Co je střevní chřipka, jak se projevuje a léčí? Jaká je inkubační doba?

Střevní chřipka (gastroenteritida nebo střevní viróza) je infekční onemocnění střev, které se projevuje příznaky typickými pro zažívací potíže, jako jsou křeče v břiše, řídká vodnatá stolice (průjem), nevolnost, zvracení a/nebo horečka.

Mezi původce střevní chřipky patří zejména viry (hlavně noroviry, rotaviry, adenoviry, astroviry, sapoviry a koronaviry, včetně původce onemocnění COVID-19, nového koronaviru SARS-CoV-2), ale akutní zánět žaludku a střev, spojený s průjmy a dalšími obtížemi, mohou způsobit i baktérie, parazité nebo plísně (1, 2).

Inkubační doba střevní chřipky závisí na vyvolávající příčině a pohybuje se od 24 hodin až po několik týdnů po nákaze (3).

K přenosu nákazy dochází nejčastěji fekálně orální cestou, konzumací kontaminovaného či zkaženého jídla či kontaktem s nakaženými předměty, kterých se například chvíli předtím dotkla nakažená osoba.

Typickými příznaky střevní chřipky jsou průjmy, křeče v břiše, slabost, nevolnost a zvýšená teplota.

Léčba střevní chřipky je symptomatická a spočívá zejména v rehydrataci (dostatečném přísunu tekutin), v užívání léků proti průjmům a také v úpravě jídelníčku.

V léčbě i prevenci střevní chřipky je důležitá i správná hygiena rukou.

U kojenců a malých dětí mohou být průjmové infekce život ohrožující, protože jejich organizmus při průjmech rychle ztrácí vodu a dehydratace se tak rozvíjí mnohem rychleji než u dospělých.

Tento článek popisuje příčiny, příznaky a možnosti léčby a prevence střevní chřipky u dětí i dospělých.

Jak vzniká střevní chřipka?

Zdaleka nejčastějšími původci střevní chřipky jsou viry, ale gastroenteritidu vyvolávají i některé baktérie, plísně a parazité.

Viry

Nejčastějším původcem virových gastroenteritid a otrav jídlem u dětí i dospělých jsou noroviry, které se velmi rychle šíří a k infekci stačí již velmi malá dávka.

Nákaza se nejčastěji přenáší fekálně orální cestou, konzumací kontaminovaných potravin či nápojů nebo kontaktem s kontaminovaným předmětem (například dveřní klika nebo záchodové prkénko).

Mezi nejčastější původce střevní chřipky patří norovirus.

Rotaviry jsou celosvětově nejčastějším původcem virové gastroenteritidy u dětí, přičemž k přenosu nákazy nejčastěji dochází fekálně orální cestou (děti si strkají prsty nebo kontaminované hračky a další předměty do úst).

Vzhledem k tomu, že rotaviry mohou způsobit život ohrožující průjmy zejména u kojenců a malých dětí, doporučují lékaři očkování proti rotavirové gastroenteritidě (vakcínou Rotarix).

U dospělých mají rotavirové gastroenteritidy obvykle mírný průběh nebo probíhají bezpříznakově, ale dospělí mohou infekci přenášet na děti.

Mezi další možné původce virové střevní chřipky patří adenoviry, astroviry, sapoviry a koronaviry (včetně SARS-CoV-2, který vyvolává onemocnění COVID-19).

Baktérie

Střevní chřipku mohou vyvolat i baktérie, přičemž nejčastějšími původci jsou Escherichia coli (E.coli), salmonely a Campylobacter jejuni.

Salmonely vyvolávají onemocnění označované jako salmonelóza a Campylobacter jejuni vyvolává onemocnění označované jako kampylobakterióza.

Mezi další původce bakteriálních alimentárních intoxikací a střevní chřipky patří také stafylokoky, shigelly,listerie a klostridia (Clostridium difficile).  

Bakteriální gastroenteritidy bývají závažnější (objevují se například krvavé průjmy) a mohou vyžadovat antibiotickou léčbu.

K přenosu nákazy dochází podobně jako u virových gastroenteritid fekálně orální cestou nebo konzumací kontaminované potravy.

Plísně (houby)

Mezi nejčastější plísňové původce střevní chřipky patří kvasinky (Candida albicans) a aspergillus (kropidlák) (4).

Plísňové gastroenteritidy nejčastěji postihují osoby se zhoršenou funkcí imunitního systému (například pacienti s AIDS, lidé léčící se s nádorovým onemocněním, apod).

Paraziti

Mezi nejčastější původce střevních parazitárních onemocnění patří červi ze skupiny helmintů (například tasemnice, háďátko střevní a škrkavka dětská, která vyvolává onemocnění zvané askarióza) a také prvoci, kteří způsobují takzvané protozoární infekce (5, 6).

Hlavními původci protozárních střevních infekcí jsou lamblie střevní (giardia intestinalis), améby (Entamoeba histolytica), kryptosporidie (Cryptosporidium parvum, Cryptosporidium hominis), cyklospory (Cyclospora cayetanensis), balantidia (Balantinum coli), blastocyty (Blastocystis hominis), izospory (Isospora belli), mikrosporidie a mnoho dalších.

Jaká je inkubační doba střevní chřipky?

Inkubační doba střevní chřipky závisí na původci onemocnění.

U virových a bakteriálních gastroenteritid se pohybuje zhruba 24 hodin až 5 dní po nákaze, u plísňových a parazitárních infekcí se jedná o dny až týdny po nákaze (7, 8).

Jaké jsou příznaky střevní chřipky?

Příznaky střevní chřipky se mohou poněkud lišit podle konkrétního původce onemocnění, ale ve většině případů mají pacienti následující obtíže:

• Vodnatá, řídká stolice (průjem), která může obsahovat příměs hlenu nebo krve (v takovém případě se jedná o závažnější střevní infekci obvykle vyvolanou baktériemi).
• Nevolnost a/nebo zvracení
• Křeče v břiše a bolest břicha
• Bolest svalů a/nebo hlavy
• Zvýšená teplota až horečka

Jak dlouho trvá střevní chřipka?

Celková doba trvání obtíží při střevní chřipce závisí na vyvolávající příčině, ale ve většině případů obtíže odezní do jednoho až dvou dnů.

Někdy ale mohou přetrvávat 14 dní i déle (zejména u parazitárních infekcí).

Jak léčit střevní chřipku?

Léčba střevní chřipky závisí na celkové závažnosti příznaků a také na původci onemocnění a její součástí jsou režimová opatření (doplňování tekutin a minerálů, dieta) a léky (antidiaroika na průjem, antibiotika na léčbu bakteriálních infekcí, probiotika na obnovu střevní mikroflóry).

U některých druhů střevní chřipky způsobených oportunními patogeny (například Clostridium difficile) se uplatňují i jiné způsoby léčby, jako je například transplantace stolice.  

Doplnění tekutin a minerálů

V léčbě průjmových onemocnění, včetně střevní chřipky, je velmi důležité doplňování ztracených tekutin a minerálů, aby se předešlo dehydrataci.

Na doplnění tekutin jsou nejvhodnější nesycené minerální vody, sportovní iontové nápoje bez kofeinu nebo orální rehydratační roztoky, které si můžete koupit v lékárně.

Orální rehydratační roztoky jsou vhodné zejména na rychlé doplnění tekutin u dětí a kojenců a jejich výhodou je, že kromě vody tělu dodají i chybějící minerály (9).

Kromě toho můžete tekutiny doplnit také kuřecím vývarem nebo vývarem z kosti.

Vhodná je i čistá (nesycená) voda.

Orální rehydratační roztoky jsou velmi důležitou součástí léčby střevní chřipky a pomáhají doplnit tekutiny, ionty a minerály.

Podle některých studií při průjmech pomáhá i pití černého čaje (10).

Tekutiny byste měli doplňovat častým popíjením malých doušků.

Jak si připravit orální rehydratační roztok doma?

Do 1 litru vody přidejte 1 polévkovou lžíci cukru a 1/2 polévkové lžíce kuchyňské soli.

Dobře promíchejte a můžete pít. 

Spotřebujte do 24 hodin od namíchání.

Dieta

Při střevní chřipce byste se měli vyhnout těžkým, kořeněným a mastným pokrmům a naopak dát přednost lehce stravitelným jídlům jako jsou rýže, libové kuřecí maso, ovesné vločky, piškoty nebo suchary.

Co se týče ovoce a zeleniny je při průjmech vhodná dušená mrkev nebo banány.

Vyhněte se také nápojům s obsahem kofeinu, jako je například káva.

Podrobnější informace o tom co jíst a nejíst při průjmu najdete v tomto článku.

Léky

Mezi léky, které přináší rychlou úlevu od průjmu při střevní chřipce patří antidiarhoika (léky proti průjmu), například loperamid (Imodium), které si můžete zakoupit v lékárně jako volně prodejný lék.

Tyto léky zpomalují průchod potravy trávicím traktem a tím rychle zmírňují obtíže při akutních průjmech.

Loperamid však neužívejte, pokud zaznamenáte ve stolici příměs krve či hlenu (známky infekčního průjmu), protože může obtíže naopak zhoršit.

Další léky užívané v léčbě střevní chřipky jsou adsorbencia, což jsou nevstřebatelné přípravky, které pokryjí střevní stěnu a navážou na sebe toxiny, baktérie a viry a odvádí je z těla ven.

Mezi adsorbencia patří například živočišné (aktivní) uhlí nebo přírodní čištěný jíl (diosmektit, prodávaný v ČR pod názvem Smecta).

Na dezinfekci střev při bakteriálních i virových průjmech lze využít střevní dezinficiencia, jako je například Hylak nebo Endiaron.

V případě bakteriálních průjmů vám musí silnější střevní dezinficiencia či antibiotika předepsat lékař.

Vzhledem k tomu, že při střevní chřipce dochází k odplavení zdraví prospěšných střevních baktérií, je vhodné je doplnit ve formě probiotik.

Probiotika jsou doplňky stravy, které obsahují živé kultury zdraví prospěšných střevních baktérií.

Léčba střevní chřipky u kojenců

Po epizodě průjmu či zvracení dopřejte kojenci čas na zklidnění žaludku a střev (cca 15 až 20 minut) a poté mu podejte malé množství tekutin.

Pokud kojíte, můžete ho po této době nakojit.

Pokud je dítě na umělé výživě, podejte mu malé množství orálního rehydratačního roztoku nebo normální porci umělé výživy (Sunar).

Pokud se epizody zvracení či průjmů opakují, vyhledejte lékařskou pomoc.

Komplikace

Hlavní komplikací střevní chřipky je dehydratace, což je stav spojený s abnormálními ztrátami tekutin, iontů a minerálů z těla při průjmech a/nebo zvracení.

Dehydratace nejvíce ohrožuje malé děti a kojence, kteří při průjmech ztrácí velké množství tekutin a vzhledem k jejich menší hmotnosti k rozvoji příznaků dehydratace stačí i ztráta menšího množství tekutin než u zdravého dospělého člověka.

Dehydratací při průjmech jsou ohroženi také senioři.

Kdy vyhledat lékaře?

I když ve většině případů střevní chřipka odezní bez nutnosti návštěvy lékaře, v následujících případech je odborná lékařská pomoc nutná:

• Průjmy a zvracení trvají déle než 2 dny
• Průjmy či zvracení jsou tak silné, že v sobě nejste schopni udržet ani tekutiny
• Zvracíte krev
• Objeví se příznaky dehydratace – abnormální žízeň, sucho v ústech, tmavá moč nebo naopak snížení objemu vylučované moči, slabost, motání hlavy nebo nevolnost
• Krev ve stolici
• Silná bolest břicha
• Vysoká horečka (nad 39°C)

Kdy vyhledat lékaře při průjmu u dětí a kojenců?

U malých dětí a kojenců je situace poněkud složitější, protože i ztráta malého množství tekutin může vyvolat závažné problémy.

Proto je nutné vyhledat lékařskou pomoc včas.

Pokud se u vašeho dítěte objeví kromě průjmu i některý z následujících příznaků, ihned navštivte lékaře:

• Horečka nad 39°C
• Krev ve stolici
• Známky dehydratace, mezi něž patří například propadlá fontanela, snížení četnosti močení (suchá plínka déle než 6 hodin), pláč bez slz, sucho v ústech, abnormální žízeň, podrážděnost
• Apatie, nezájem o příjem potravy (kojení)
• Neutišitelný pláč
• Zvracení

Zvracení není totéž co ublinkávání. Pokud si dítě odříhne po kojení nebo ublinkne menší množství zvratků je to normální, nicméně opakované zvracení nebo zvracení obloukem může být u kojence známkou závažnějšího problému, který vyžaduje návštěvu lékaře.

Střevní chřipka v těhotenství

Bohužel střevní chřipka se nevyhýbá ani těhotným.

I když jsou příznaky gastroenteritidy v těhotenství velmi nepříjemné a obtěžující, jen zřídkakdy je nutná hospitalizace v nemocnici a obtíže pacientky během několika dní odezní.

V těhotenství není možné užívat většinu volně prodejných léků proti průjmům, jako je loperamid.

Lékem volby při střevní chřipce u těhotných jsou střevní adsorbencia, jako je živočišné uhlí nebo diosmektit (Smecta).

Velmi důležitá je také rehydratace s pomocí orálních rehydratačních roztoků, které  kromě vody obsahují také elektrolyty a životně důležité minerály.

S výběrem vhodného přípravku vám pomohou v lékárně.

Střevní chřipka matky v těhotenství obvykle nepůsobí žádné problémy plodu (budoucímu novorozenci).

Vzácně mohou dlouhodobé úporné průjmy vyvolat předčasný porod.

Prevence

Ne vždy je možné střevní chřipce zabránit, ale pokud chcete snížit riziko na minimum, dodržujte následující rady:

• Bezpečná manipulace s potravinami a jejich dostatečná tepelná úprava: potraviny zpracovávejte čistými nástroji, skladujte ovoce a zeleninu odděleně od masa a při krájení potravin nepoužívejte stejnou podložku na zeleninu a maso. Dbejte na dostatečnou tepelnou úpravu potravin a vyhněte se syrovému nebo nedovařenému masu. Zeleninu a ovoce před podávání omyjte čistou vodou.
• Hygiena rukou: před každým jídlem a po použití WC si umyjte ruce teplou vodou a mýdlem. Používejte alkoholové či jiné kvalitní dezinfekční prostředky na ruce.
• Hygiena povrchů: pokud pracujete v kanceláři s dalšími osobami, každý den si před zahájením práce vydezinfikujte pracovní stůl (včetně klávesnice počítače) a společnou kuchyňskou linku.
• Nepoužívejte společné nádobí, ložní prádlo či hygienické potřeby s osobami s příznaky střevní chřipky.
• Nechte své dítě očkovat proti rotavirům.

Co si z článku odnést?

Střevní chřipka je zánětlivé onemocnění žaludku a střev (gastroenteritida), které se projevuje řídkou vodnatou stolicí, slabostí, nevolností, zvracením, bolestí břicha, křečemi v břiše a někdy také horečkou.

Původcem střevní chřipky jsou zejména viry (rotaviry, noroviry, adenoviry, koronaviry a další), ale toto onemocnění mohou způsobit i baktérie, plísně nebo paraziti.

Léčba spočívá především v doplňování tekutin, dostatku odpočinku, dietě a užívání léků proti průjmům (antimotilika, střevní dezinficiencia nebo adsorbencia).

U bakteriálních střevních infekcí jsou někdy nutná antibiotika.

Na obnovu střevní mikroflóry se doporučuje užívání probiotik.

I když střevní chřipka obvykle odezní bez nutnosti nemocniční léčby, je někdy nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Platí to zejména při střevní chřipce u kojenců a batolat, kdy ztráty tekutin mohou rychle vyvolat dehydrataci.