Zánět jícnu (ezofagitida): vše co potřebujete vědět

18. prosince 2021 23:24

Ezofagitida je odborné lékařské označení pro zánětlivé postižení jícnu, svalové trubice, kterou se přijatá potrava dostává z dustiny ústní do žaludku.

Obsah článku

  1. Jak se projevuje zánět jícnu?
  2. Kdy vyhledat lékaře?
  3. Co způsobuje zánět jícnu?
    1. Refluxní ezofagitida
    2. Eozinofilní ezofagitida
    3. Lymfocytární ezofagitida
    4. Léky podmíněná ezofagitida
    5. Infekční ezofagitida
  4. Rizikové faktory
    1. Refluxní ezofagitida
    2. Eozinofilní ezofagitida
    3. Zánět jícnu navozený léky
    4. Infekční ezofagitida
  5. Komplikace
  6. Diagnostika
    1. Vyšetření polykacího aktu a pasáž jícnem pod rentgenem (skiaskopie jícnu)
    2. Endoskopické vyšetření jícnu
    3. Laboratorní vyšetření krve
    4. Mikrobiologické vyšetření
    5. Mikroskopické vyšetření vzorků tkáně
  7. Léčba
    1. Refluxní ezofagitida
    2. Eozinofilní ezofagitida
    3. Léky vyvolaný zánět jícnu
    4. Infekční ezofagitida
    5. Léčba komplikací zánětu jícnu
    6. Režimová opatření a přírodní léčba
  8. Co si z článku odnést?

Zánět jícnu je velmi nepříjemné onemocnění, které se projevuje například bolestí při polykání, pocitem cizího tělesa v krku, bolestmi na hrudi a pálením žáhy.

Mezi nejčastější příčiny ezofagitidy patří reflux kyselých žaludečních šťáv zpět do jícnu a krku (refluxní ezofagitida), infekční onemocnění sliznice a dalších tkání jícnu, nežádoucí účinky některých léků a také alergie.

Léčba zánětu jícnu závisí na vyvolávající příčině a na závažnosti postižení jednotlivých tkání.

Neléčená ezofagitida může trvale poškodit sliznici jícnu a způsobit další komplikace, jako jsou zúžení (stenóza) jícnu nebo chronické obtíže při polykání.

Dlouhodobě neléčený zánět jícnu může vyvolat také trvalé slizniční změny, při kterých dojde k nahrazení normálního dlaždicového epitelu jícnu cylindrickým epitelem, který vystýlá žaludeční sliznici a téměř celé střevo.

Tyto změny se označují jako Barrettův jícen a nastávají zejména při dlouhodobě neléčeném refluxu a tělo se jimi snaží chránit jícen před působením kyselého žaludečního obsahu (cylindrický epitel lépe chrání stěnu jícnu před poškozením žaludeční kyselinou než epitel dlaždicový).

Vzhledem k tomu, že Barretův jícen patří mezi takzvané metaplazie (nahrazení jednoho druhu buněk jinými buňkami), je spojený se zvýšeným rizikem rakoviny jícnu.

Tento článek popisuje příčiny, příznaky a možnosti léčby a prevence zánětu jícnu.

Jak se projevuje zánět jícnu?

Hlavními příznaky zánětu jícnu jsou:

  • Obtížné polykání, často doprovázené pocitem váznutí sousta v krku nebo bolestí
  • Bolest na hrudi při jídle, která může připomínat infarkt
  • Pálení žáhy
  • Reflux kyselých žaludečních šťáv zpátky do jícnu
  • Suchý dráždivý kašel (vyvolaný refluxem kyselých žaludečních šťáv do hrtanu a průdušnice)
  • Zápach z úst, hořko v puse nebo kovová pachuť v ústech

U kojenců a malých dětí, kteří ještě nejsou schopni lokalizovat bolest ani popsat konkrétní obtíže, které je trápí, patří mezi příznaky ezofagitidy také neprospívání a potíže s krmením (nezájem o kojení či umělou výživu, apod.).

Podobnými příznaky jako zánět jícnu se projevuje například i zánět žaludku, který může rovněž souviset s refluxem či nadměrnou kyselostí žaludečních šťáv a/nebo infekcí Helicobacter pylori.

Kdy vyhledat lékaře?

Některé příznaky zánětu jícnu, jako je třeba pálení žáhy, se vyskytují velice často a většinou odezní po změně stravovacích návyků nebo užívání volně prodejných léků na pálení žáhy.

Nicméně v některých případech může být zánět jícnu způsoben i jiným závažnějším onemocněním, které se musí rychle diagnostikovat a nasadit správná léčba.

V následujících případech je ale vždy nutné vyhledat lékařskou pomoc:

  • Pokud obtíže trvají déle než 3 dny
  • Pokud jsou obtíže tak závažné, že pacient nedokáže normálně přijímat potravu
  • Pokud pálení žáhy neodezní po užívání volně prodejných léků na neutralizaci žaludečních kyselin (antacid)
  • Pokud jsou výše uvedené obtíže doprovázeny dalšími příznaky, jako jsou bolesti hlavy či svalů a/nebo horečka

V případě, že se objeví některý z níže uvedených příznaků, je nutné vyhledat lékařskou pomoc okamžitě (tedy volat záchranku):

  • Bolest na hrudi, která neustoupí do několika minut a/nebo vyzařuje do dalších částí těla (dolní čelisti, krku, ramene, třísel, mezi lopatky, apod.)
  • Uvázne vám sousto v krku nebo máte pocit cizího tělesa v krku
  • V minulosti jste prodělali infarkt myokardu nebo jiné onemocnění srdce
  • Pokud jsou bolesti tak silné, že nemůžete polknout nebo vás po polknutí začne silně pálit na hrudi
  • Pokud se krátce po jídle objeví dušnost nebo silná bolest na hrudi
  • Při silném zvracení nebo neustálém pocitu a zvracení a/nebo pokud zvracíte nebo vykašláváte krev či zvratkyvypadají jako kávová sedlina nebo mají nápadně žlutou či zelenou barvu.

Co způsobuje zánět jícnu?

Zánět jícnu se nejčastěji klasifikuje podle vyvolávajícího onemocnění.

V některých případech za ezofagitidou stojí více než jedna příčina.

Refluxní ezofagitida

Jedná se o zdaleka nejčastější typ zánětu jícnu.

Jícen je svalová trubice, která spojuje dutinu ústní se žaludkem a svými stahy posouvá přijatou potravu do žaludku.

V horní a dolní části jícnu se nachází svalové svěrače.

Horní jícnový svěrač je normálně uzavřen a brání pronikání vzduchu do jícnu při dýchání.

Jedním z nejčastějších typů zánětu jícnu je refluxní ezofagitida, která se projevuje pálením žáhy, bolestí při polykání, bolestmi na hrudi, suchým kašlem nebo pocitem cizího tělesa v krku

Jedním z nejčastějších typů zánětu jícnu je refluxní ezofagitida, která se projevuje pálením žáhy, bolestí při polykání, bolestmi na hrudi, suchým kašlem nebo pocitem cizího tělesa v krku

Při jídle se horní jícnový svěrač otevře, aby mohlo sousto proklouznout do jícnu.

Dolní jícnový svěrač brání zpětnému toku kyselého žaludečního obsahu do jícnu (reflux).

Pokud se dolní jícnový svěrač správně neuzavírá nebo se naopak otevírá v nesprávnou dobu, proniká žaludeční obsah zpátky do jícnu a vzniká onemocnění označované jako refluxní choroba jícnu neboli refluxní ezofagitida.

Neléčená refluxní choroba vyvolává chronický zánět jícnu a trvalé poškození sliznice, což může vést k rozvoji Barrettova jícnu a rakoviny.

Eozinofilní ezofagitida

Eozinofilní granulocyty jsou bílé krvinky, které hrají důležitou roli při alergických reakcích.

Pokud se na sliznici jícnu nachází abnormálně velké množství eozinofilních granulocytů, což je nejčastěji způsobené alergickou reakcí na potravinové alergeny, dochází k zánětlivému postižení jícnu, které označujeme jako eozinofilní ezofagitida.

Nejčastější příčinou eozinofilní ezofagitidy je alergická reakce na mléko, vejce, lepek, sóju, ořechy, fazole, obilniny nebo hovězí maso.

Na potravinové alergie se musí provádět speciální testy, protože běžné alergologické testy přesnou příčinu nedokážou odhalit.

V některých případech může být eozinofilní ezofagitida způsobena také alergickou reakcí na jiné než potravinové alergeny (například na pyl).

Lymfocytární ezofagitida

Lymfocytární ezofagitida je vzácná forma zánětu jícnu, při které nacházíme na sliznici jícnu abnormálně zvýšený počet lymfocytů. Lymfocytární ezofagitida má nejčastěji spojitost s eozinofilní ezofagitidou nebo refluxní chorobou jícnu.

Léky podmíněná ezofagitida

Některé perorálně užívané léky mohou způsobit poškození sliznice jícnu, a to zejména v případě, kdy se lék v jícnu zdrží příliš dlouhou dobu.

Stává se to například při nedostatečném zapití léků vodou.

Ezofagitida je také relativně častým nežádoucím účinkem některých léků, jako jsou například tetracyklinová antibiotika

Ezofagitida je také relativně častým nežádoucím účinkem některých léků, jako jsou například tetracyklinová antibiotika

Mezi léky, které mohou vyvolat zánět jícnu, mimo jiné, patří:

  • Léky proti bolesti (analgetika) ze skupiny nesteroidních antiflogistik, jako jsou aspirin, ibuprofen nebo sodná sůl naproxenu.
  • Antibiotika, jako jsou například tetracyklin nebo doxycyklin
  • Bisfosfonáty, které se používají v léčbě osteoporózy, jako je například alendronát
  • Léky užívané v léčbě srdečních arytmií, jako je například chinidin

Infekční ezofagitida

Bakteriální, virové či plísňové infekce mohou postihnout i tkáně jícnu a způsobit infekční ezofagitidu.

Infekční zánět jícnu je relativně vzácným onemocněním a nejčastěji postihuje osoby s oslabenou a sníženou imunitou, jako jsou například lidé s AIDS nebo rakovinou.

Častou příčinou infekční ezofagitidy jsou kvasinky (Candida albicans), což je druh hub (plísní), který tvoří normální součást mikroflóry dutiny ústní.

Zatímco zdravého člověka kvasinky nijak neohrožují, u lidí s oslabenou imunitou, diabetem, rakovinou nebo u osob, které dlouhodobě užívají kortikosteroidy či antibiotika může dojít k přemnožení kvasinek, což se projeví zánětem (kandidózou) v dutině ústní a dalších částech trávicího ústrojí, včetně jícnu.

Rizikové faktory

Rizikové faktory jsou pro každý typ ezofagitidy poněkud jiné.

Refluxní ezofagitida

Mezi faktory, které zvyšují riziko refluxu a tím i refluxní ezofagitidy patří:

  • Jezení těsně před spaním
  • Nadměrná konzumace alkoholu, kofeinu, čokolády a potravin s mátou peprnou
  • Nadměrná konzumace tučných a těžkých jídel
  • Kouření
  • Nadváha a obezita

Mezi potraviny, které zhoršují projevy refluxní ezofagitidy, mimo jiné patří:

Eozinofilní ezofagitida

Mezi rizikové faktory eozinofilní ezofagitidy patří:

  • Alergie, včetně alergické rhinitidy, astmatu nebo atopické dermatitidy
  • Výskyt eozinofilní ezofagitidy v rodině

Zánět jícnu navozený léky

Riziko léky navozené ezofagitidy zvyšují zejména faktory, které brání rychlému průchodu perorálně užívaných léků do žaludku.

Mezi tyto faktory, mimo jiné, patří:

  • Nedostatečné zapití léků vodou
  • Užívání léků vleže
  • Užívání léků těsně před spaním, kdy dochází ke snížení tvorby slin a léky tak hůře postupují do žaludku
  • Vyšší věk, kdy rovněž dochází ke snížení tvorby slin a ke zhoršování funkce jícnových svěračů, což ovlivňuje průchod potravy a léků jícnem
  • Neobvyklý tvar léků

Infekční ezofagitida

Rizikové faktory infekční ezofagitidy často souvisí s užíváním léků, jako jsou kortikosteroidy a antibiotika, protože tyto léky při dlouhodobém užívání mohou narušit obranné mechanizmy sliznice a zvyšují náchylnost zejména ke kvasinkovým infekcím.

Riziko infekční ezofagitidy zvyšuje také diabetes.

Mezi významné rizikové faktory infekční ezofagitidy patří také onemocnění, která zhoršují fungování imunitního systému, jako jsou autoimunitní choroby, AIDS nebo některé druhy nádorových onemocnění.

Stejně tak některé léky užívané v léčbě nádorových onemocnění nebo léky na potlačení imunitního systému (imunosupresiva) po transplantacích mohou zvýšit riziko infekční ezofagitidy.

Komplikace

Neléčený zánět jícnu může vést k mnoha různým komplikacím, z nichž nejčastější jsou:

  • Zúžení (stenóza či striktura) jícnu v důsledku opakovaných nebo chronických zánětů
  • Poranění sliznice jícnu při uváznutí sousta nebo jiného cizího tělesa v krku a/nebo poranění jícnu při endoskopickém vyšetření (gastroskopii)
  • Barrettův jícen, kdy dochází k nahrazení buněk sliznice jícnu buňkami jiného typu (metaplazie), což zvyšuje riziko rakoviny jícnu

Diagnostika

V diagnostice zánětu jícnu se kromě odběru anamnézy a fyzikálního vyšetření využívají také následující postupy:

Vyšetření polykacího aktu a pasáž jícnem pod rentgenem (skiaskopie jícnu)

Při tomto vyšetření pacient pije baryovou kontrastní látku (například suspenzi Micropaque) a lékař pod rentgenem sleduje jak probíhá polykací akt a jak kontrastní látka prochází do žaludku.

I když je toto vyšetření jen velmi orientační, dokáže zobrazit například zúžená místa jícnu a další strukturální změny, jako jsou například tumory jícnu, jícnové divertikly (například Zenkerův divertikl) nebo hiátovou hernii.

Endoskopické vyšetření jícnu

Při endoskopickém vyšetření jícnu, které označujeme pojmem fibroskopie nebo gastroskopie lékař ústy do jícnu zavede ohebnou hadici s kamerou na konci, s jejíž pomocí může zobrazit a posoudit stav sliznice jícnu a dalších orgánů (žaludku a části duodena). Kromě toho je možné endoskopicky léčit některá onemocnění jícnu (například zastavit krvácení z jícnových varixů) nebo odebírat vzorky tkáně (biopsie) k mikroskopickému vyšetření na patologii.

Laboratorní vyšetření krve

Z laboratorního vyšetření krve lze zjistit například známky zánětu (leukocytóza, zvýšená koncentrace C-reaktivního proteinu v krvi, apod.) nebo alergie (podle množství eozinofilních granulocytů a některých dalších látek v krvi) .

Mikrobiologické vyšetření

Z mikrobiologického vyšetření vzorků hlenů odebraných z jícnu lze zjistit původce infekční ezofagitidy (viry, baktérie nebo plísně) a podle toho pak nasadit příslušnou léčbu.

Mikroskopické vyšetření vzorků tkáně

Mikroskopické vyšetření vzorků tkáně odebraných ze sliznice jícnu při endoskopickém vyšetření dokáže odhalit přítomnost nádorových či zánětlivých buněk, včetně prekanceróz (přednádorových změn sliznice).

Léčba

Léčba zánětu jícnu spočívá jednak ve zmírňování obtíží, předcházení komplikacím a také v léčbě vyvolávající příčiny.

Refluxní ezofagitida

V léčbě refluxní ezofagitidy se využívají následující postupy:

  • Léky: mezi léky užívané v léčbě refluxní ezofagitidy patří antacida (léky na neutralizaci žaludečních kyselin), léky na snížení tvorby žaludeční kyseliny (inhibitory protonové pumpy, jako je například omeprazol, pantoprazol nebo lansoprazol nebo blokátory histaminových H2 receptorů, jako je například cimetidin). Některým pacientům pomáhají také léky na zrychlení vyprazdňování žaludku (prokinetika), jako je například metoklopramid nebo parasympatomimetika (bethanechol). Ve slabší formě jsou tyto léky volně prodejné, silnější přípravky pak musí předepsat lékař.
  • Operační léčba: v případě, že konzervativní léčba refluxní ezofagitidy nepomáhá, je možné operačně zesílit dolní jícnový svěrač. Tento výkon se označuje jako fundoplikace a spočívá v obalení části žaludku kolem dolního jícnového svěrače, což brání zpětnému refluxu kyselého žaludečního obsahu do jícnu. V posledních letech se zkoumají také nové operační možnosti léčby refluxní ezofagitidy. Jednou ze slibných metod je systém LINX, kdy se dolní jícnový svěrač na přechodu jícnu do žaludku zvenčí obalí magnetickým titanovým náramkem, čímž dojde ke zlepšení funkce jícnového svěrače a k jeho posílení, což ve výsledku brání zpětnému toku kyselého žaludečního obsahu do jícnu. Jedná se o minimálně invazivní laparoskopický chirurgický výkon.

Eozinofilní ezofagitida

Léčba eozinofilní ezofagitidy spočívá zejména ve vyhýbání se alergenům, které obtíže způsobují a ve zmírňování projevů alergické reakce vhodnými léky.

Mezi léky užívané v léčbě eozinofilní ezofagitidy, mimo jiné, patří:

  • Inhibitory protonové pumpy: tyto léky slouží ke snížení tvorby žaludeční kyseliny a patří mezi ně například esomeprazol, lansoprazol, omeprazol nebo pantoprazol.
  • Kortikosteroidy: některé studie naznačují, že kortikosteroidy, jako je například flutikason (fluticasone) nebo budesonid zmírňují obtíže při eozinofilní ezofagitidě. Tyto léky se obvykle podávají ve formě suspenze (vodného roztoku), která pokryje stěnu jícnu a nemá tak silné nežádoucí účinky, jako kortikosteroidy užívané v tabletách nebo kapslích.
  • Eliminační dieta: častou příčinou eozinofilní ezofagitidy jsou potravinové alergie (například na ořechy, laktózu nebo lepek). Vzhledem k tomu, že na některé druhy potravinových alergií neexistují žádné testy, které by je potvrdily, je často jediným způsobem jak potravinovou alergii odhalit takzvaná eliminační dieta, která spočívá v tom, že z jídelníčku nejprve vyřadíte všechny běžné alergeny a potom je postupně zařazujete zpět a sleduje se, které potraviny vyvolávají obtíže a které ne.

V současné době probíhají studie zaměřených na biologickou léčbu eozinofilní ezofagitidy. Tato léčba spočívá ve vyvolání imunitní odpovědi organizmu na infekci, zánět nebo jiné onemocnění.

Léky vyvolaný zánět jícnu

Léčba léky vyvolané ezofagitidy spočívá především v režimových opatřeních (dostatečné zapití léků, preference léků v tekuté formě před kapslemi a tabletkami) a případně v náhradě léků, které obtíže vyvolávají za jiné, šetrnější léky.

Léky byste také neměli užívat těsně před spaním.

Infekční ezofagitida

Léčba infekční ezofagitidy spočívá v užívání léků proti baktériím, virům, plísním či parazitům, které tyto obtíže vyvolávají.

Bakteriální infekce léčí antibiotika, virové infekce antivirotika, plísňové infekce antimykotika a parazitární infekce antiparazitika.

Léčba komplikací zánětu jícnu

Pokud dojde k rozvoji komplikací v podobě zúžení (stenózy) jícnu, je možné provést endoskopickou dilataci jícnu, kdy se do zúženého místa vloží balónek, který se následně nafoukne a jícen roztáhne.

Tento způsob léčby se používá zejména u závažného zúžení jícnu, kdy pacient nemůže normálně přijímat potravu, protože ve zúženém místě dochází k jejímu zasekávání.

Režimová opatření a přírodní léčba

Co se týče přírodní léčby zánětu jícnu, tak studie naznačují, že některé léčivé byliny či přírodní léky zmírňují pálení žáhy.

Mezi ně patří například lékořice, heřmánek nebo jilm červený.

V léčbě zánětu jícnu se kromě léků či operační léčby uplatňují také režimová opatření, včetně změny jídelníčku

V léčbě zánětu jícnu se kromě léků či operační léčby uplatňují také režimová opatření, včetně změny jídelníčku

Nicméně vždy byste se měli předem poradit s lékařem, než začnete jakékoli přírodní či bylinné léky užívat a dbát na jeho doporučení.

Kromě toho v léčbě a prevenci zánětu jícnu mohou pomoci následující režimová opatření:

  • Vyhněte se potravinám a nápojům, které vyvolávají pálení žáhy, jako je čokoláda, máta peprná, alkohol nebo kofein. Nejezte také příliš tuční či kořeněná jídla a dávejte si menší porce častěji, než 3 velká jídla denně.
  • Dbejte na dostatečné zapíjení léků. Neberte si léky těsně před spaním a pokud je to možné, raději užívejte léky v tekuté podobě (suspenze), než ve formě tablet či tvrdých tobolek.
  • Zanechte kouření.
  • Udržujte si tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí.
  • Nepřehánějte to s léky na bolest a antibiotiky.
  • Podložte si hlavovou část postele tak, aby hlava byla při spaní výše než zbytek těla (zhruba o 15 - 20 cm). Tím snížíte obtíže spojené s refluxem.

Co si z článku odnést?

Zánět jícnu může být způsoben různými faktory, přičemž nejčastější příčinou je reflux kyselého žaludečního obsahu do jícnu (refluxní ezofagitida).

Mezi další příčiny patří alergická reakce na některé potraviny nebo nežádoucí účinky některých léků.

Zánět jícnu se projevuje různými trávicími obtížemi, jako jsou například pálení žáhy, bolest na hrudi, bolest při polykání, pocit cizího tělesa v krku nebo zápach z úst (halitóza).

Mezi další příznaky patří také kovová chuť nebo hořkost v ústech.

V léčbě zánětu jícnu se užívají různé druhy léků, jako jsou například inhibitory protonové pumpy, léky na posílení střevní motility, antacida, antibiotika, antivirotika nebo antimykotika.

Někdy je nutná i operační léčba nebo speciální režimová opatření.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Mayoclinic.org

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 18. prosince 2021 23:24
Datum příští revize: 18. prosince 2023 23:24
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace