Proteinurie (bílkovina v moči): vše co potřebujete vědět

Hlavní funkcí ledvin je filtrovat krev a odstraňovat z ní odpadní a zdraví škodlivé látky, které se z těla vylučují močí. Filtrace krve probíhá v drobných klubíčcích vlásečnic označovaných jako glomeruly. V nich dochází k odstranění odpadních a zdraví škodlivých látek z krve, které se vylučují do takzvané primární moči.

Ta se následně znovu filtruje v ledvinových tubulech a Henleyho kličce a dochází ke zpětnému vstřebání bílkovin a další zdraví prospěšných látek do krve.

Zdravý člověk vyloučí za den (24 hodin) močí nanejvýše 50 - 80 mg bílkovin (toto množství se označuje jako takzvaná fyziologická proteinurie).

Pokud ledviny nefungují správně může docházet ke zvýšenému vylučování bílkovin, což označujeme jako proteinurii neboli přítomnost bílkoviny v moči. 

Existuje několik různých druhů proteinurie, jako jsou například:

• glomerulární proteinurie (dělí se dále na selektivní a neselektivní)
• tubulární proteinurie
• postrenální proteinurie: stav, kdy se bílkovina do moči dostává až poté co projde ledvinami (tedy v močovodech, močovém měchýři nebo močové trubici). Příčinou postrenální proteinurie mohou být například dlouhodobé chronické záněty nebo onemocnění močového měchýře (nádory, záněty, hyperaktivní močový měchýř, apod.)
• proteinurie z přetížení tekutinami: tento stav může být způsoben nadměrným příjmem tekutin nebo poruchami srdeční činnosti, kdy ledviny nestíhají dostatečně filtrovat krev a do definitivní moči tak proniká zvýšené množství bílkovin
• smíšená proteinurie: jedná se o kombinaci více různých typů proteinurie
• albuminurie: tento druh proteinurie souvisí s glomerulární proteinurií, přičemž bílkovina, která se v nadměrném množství dostává do moči se jmenuje albumin (jedná se o hlavní bílkovinu krevní plazmy, která funguje jako přenašeč pro různé látky).

Proteinurie může být dočasná a krátkodobá (odezní po vyřešení problému -  například zvýšené vylučování bílkovin močí při dehydrataci lze odstranit doplněním tekutin, apod.) nebo chronická a dlouhotrvající, která může být způsobena závažnějším onemocněním, jako je například diabetes mellitus.

V tomto článku popisujeme hlavně glomerulární proteinurii a dozvíte se o příčinách, příznacích a možnostech léčby proteinurie.

Příčiny proteinurie

Pokud máte bílkovinu v moči, sledujte dobře další příznaky, které máte a nezapomeňte o nich informovat svého lékaře.

Pomůžete tím rychlejší a lepší diagnostice příčiny vašich potíží.

Mezi nejčastější příčiny bílkoviny v moči, mimo jiné, patří:

Dehydratace

Dehydratace je stav, který je způsoben nadměrnými ztrátami tekutin z organizmu a/nebo nedostatečným příjmem tekutin. Jedná se o poměrně častou příčinu dočasné, krátkodobé proteinurie.

Lidské tělo potřebuje vodu, mimo jiné, k zásobování ledvin a dalších orgánů různými živinami (včetně například proteiny). Při nedostatku tekutin se budou živiny obtížněji dostávat k cílovým orgánům a například ledviny nebudou schopny správně a dostatečně proteiny z primární moči zpět vstřebávat, což vede k proteinurii (tedy přítomnosti nadlimitního množství bílkoviny v moči).

Mezi další příznaky dehydratace, mimo jiné patří (v závislosti na stupni dehydratace):

• únava
• bolesti hlavy
• závrať a motání hlavy
• zvýšený pocit žízně (polydipsie)
• tmavá moč
• snížená četnost močení a snížené vylučování moči (oligurie)
• sucho v ústech, někdy spojené s jinými pachutěmi v ústech (například s hořkostí nebo kovovou pachutí)

Příčin dehydratace je celá řada a mezi ty nejčastější patří:

• průjem
• zvracení
• nadměrné pocení
• horečka
• nedostatečný příjem tekutin

Vysoký krevní tlak

Při arteriální hypertenzi neboli vysokém krevním tlaku může dojít k oslabení stěny cév v ledvinách, což snižuje jejich schopnost zpětně reabsorbovat bílkoviny z primární moči do krve.

Protože arteriální hypertenze se rozvíjí pomalu, zpočátku pacienti nemusí pociťovat žádné příznaky, a to i po celá léta.

Manifestní hypertenze (tedy hypertenze s příznaky), může vyvolat například následující symptomy:

• bolesti hlavy
• dušnost
• krvácení z nosu

Ve většině případů vzniká hypertenze z neznámé příčiny.

Takovou hypertenzi označujeme jako primární nebo esenciální.

V případě, že je příčina hypertenze známá, označujeme jí jako sekundární.

Mezi nejčastější příčiny sekundární hypertenze, mimo jiné, patří:

• onemocnění ledvin
• onemocnění štítné žlázy
• syndrom spánkové apnoe
• nádory nadledvin
• některé léky, zejména pak hormonální antikoncepce nebo dekongestiva (léky uvolňující ucpaný nos)

Diabetes mellitus (úplavice cukrová)

Diabetes mellitus (zkráceně též diabetes a medicínsky nesprávně cukrovka) je metabolické onemocnění, které se projevuje abnormálně zvýšenou hladinou glukózy v krvi.

Existuje několik typů diabetu, z nichž nejvýznamnější jsou diabetes prvního a druhého typu.

Abnormálně zvýšená hladina glukózy v krvi vede k přetěžování ledvin, které se snaží za každou cenu zbavit nadbytečného cukru. To časem vede k jejich poškození, což se projevuje, mimo jiné, i proteinurií.

Proteinurie je jednou ze známek takzvané diabetické nefropatie, což je onemocnění ledvin související s diabetem.

Příznaky diabetu závisí na typu a stupni pokročilosti onemocnění.

Mezi ty nejčastější, mimo jiné, patří:

• nadměrná žízeň a hlad
• časté močení
• únava
• rozmazané vidění
• nevysvětlitelné hubnutí

Glomerulonefritidy

Další z příčin proteinurie je zánět glomerulů neboli glomerulonefritida.

Za normálních okolností se krev v glomerulech filtruje a dochází ke zpětnému vstřebávání bílkovin zpět do krve.

V případě poškození glomerulů může dojít k proniknutí bílkoviny do moči, což vede k proteinurii.

Glomerulonefritida se projevuje skupinou příznaků označovaných jako nefrotický syndrom.

Kromě proteinurie mezi další příznaky nefrotického syndromu patří:

• hyperlipidémie neboli zvýšení hladina tuků a cholesterolu v krvi
• otoky nohou, chodidel a kotníku
• hypoalbuminémie neboli snížení hladina této bílkoviny v krvi

Dalšími příznaky nefrotického syndromu jsou vysoký krevní tlak a hematurie (krev v moči).

V případě, že moč obsahuje krev (červené krvinky) mívá růžovou až černou barvu (podobně jako oblíbený nezdravý nápoj Coca Cola).

Příčin vzniku glomerulonefritid je celá řada, přičemž nejčastěji k poškození glomerulů dochází při autoimunitních chorobách a/nebo v případě poškození glomerulů vlastním imunitním systémem.

Glomerulonefritidy se mohou vyskytnout v souvislosti s následujícími chorobami:

• bakteriální endokartitida (bakteriální zánět vnitřní vrstvy srdce - endokardu)
• AIDS
• žloutenka typu B (hepatitida) a/nebo C
• systémový lupus erythematodes
• diabetická nefropatie
• vysoký krevní tlak

Chronické onemocnění ledvin

Chronické onemocnění ledvin je postupná ztráta funkce ledvin. V časné fázi se může projevit proteinurií, ale většinou nemá pacient zpočátku žádné příznaky.

Při progresi chronického onemocnění ledvin se objevují například následující příznaky:

• dušnost
• časté močení
• škytavka
• únava
• nevolnost
• zvracení
• nespavost
• svědění kůže (pruritus) a/nebo suchá pokožka
• otoky rukou a nohou
• nechutenství

Mezi onemocnění, která mohou poškodit ledviny a vést k chronickému onemocnění ledvin, mimo jiné, patří:

• glomerulonefritidy
• diabetes mellitus
• arteriální hypertenze
• choroby srdce a oběhové soustavy (např. selhávání srdce, infarkt myokardu, apod.)
• intersticiální nefritida
• polycystická choroba ledvin (polycystóza ledvin)
• opakované záněty ledvin

Pokud chronické onemocnění ledvin dále progreduje, může vést až k selhání ledvin.

Autoimunitní choroby

Za normálních okolností tělo produkuje protilátky a imunoglobuliny, které chrání organizmus před infekcí a likvidují cizorodé látky a mikroby. U autoimunitních onemocnění začne náš imunitní systém tvořit takzvané autoprotilátky (protilátky proti vlastním buňkám) a napadat naše vlastní tkáně a buňky.

Pokud autoprotilátky napadnou a poškodí glomeruly, může dojít ke vzniku zánětu (tedy glomerulonefritidy). To vede k poškození ledvin a k proteinurii.

S proteinurií jsou spojovány následující autoimunitní onemocnění:

• Systémový lupus erythematodes: i když toto onemocnění postihuje hlavně kůži a klouby, může také způsobit poškození ledvin, což se, mimo jiné, projevuje proteinurií.
• Goodpasteurův syndrom: při tomto autoimunitním onemocněním, které patří mezi vaskulitidy (záněty cévy) napadají auto protilátky hlavně cévy v plicích a ledvinách.
• IgA nefropatie: toto onemocnění vzniká při ukládání imunoglobulinu A do glomerulů.

Preeklampsie

Preeklampsie je onemocnění, kterým trpí těhotné ženy, jehož hlavním příznakem je vysoký krevní tlak po 20. týdnu těhotenství. To vede k dočasnému zhoršení funkce ledvin a proteinurii.

Mezi další příznaky preeklampsie patří:

• otoky nohou a rukou
• bolesti hlavy
• rozmazané vidění
• bolest v pravém podbřišku
• přibývání na váze

I když ve většině případů preeklampsie po porodu spontánně odezní, jedná se o závažné onemocnění, které je nutné okamžitě léčit, protože může vést k předčasnému porodu. Těhotné ženy s preeklampsií a dalšími chorobami, jako je například Hellp syndrom, musí být pravidelně a často sledovány, aby se předešlo rozvoji komplikací a riziku předčasného porodu.

Rakovina

V závažných případech může být proteinurie způsobena nádorovým onemocněním.

Mezi nádorová onemocnění, které jsou spojena se zvýšenou koncentrací bílkoviny v moči, mimo jiné, patří:

• nádory ledvin
• nádory plic
• nádory prsu
• kolorektální karcinom (nádory tlustého střeva)
• Non-Hodgkinský lymfom (NHL)
• Hodgkinův lymfom (HL)
• mnohočetný myelom (plazmocytom)

Přesný důvod toho, proč některé nádory způsobují proteinurii není známý, ale lékaři se domnívají, že zánětlivé účinky spojené s nádorovým onemocněním mohou poškodit ledviny a narušit tak zpětné vstřebávání bílkovin do krve.

U některých nádorových onemocnění, jako je například mnohočetný myelom dochází k poškození ledvin v případě, kdy se abnormální proteiny v krvi (spojené s myelomem) navážou na normální bílkovinu v moči. S postupem doby pak dochází ke zhoršování funkce ledvin a ke zvýšenému vylučování bílkovin močí.

I když jsou příznaky nádorových onemocnění velice různorodé, mezi ty nejčastější, mimo jiné, patří:

• nevysvětlitelné hubnutí
• únava
• horečka
• bolesti
• kožní změny

Rizikové faktory proteinurie

Někteří lidé mají větší pravděpodobnost, že se u nich bílkovina v moči objeví.

Mezi hlavní rizikové faktory proteinurie, mimo jiné, patří:

• Věk: senioři nad 65 let mají vyšší riziko dehydratace a onemocnění ledvin. Těhotné ženy starší 40 let mají vyšší riziko preeklampsie.
• Arteriální hypertenze: lidé s vysokým krevním tlakem mají vyšší riziko diabetu a onemocnění ledvin
• Diabetes mellitus: cukrovka je nejčastější příčinou chronického onemocnění ledvin a zvyšuje též riziko preeklampsie a glomerulonefritidy.
• Výskyt proteinurie v rodině: pokud se u některého z vašich přímých příbuzných (hlavně rodičů nebo sourozenců) vyskytla preeklampsie nebo onemocnění ledvin, máte i vyšší riziko proteinurie.
• Některá etnika: vyšší riziko onemocnění ledvin mají Afroameričané, Latinoameričané, Američtí indiáni a Asiaté.
• Obezita a nadváha: arteriální hypertenze, diabetes, preeklampsie a proteinurie jsou spojeny s obezitou a nadváhou.

Jaké jsou příznaky bílkoviny v moči?

Přítomnost bílkoviny v moči lze zjistit pouze z laboratorního vyšetření moči.

Navíc v počátečních stádiích poškození ledvin se do moči dostává jen malé množství bílkovin a pacient nemá prakticky žádné příznaky.

Pokud se ale poškození ledvin stále zhoršuje, dostává se do moči více bílkovin a kromě proteinurie se tak mohou objevit i následující příznaky:

• zkalená napěněná moč
• otoky kotníků, rukou, obličeje a/nebo břicha (ascites)
• časté močení
• svalové křeče (zejména v noci)
• nevolnost
• zvracení
• nechutenství

Vyšetření na přítomnost bílkoviny v moči

Jediným způsobem jak spolehlivě zjistit přítomnost bílkoviny v moči je provést laboratorní vyšetření moči.

K tomuto účelu vás lékař požádá o vzorek čerstvé ranní moči.

Tento vzorek byste měli donést v k tomu určené čisté zkumavce (tedy nikoli například v lahvičce od dětské přesnídávky), kterou vám dá váš praktický lékař nebo si je můžete zakoupit v lékárně.

Lékař do vzorku moči pacienta ponoří malou plastovou tyčinku, která obsahuje různé chemické látky, které při styku s bílkovinou změní barvu.

Toto vyšetření je jen orientační a lze z něj zjistit, zda se v moči nachází větší množství bílkovin či nikoli. Proto se zbytek moči odesílá do laboratoře, kde se vyšetří pod mikroskopem a zjistí se přítomnost dalších látek či mikrobů.

Pokud se lékař domnívá, že by za proteinurií mohly být potíže s ledvinami, provádí se vyšetření moči opakovaně (každý měsíc), aby se případně vyloučila krátkodobá (dočasná) proteinurie, například kvůli dehydrataci.

V diagnostice příčin proteinurie se využívají také následující vyšetření:

• 24-hodinový sběr moči: toto vyšetření spočívá v tom, že po dobu 24 hodin pacient močí do speciální nádoby a moč vyloučená za celý den se pak odešle do laboratoře k dalšímu vyšetření. Význam tohoto vyšetření spočívá nejen ve zjišťování proteinurie či dalších onemocnění, ale umožňuje také zjistit celkové množství moči vyloučené za 24 hodin.
• Vyšetření glomerulární filtrace: toto vyšetření se provádí za účelem posouzení funkce ledvin a využívá se k němu moč shromážděná za 24 hodin (stanovuje se takzvaná clearance kreatininu – tedy množství kreatininu vyloučeného do moči za 24 hodin).
• Zobrazovací metody: k morfologickému a funkčnímu vyšetření ledvin a vylučovacího ústrojí (močovodů, močového měchýře a močové trubice) lze využít také různé zobrazovací metody, jako jsou ultrazvuk nebo počítačová tomografie (CT), případně CT vylučovací urografie (vyšetření funkce ledvin s pomocí jodové kontrastní látky).
• Biopsie ledviny: při tomto vyšetření lékaři odeberou vzorek tkáně ledviny a nechají ho vyšetřit pod mikroskopem na patologii. Z histopatologického vyšetření se dají zjistit například nádorová onemocnění nebo některé glomerulonefritidy či jiná onemocnění ledvin.

Léčba proteinurie

V případě dočasné (krátkodobé) proteinurie většinou není nutná žádná léčba, protože tento problém obvykle sám odezní (například po doplnění tekutin, pokud je příčinou bílkoviny v moči dehydratace).

Pokud ale máte bílkovinu v moči dlouhodobě, je nutné zjistit příčinu problému a začít toto onemocnění léčit.

Mezi způsoby léčby užívané v léčbě proteinurie, mimo jiné, patří:

• Změny stravovacích návyků: lidé s cukrovkou, onemocněním ledvin, proteinurií a arteriální hypertenzí by se měli začít zdravě stravovat dle doporučení svého lékaře.
• Snížení tělesné hmotnosti: nadváha a obezita se podílí na rozvoji rizikových faktorů onemocnění ledvin a proteinurie. Proto je vhodné se snažit zhubnout s pomocí zdravých stravovacích návyků a dostatku pohybu.
• Léky na vysoký krevní tlak (antihypertenziva): pacientům s hypertenzí a/nebo diabetem lékaři mohou předepsat léky na snížení krevního tlaku. Mezi tyto léky patří například betablokátory, ACE inhibitory, diuretika nebo blokátory kalciového kanálu.
• Léky na diabetes mellitus: cukrovka je závažné onemocnění a je nutné jí správně léčit. Správná léčba pomáhá zpomalit progresi diabetické nefropatie (poškození ledvin u pacientů s diabetes mellitus). V léčbě diabetu se uplatňují léky na snižování hladiny glukózy v krvi (perorální antidiabetika – PAD), inzulínová léčba a další terapeutické možnosti.
• Dialýza: u pacientů se selháním ledvin a/nebo některými glomerulonefritidami je nutné pravidelně čistit krev od odpadních látek prostřednictvím dialýzy (pacient se připojí na speciální dialyzační přístroj, který vyčistí jeho krev od odpadních látek. Někdy je nutné na dialýzu pravidelně docházet do nemocnice, zatímco jiní pacienti si mohou dialýzu provádět doma sami (peritoneální dialýza), kdy se obvykle přes noc připojují na dialyzační přístroj pro peritoneální dialýzu.

Co si z článku odnést?

Přítomnost bílkoviny v moči (proteinurie) obvykle znamená, že ledviny nefungují správně a nedostatečně filtrují krev (respektive nedokážou z nějakého důvodu reabsorbovat bílkoviny zpátky do krve).

Smyslem léčby je proto vždy vyléčit nebo alespoň dostat pod kontrolu vyvolávající příčinu.

Proteinurie se obvykle zjistí náhodně při běžném vyšetření moči a při zjištění bílkoviny v moči je nutné pacienta vždy řádně vyšetřit a zjistit příčinu onemocnění.