhod se často setkáváme s postižením poloviny těla (pravostranná či levostranná astenie).

Mezi další příznaky cévní mozkové příhody patří (2):

• potíže s mluvením nebo porozuměním řeči
• poruchy vidění na jedno nebo obě oči (dvojité vidění, rozmazané vidění, hemianopsie, apod.) až úplné oslepnutí
• potíže s chůzí (nejistá chůze, časté zakopávání, apod.)
• poruchy rovnováhy
• zhoršení koordinace pohybů
• brnění končetin
• závrať nebo motání hlavy
• zmatenost
• náhle vzniklá silná bolest hlavy
• ochrnutí části těla

Mezi příznaky srdečního infarktu patří například:

• svíravá bolest či tlak na hrudi s vyzařováním do zad, třísel, krku, čelisti nebo horních končetin
• dušnost
• studený pot
• nevolnost a zvracení
• závrať či motání hlavy

Pokud se u vás objeví některý z výše uvedených příznaků cévní mozkové příhody nebo infarktu myokardu, okamžitě volejte záchranku. Bez rychlé léčby mohou tyto stavy rychle vést k závažným komplikacím nebo smrti.

Diagnostika 

Diagnostika vyvolávající příčiny astenie je obtížná, protože tento příznak se vyskytuje u mnoha různých onemocnění. 

Součástí diagnostiky je odběr anamnézy (cílené dotazy na pacientovi obtíže, léky které užívá a prodělaná onemocnění), fyzikální vyšetření (prohlídka celého těla), laboratorní vyšetření a vyšetření zobrazovacími metodami. 

Mezi cílená vyšetření užívaná nejen v diagnostice astenie patří například:

• laboratorní vyšetření krve, ze kterého lze zjistit například nadbytek nebo nedostatek vitamínů a minerálů v krvi, známky infekčních a zánětlivých onemocnění (zvýšený počet bílých krvinek – leukocytóza, C-reaktivní protein – CRP, prokalcitonin, apod.), ověřit funkci jater (jaterní testy) a ledvin (renální parametry – urea a kreatinin) a/nebo známky hormonální nerovnováhy (hormony štítné žlázy nebo slinivky), diabetu (zvýšená hodnota glukózy v krvi – hyperglykémie) a mnoho dalších potenciálních příčin astenie;
• bakteriologické a chemické vyšetření moči pro zjištění příznaků infekce a dalších onemocnění (například pro ověření funkce ledvin či některých endokrinologických a dalších poruch);
• vyšetření zobrazovacími metodami jako jsou rentgen, ultrazvuk, magnetická rezonance (MRI) nebo počítačová tomografie (CT).

Léčba 

Léčba astenie závisí na vyvolávající příčině.

Léčba akutních onemocnění

V některých případech může astenie po léčbě akutního onemocnění vymizet.

Například astenie, jejíž příčinou byla bakteriální infekce, by měla po ukončení antibiotické léčby odeznít.

Nicméně u některých akutních stavů, jako je například cévní mozková příhoda nebo infarkt myokardu může astenie přetrvávat dlouhodobě i trvale.

Léčba chronických onemocnění

Někdy může být astenie způsobena chronickým onemocněním. V takovém případě je léčba dlouhodobá a vyžaduje multidisciplinární přístup.

Například pacienti s roztroušenou sklerózou nebo nádorovým onemocněním potřebují kromě symptomatické léčby také rehabilitaci (fyzioterapii) nebo psychoterapii.

Nežádoucí účinky léků

Pokud je příčinou slabosti nežádoucí účinek některého léku, který pacient užívá, může vám lékař snížit užívanou dávku příslušného léku nebo ho nahradit alternativním lékem.

Nikdy si však dávkování léků předepsaných lékařem sami neupravujte ani žádné léky nevysazujte bez předchozího souhlasu svého lékaře.

Astenie vs. myasthenia gravis

Astenie není totéž co myasthenia gravis.

Zatímco astenie je příznakem mnoha různých onemocnění, myasthenia gravis (MG) je autoimunitní onemocnění, při kterém náš vlastní imunitní systém napadá některé svaly a nervy v těle, čímž způsobí poruchu nervosvalového přenosu, což vede k oslabení a snadné unavitelnosti postižených svalů.

Astenie tedy může být příznakem myasthenia gravis, zatímco MG je onemocnění jako takové.

Příznaky myasthenie gravis se obvykle zhoršují při únavě a patří mezi ně například:

• dvojité vidění
• pokles očních víček (ptóza)
• poruchy ovládání mimických svalů
• potíže s mluvením
• poruchy polykání
• poruchy dýchání (neschopnost ovládat dechové svaly)
• slabost končetin

Myasthenia gravis je nevyléčitelné onemocnění, nicméně jeho příznaky lze úspěšně zvládnout vhodnou léčbou.  

Neurocirkulační astenie

Neurocirkulační astenie je druh panické poruchy, která se projevuje kardiovaskulárními potížemi, jako jsou dušnost, bušení srdce (palpitace), bolest na hrudi nebo závrať (motání hlavy) v kombinaci s typickými příznaky neurózy (úzkost, nespavost, nadměrné pocení, apod.), přičemž příznaky v oblasti srdce a krevního oběhu nemají spojitost s žádným onemocněním srdce či cév, ale jedná se v podstatě jen o specifický typ panické poruchy.

Prevence 

Někdy není možné vzniku astenie zabránit.

Zdravý životní styl však může snížit riziko chronických onemocnění, která mohou astenii způsobit. 

Pokud chcete snížit riziko onemocnění vyvolávajících astenii, dodržujte následující rady:

• zanechte kouření
• vyhýbejte se nadměrné konzumaci alkoholu
• stravujte se zdravě
• pravidelně cvičte
• udržujte si tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí
• dbejte na dostatek spánku
• využívejte postupy pro zmírnění stresu

Kdy navštívit lékaře? 

Některé případy astenie odezní bez nutnosti léčby.

Pokud ale pocity slabosti trpíte opakovaně nebo dlouhodobě, je nutné vyhledat lékařskou pomoc, aby se zjistila příčina vašich potíží a nasadila příslušná léčba.

Jestliže se spolu s astenií objeví některé z výše uvedených příznaků cévní mozkové příhody nebo infarktu myokardu je nutné okamžitě volat záchranku.

Co si z článku odnést?

Astenie je odborný lékařský termín pro slabost. Nejedná se o onemocnění jako takové, ale o příznak mnoha různých akutních či chronických onemocnění, jako jsou infekce, diabetes, neurodegenerativní nebo autoimunitní onemocnění.

Slabost a nedostatek energie často souvisí také s přirozeným stárnutím organizmu.

Astenie může být důsledkem přirozeného stárnutí organizmu

Někdy může být astenie také vedlejším účinkem některých léků, které pacienti užívají.

S pojmem "astenický" se můžeme setkat také v lékařských zprávách a lékař jím označuje "celkově oslabeného pacienta" (například staršího, věkem sešlého pacienta nebo pacienta se závažným onemocněním, apod.).

Existuje také onemocnění označované jako neurocirkulační astenie, které se projevuje obtížemi v oblasti srdce. Tyto obtíže mohou připomínat infarkt myokardu, ale nejsou způsobeny skutečnými problémy se srdcem či cévami, ale jedná se o jednu z forem panické poruchy, která se takto projevuje.

Pokud opakovaně zaznamenáte pocity srdeční slabosti (dušnost, bušení srdce, závrať) při nějakých konkrétních situacích (například když jste ve stresu, při kontaktu či jednání s neznámými lidmi nebo před zkouškou či testem ve škole), měli byste vyhledat pomoc psychiatra nebo psychologa, který vás s těmito obtížemi naučí pracovat tak, abyste projevy neurocirkulační astenie dokázali co nejvíce potlačit.

Léčba astenie závisí na vyvolávající příčině.

Někdy potíže odezní úplně (například po antibiotické léčbě u infekčních onemocnění), jindy může astenie přetrvávat dlouhodobě i přes léčbu (například po cévní mozkové příhodě nebo při roztroušené skleróze či myasthenii gravis, apod.).

V případě, že je astenie způsobená nežádoucím účinkem léků, požádejte svého lékaře o úpravu dávkování nebo náhradu příslušného léku za jiný.

Bez předchozího souhlasu svého lékaře si ale nikdy žádné léky nevysazujte ani neměňte jejich dávkování.

Pokud se spolu s astenií objeví příznaky signalizující závažné onemocnění, jako je cévní mozková příhoda nebo infarkt myokardu, je nutné okamžitě volat záchranku.

Mezi tyto příznaky patří zejména ztráta schopnosti mluvit či rozumět mluvenému slovu, pokles koutku či očního víčka na jedné polovině obličeje, oslabení končetin na jedné polovině těla, svíravá bolest na hrudi vystřelující do zad, třísel, ramene nebo dolní čelisti, dušnost, pocit na zvracení, motání hlavy, studený pot, apod.