Nedostatek kyseliny listové: příčiny, příznaky a jak jí doplnit?

Kyselina listová (acidum folicum, folát, vitamin B9) je ve vodě rozpustný vitamín, který je důležitý pro správný vývoj nervové soustavy plodu v těhotenství a podílí se také na tvorbě červených krvinek a opravě poškozené DNA.

Nedostatek kyseliny listové se proto může projevit makrocytární anémií, poruchami vývoje neurální trubice u plodu (spina bifida, anencefalie), zvýšením rizika spontánního potratu a/nebo abrupce placnety, apod.

Dostatečný přísun kyseliny listové si můžeme zajistit zejména konzumací vhodných potravin a/nebo doplňky stravy.

Užívání doplňků stravy s kyselinou listovou se doporučuje zejména ženám v těhotenství, kdy potřeba tohoto vitamínu značně stoupá.

Jaká je denní doporučená dávka kyseliny listové?

Denní doporučená dávky kyseliny listové podle věkových kategorií jsou (1):

• 0 - 6 měsíců: 65 mikrogramů

• 7 - 12 měsíců: 80 mikrogramů

• 1 - 3 roky: 150 mikrogramů

• 4 - 8 let: 200 mikrogramů

• 9 - 13 let: 300 mikrogramů

• 14 a více let: 400 mikrogramů

• Těhotné ženy: 600 mikrogramů

• Kojící ženy: 500 mikrogramů

Většina publikací doporučuje denní příjem kyseliny listové u těhotných a kojících udržovat v rozmezí 400 - 1000 mikrogramů, zatímco pro ostatní dospělou populaci se doporučuje denní přísun 400 mikrogramů.

Jaká je maximální tolerovaná denní dávka kyseliny listové?

Stejně jako je škodlivý nedostatek kyseliny listové, může být problém i její nadbytek.

Proto bychom neměli překračovat následující maximální denní tolerované dávky:

• 1 - 3 roky: 300 mikrogramů

• 4 - 8 let: 400 mikrogramů

• 9 - 13 let: 600 mikrogramů

• 14 - 18 let: 800 mikrogramů

• 19 a více let, těhotné či kojící ženy: 1000 mikrogramů

Jak se projevuje nedostatek kyseliny listové?

Příznaky nedostatku kyseliny listové jsou často jen velmi mírné a prakticky si jich ani nemusíte všimnout.

Makrocytární (megaloblastová) anémie

Asi nejzávažnějším příznakem nedostatku kyseliny listové u dospělých (s výjimkou těhotných žen, kdy nedostatek tohoto vitamínu může vést k těžkým vývojovým vadám plodu) je makrocytární anémie.

Jedná se o stav, kdy kostní dřeň produkuje abnormálně velké, nezralé červené krvinky (takzvané megaloblasty), které nemohou normálně plnit svou funkci (přenášet kyslík), což se projevuje zhoršením zásobení orgánů a tkání kyslíkem a s tím spojenými nežádoucími příznaky.

Anémie z nedostatku kyseliny listové se proto označuje jako megaloblastová nebo makrocytární.

Kromě nedostatku kyseliny listové může být megaloblastová anémie způsobena také nedostatkem vitamínu B12.

Mezi příznaky anémie z nedostatku kyseliny listové patří (2, 3):

• chronická únava

• slabost

• bledost (abnormálně bledá kůže)

• dušnost

• poruchy či změny nálad (podrážděnost, plačtivost, apod.)

Další příznaky

Mezi další možné obtíže spojené s nedostatkem kyseliny listové patří:

• únava

• nedostatek bílých krvinek a krevních destiček (leukocytopenie a trombocytopenie), což souvisí s poruchou krvetvorby vyvolanou nedostatkem folátu

• boláky v ústech

• otok jazyka, často spojený s bolestí či brněním

• problémy s růstem (zpomalení růstu)

• předčasné šednutí vlasů

• periferní neuropatie (onemocnění způsobené poškozením nervů nebo narušením přenosu nervových vzruchů, které se projevuje například brněním či mravenčením končetin, bolestí a dalšími příznaky)

Jaká jsou rizika spojená s nedostatkem kyseliny listové v těhotenství?

Zajištění dostatečného množství kyseliny listové je důležité zejména v těhotenství a při kojení.

Dostatečný přísun kyseliny listové je důležitý zejména v těhotenství

Nedostatek kyseliny listové v těhotenství se projevuje zejména vrozenými vadami neurální trubice (anencefalie a spina bifida) a může vést i k dalším komplikacím, jako jsou abrupce placenty nebo spontánní potrat.

Vrozené poruchy neurální trubice u plodu

Nedostatek kyseliny listové v těhotenství se projevuje zejména vrozenými vadami neurální trubice u plodu, přičemž zdaleka nejčastější jsou rozštěp páteře (spina bifida) a anencefalie.

Spina bifida

Jak již název napovídá je rozštěp páteře spojený s neuzavřením neurální trubice, což vede k tomu, že postižená osoba má na některém místě páteře otevřený páteřní kanál (4).

Existuje několik různých typů rozštěpu páteře:

• Spina bifida occulta: jedná se o nejčastější a nejméně závažný stav, kdy má postižený pacient jen velmi malý defekt na jednom obratlovém těle, obvykle ve spodní části bederní páteře či kosti křížové. Spina bifida occulta se nemusí projevovat žádnými příznaky a často se na tento problém přijde náhodně, například při CT nebo rentgenovém vyšetření páteře.

• Meningokéla: jedná se o závažnější rozštěp, který postihuje několik sousedních obratlových těl, čímž vzniká otvor, kterým z páteřního kanálu "vyhřezávají" míšní obaly (meningy) vyplněné tekutinou. Při meningokéle nedochází k útlaku vlastní míchy ani míšních nervů, ale defekt je nutné operačně uzavřít.

• Meningomyelokéla: jedná se o nejzávažnější a nejtěžší formu rozštěpu páteře, kdy otvorem mezi obratlovými těly vyhřezává kromě míšních obalů i vlastní mícha. Tento druh rozštěpu páteře vyžaduje urgentní operaci a může být spojen s trvalými následky.

Pokud se plod narodí s meningokélou či meningomyelokélou může dojít k rozvoji infekčních komplikací spojených s proniknutím baktérií a dalších mikroorganizmů do míchy a mozku přes otevřený páteřní kanál, což vyvolá život ohrožující neuroinfekci.

Anencefalie

Anencefalie je vrozená porucha uzávěru neurální trubice, která se projevuje chyběním částí mozku a skeletu lebky (5).

Příčinou anencefalie je neuzavření horní části neurální trubice, což vede k chybění mozečku a některých dalších částí mozku, jako jsou části frontálních, parietálních a okcipitálních laloků. Navíc chybí příslušné části lebečních kostí nebo jsou nedostatečně vyvinuté.

Dítě s anencefalií není životaschopné a většina postižených pacientů krátce po narození umírá.

Těhotenské komplikace

Studie naznačují, že nedostatek kyseliny listové v těhotenství též podstatně zvyšuje riziko samovolného potratu, předčasného porodu a/nebo abrupce placenty (6).

Jak se diagnostikuje nedostatek kyseliny listové?

Hladinu kyseliny listové lze měřit z laboratorního vyšetření krve.

V případě, že se u vás objeví některé z výše uvedených příznaků, požádejte svého praktického lékaře nebo (pokud jste těhotná) gynekologa, aby vám nabral krev pro stanovení koncentrace kyseliny listové.

Co způsobuje nedostatek kyseliny listové?

Příčin nedostatku kyseliny listové je celá řada, přičemž mezi ty hlavní patří nedostatečný přísun tohoto vitamínu, onemocnění narušující normální vstřebávání živin, nežádoucí účinky některých léků, nadměrné pití alkoholu a také některé vrozené genetické poruchy.

Nedostatečný příjem kyseliny listové ve stravě

Příčinou nedostatku kyseliny listové může být strava chudá na ovoce a zeleninu, které jsou bohatým zdrojem tohoto vitamínu.

Dlouhodobě nezdravé stravování může způsobit pokles hladiny kyseliny listové v krvi a rozvoj nežádoucích příznaků.

Dostatečný přísun ovoce, zeleniny a dalších potravin s kyselinou listovou je proto důležitou prevencí nedostatku tohoto vitamínu.

Na druhou stranu je potřeba poznamenat, že většina lidí přijímá kyselinu listovou v dostatečném množství a za jejím nedostatkem pak stojí spíše onemocnění, která zhoršují její vstřebávání a využitelnost v organizmu.

Onemocnění zhoršující vstřebávání živin

Nedostatek kyseliny listové mohou vyvolat také onemocnění, která narušují normální vstřebávání a využitelnost živin (takzvaný malabsorpční syndrom).

Za nedostatek kyseliny listové mohou také onemocnění, která narušují vstřebávání nebo metabolizmus folátu v organizmu, jako je například Crohnova choroba

Mezi onemocnění spojená s malabsorpčním syndromem a zvýšeným rizikem nedostatku kyseliny listové a dalších živin, mimo jiné, patří:

• nespecifické střevní záněty (Crohnova choroba a ulcerózní kolitida)

• syndrom dráždivého tračníku

• celiakie

• potravinové intolerance a alergie (například na laktózu)

• syndrom líného střeva

• syndrom krátkého střeva

• chronické průjmy či trávicí obtíže (dyspeptický syndrom)

• achlorhydrie či hypochlorhydrie

• záněty žaludku, tenkého střeva a dalších částí trávicího ústrojí vyvolaných Helicobacter pylori či jinými příčinami

• některé druhy nádorových onemocnění (rakovina žaludku, střev, jícnu, ledvin, lymfomy a mnoho dalších nádorů)

• onemocnění ledvin vyžadujících dialýzu (například chronické selhávání ledvin, apod.)

• amyloidóza

• žaludeční bypass

• ischémie viscerálních tepen a/nebo okluze viscerálních žil (zejména a. či vena mesenterica superior a truncus coeliacus)

• srpkovitá anémie či jiná onemocnění narušující tvorbu či normální funkci červených krvinek

Léky

Mezi léky, které mohou narušit metabolizmus kyseliny listové či její vstřebávání v tenkém střevě, mimo jiné, patří (7):

• některé léky užívané v léčbě nádorových onemocnění (cytostatika), jako je například metotrexát

• některé léky užívané v léčbě epilepsie (antiepileptika), jako je například fenytoin

• některé léky užívané v léčbě revmatologických či autoimunitních onemocnění (imunosupresiva), jako je například sulfasalazin

• některá antibiotika inhibující tvorbu kyseliny listové, jako je například trimetoprim

Abnormální konzumace alkoholu

Dlouhodobě vysoká konzumace alkoholických nápojů vede k narušení vstřebávání živin v tenkém střevě, včetně kyseliny listové, což může vést k jejímu nedostatku.

Geneticky podmíněná onemocnění

Mezi geneticky podmíněné příčiny nedostatku kyseliny listové patří vrozené poruchy enzymů potřebných pro metabolizmus kyseliny listové.

Jedná se zejména o poruchu genu MTHFR (methylentetrahydrofolát reduktáza). Tento gen je důležitý pro metabolizmus homocysteinu a při jeho poruchách dochází ke zvýšení hladiny homocysteinu a současně ke snížení koncentrace kyseliny listové a vitamínu B12 v organizmu.

Jaké jsou rizikové faktory nedostatku kyseliny listové?

Mezi hlavní rizikové faktory nedostatku vitaminu B9 patří:

• vyšší věk

• těhotenství

• vrozené genetické poruchy ovlivňující metabolizmus kyseliny listové (například polymorfismus genu MTHFR)

• onemocnění či stavy, které narušují normální funkci či vstřebávání kyseliny listové (celiakie, potravinové intolerance či alergie, nespecifické střevní záněty, syndrom krátkého střeva a další trávicí poruchy, dialýza, nádorová onemocnění či onemocnění krvetvorby, užívání některých léků, apod.)

Jak doplnit kyselinu listovou?

Léčba nedostatku kyseliny listové spočívá ve vyřešení vyvolávající příčiny.

Pokud je příčinou nedostatku kyseliny listové nezdravé stravování, stačí do jídelníčku zařadit potraviny, které tento vitamín obsahují

Pokud je příčinou nedostatečný přísun kyseliny listové ve stravě, je nutné zvýšit konzumaci potravin, které jsou bohatým zdrojem tohoto vitamínu, mezi něž, mimo jiné, patří:

• listová zelenina (hlávkový salát, kapusta, apod.)

• některé druhy ovoce (zejména citrusy, banány, meloun, apod.)

• maso a některé vnitřnosti (drůbeží, vepřové nebo hovězí, vepřová játra, apod.)

• luštěniny (čočka, fazole, cizrna, apod.)

Další nejlepší potravinové zdroje kyseliny listové najdete v tomto článku.

Má smysl užívat doplňky stravy s kyselinou listovou?

Obecně platí, že nejlepším způsobem jak kyselinu listovou doplnit je zvýšení příjmu potravin, které jí obsahují.

Doplňky stravy byste měli užívat pouze tehdy, pokud vám je předepíše lékař.

Mezi osoby, kterým může užívání doplňků stravy s kyselinou listovou pomoci patří:

• těhotné a kojící ženy

• osoby, které užívají léky narušující metabolizmus kyseliny listové

• osoby s genetickými poruchami či jinými chorobami, které brání správnému vstřebávání či fungování přírodní formy kyseliny listové v organizmu

Co si z článku odnést?

Denní doporučená dávka kyseliny listové u dospělých činí 400 mikrogramů.

Většina lidí přijímá dostatek kyseliny listové v potravě, ale u lidí s chorobami narušujícími normální vstřebávání či metabolizmus kyseliny listové v organizmu může lékař doporučit užívání doplňků stravy s kyselinou listovou.

Velmi důležité je dbát na dostatečný příjem kyseliny listové v těhotenství, kdy její nedostatek může způsobit velmi závažné vrozené vady neurální trubice, jako jsou spina bifida nebo anencefalie.

Proto lékaři těhotným ženám doporučují užívat každý den 600 mikrogramů kyseliny listové.