Syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě (syndrom slepé kličky): vše co potřebujete vědět!

8. srpna 2022 22:05

Syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě, někdy též označovaný jako syndrom slepé kličky nebo anglickou zkratkou SIBO (Small-Intestinal Bacterial Overgrowth) je stav, při kterém z různých důvodů, jako jsou například chirurgické výkony nebo některá onemocnění, dojde ke zpomalení průchodu potravy trávicím traktem, což vede k hromadění odpadních produktů v trávicím ústrojí a abnormálnímu přemnožení bakterií v tenkém střevě.

Obsah článku

  1. Příznaky
  2. Kdy navštívit lékaře?
  3. Příčiny
  4. Proč dochází k přerůstání baktérií v tenkém střevě?
  5. Rizikové faktory
  6. Komplikace
  7. Diagnostika
  8. Léčba
    1. Antibiotická léčba
    2. Výživová podpora
    3. Operační léčba
  9. Co si z článku odnést?

Syndrom bakteriálního přerůstání je často spojený s průjmy a dalšími trávicími potížemi a může být příčinou úbytku tělesné hmotnosti a podvýživy (malnutrice).

Syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě může být jednou z komplikací chirurgických výkonů na žaludku, střevech nebo obecně v dutině břišní, ale někdy jsou jeho příčinou jiná onemocnění, jako je například Crohnova choroba nebo divertikulitida nebo strukturální změny střevních kliček a jejich závěsů, jako jsou například adheze (srůsty).

Někdy je k odstranění problému nutná operace, ale nejčastěji se syndrom slepé kličky léčí antibiotiky.

Příznaky

Mezi příznaky syndromu bakteriálního přerůstání v tenkém střevě patří:

Kdy navštívit lékaře?

Nadýmání, nevolnost a průjmy jsou příznaky mnoha různých onemocnění trávicího traktu.

Pokud se výše uvedené potíže objeví jednou za čas a rychle odezní, není to většinou důvod k obavám a není hned nutné běžet k lékaři.

Lékaře byste měli naopak vyhledat vždy, pokud jste ale v minulosti prodělali operaci v dutině břišní, jako je například odstranění červovitého přívěšku slepého střeva (apendektomie), odstranění sleziny (splenektomie), odstranění části střevních kliček, operace žaludku nebo gynekologické operace a objeví se výše uvedené příznaky, které by mohly signalizovat syndrom bakteriálního přerůstání.

Stejně tak je nutné vyhledat lékařskou pomoc v následujících případech:

  • pokud průjmy přetrvávají déle než 48 hodin nebo se často opakují a/nebo se u vás často střídají průjmy se zácpou
  • pokud zaznamenáte neúmyslný úbytek hmotnosti i přes normální příjem potravy
  • pokud bolesti břicha neodezní do 2 dnů nebo jsou velmi silné či doprovázené dalšímu příznaky, jako je zvracení, krev nebo hlen ve stolici nebo nevolnost.

Příčiny

Mezi nejčastější příčiny syndromu bakteriálního přerůstání v tenkém střevě (SIBO) patří:

  • Komplikace břišních operací, jako jsou například žaludeční bypass při obezitě, gastrektomie (odstranění části nebo celého žaludku při nádorových či jiných onemocněních), splenektomie, výkony na střevních kličkách nebo gynekologické operace.
  • Strukturální problémy postihující tenké střevo či jeho závěsy (například pooperační srůsty nebo jiné adheze vzniklé jako komplikace různých střevních onemocnění).
  • Některá onemocnění, jako jsou Crohnova choroba, poradiační enteritida, sklerodermie, celiakie, diabetes a další onemocnění, která mohou zpomalit střevní motilitu, jako je například syndrom líného střeva.

Proč dochází k přerůstání baktérií v tenkém střevě?

Tenké střevo je nejdelším úsekem trávicího traktu a měří přibližně 6 metrů. Potrava se v něm mísí s trávicími šťávami a dochází zde ke vstřebávání živin do krve.

Syndrom slepé kličky (syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě, SIBO) může být pooperační komplikací po výkonech v dutině břišní

Syndrom slepé kličky (syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě, SIBO) může být pooperační komplikací po výkonech v dutině břišní

Na rozdíl od tlustého střeva (tlustého střeva) je v tenkém střevě obvykle relativně málo bakterií, což je dáno jednak přítomností žluči a také tím, že se trávenina v tenkém střevě pohybuje poměrně rychle. Pokud ale z nějakého důvodu dojde ke zpomalení průchodu potravy tenkým střevem, stává se tato část trávicího traktu živnou půdou pro bakterie, které produkují toxiny a narušují vstřebávání živin, což vede k příznakům jako je průjem nebo nafouklé břicho po jídle.

Rizikové faktory

Mezi faktory, které zvyšují riziko vzniku syndromu bakteriálního přerůstání v tenkém střevě patří například:

  • operace žaludku, střev a/nebo jakákoli operace v dutině břišní.
  • strukturální vady tenkého střeva (pooperační změny, jako jsou například adheze, vrozené vady, jako je například pylorostenóza, změny po ozařování - poradiační enteritida, apod.).
  • poranění tenkého střeva při operaci nebo následkem úrazu
  • abnormální průchod mezi střevními kličkami nebo střevní kličkou a kůží (píštěl - fistula)
  • některá onemocnění jako jsou Crohnova choroba, lymfom, divertikulitida, diabetes nebo sklerodermie

Komplikace

Syndrom slepé kličky (SIBO) je spojený s řadou různých komplikací, které se postupně zhoršují:

  • špatné vstřebávání tuků, sacharidů, bílkovin a dalších živin: při přemnožení baktérií v tenkém střevě dochází k rozkladu žlučových solí, které jsou potřebné pro správné trávení tuků. To způsobuje zhoršení vstřebávání tuků a průjem. Bakteriální toxiny mohou navíc poškodit sliznici tenkého střeva, což zhoršuje vstřebávání všech živin, včetně sacharidů, bílkovin, vitamínů a minerálů. To může vést k dalším problémům, jako jsou nedostatek vitamínů (například nedostatek vitamínu B12 či nedostatek vitamínů rozpustných v tucích - A, D, E a K), osteoporóza (kvůli zhoršenému vstřebávání vápníku vzniká v těle jeho nedostatek - hypokalcémie, což vede k jeho zvýšenému uvolňování z kostí a jejich oslabení) nebo ledvinové kameny (nedostatečné vstřebávání vápníku způsobuje jeho zvýšené vylučování močí a stolicí, což se může projevit vznikem vápenatých ledvinových kamenů). Nedostatek vitamínu B12 může být velmi závažný, protože tento vitamín je důležitý pro krvetvorbu a správné fungování nervové soustavy. Při jeho nedostatku se proto objevují poruchy krvetvorby (anémie) a neurologické příznaky, jako jsou brnění končetin nebo zmatenost.
  • podvýživa, úbytek hmotnosti a chronické průjmy: přemnožené baktérie soutěží o dostupnou potravu a rozkládají přijatou potravu. Sloučeniny, které vznikají při bakteriálním rozkladu stagnující potravy mohou vyvolat chronické průjmy, což vede k nechtěnému úbytku hmotnosti a podvýživě.

Diagnostika

V diagnostice syndromu bakteriálního přerůstání v tenkém střevě se používají různé metody, které pomáhají zjistit nejen abnormální růst baktérií v tenkém střevě, ale také další poruchy fungování trávicího traktu, jako je například špatné vstřebávání tuků nebo nedostatek vitamínů.

Mezi nejčastěji používaná vyšetření patří:

  • Funkční dechové testy: v diagnostice syndromu bakteriálního přerůstání v tenkém střevě se nejčastěji využívají dechové testy s vodíkem nebo metanem. Při těchto neinvazivních testech se měří množství vydechovaného vodíku či metanu po vypití směsi glukózy a vody. Rychlý nárůst vydechovaného vodíku nebo metanu může signalizovat přemnožení bakterií v tenkém střevě.
  • Endoskopické vyšetření: při endoskopickém vyšetření lékaři z horní části tenkého střeva odeberou vzorek střevního obsahu a odešlou ho na kultivaci, aby se zjistilo, zda nedochází k přerůstání některých druhů baktérií. Toto vyšetření je invazivní, lékař při něm pacientovi skrz dutinu ústní, jícen a žaludek do duodena (dvanáctníku - první úsek tenkého střeva hned za žaludkem) zavede ohebnou hadičku s kamerou a nástroji, s jejichž pomocí odebere vzorek střevního obsahu.
  • Další vyšetření: mezi ostatní vyšetření užívaná v diagnostice syndromu bakteriálního přerůstání v tenkém střevě patří například: laboratorní vyšetření krve (slouží například ke zjištění hladiny vitamínů, glukózy, cholesterolu, iontů a stopových prvků v krvi, ke zjištění diferenciálního počtu jednotlivých krevních buněk, což se hodí v diagnostice anémie, leukémie, lymfomu a dalších onemocnění, ke zjištění fungování jater či přítomnosti zánětlivého postižení, apod.); vyšetření zobrazovacími metodami (například počítačová tomografie - CT, magnetická rezonance - MRI nebo ultrasonografie - UZ), které s různou přesností dokážou odhalit strukturální změny a další abnormality tenkého střeva a ostatních orgánů dutiny břišní.

Léčba

Léčba syndromu bakteriálního přerůstání v tenkém střevě závisí na vyvolávající příčině.

V léčbě se používají zejména antibiotika na vyhubení přemnožených střevních baktérií, nutriční podpora, založená na doplnění chybějících živin a vitamínů a v některých případech je nutné příčinu odstranit chirurgickou operací (například u srůstů).

Antibiotická léčba

U většiny lidí je prvotním způsobem léčby bakteriálního přerůstání podávání antibiotik. Lékaři často tuto léčbu zahajují již v případě podezření na syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě a teprve pokud se stav pacienta nezlepší, provádí se další vyšetření.

Krátká léčba antibiotiky často výrazně sníží počet abnormálních bakterií. Bakterie se však mohou po vysazení antibiotik vrátit, proto může být nutná dlouhodobá léčba.

U některých lidí se syndromem bakteriálního přerůstání se podaří stav zlepšit již po dobrání jednoho cyklu antibiotik, zatímco jiní pacienti potřebují antibiotika užívat opakovaně a pravidelně.

V takovém případě lékaři antibiotika střídají, aby se předešlo vzniku rezistence.

Antibiotika bohužel zabíjí nejen zdraví škodlivé baktérie, ale i zdraví prospěšný střevní mikrobiom. To může vést k chronickým trávicím potížím, jako jsou například průjmy.

Proto je vhodné při užívání antibiotik současně užívat probiotika (zdraví prospěšné střevní bakteriální kultury) a dbát na zásady správné výživy.

Probiotika můžete doplnit buď konzumací vhodných potravin nebo si je zakoupit jako doplněk stravy v lékárně.

Výživová podpora

Nedálnou součástí léčby syndromu bakteriálního přerůstání v tenkém střevě je náprava nedostatků ve výživě, zejména u lidí s velkým úbytkem hmotnosti. Podvýživu lze léčit, ale škody, které způsobuje, nelze vždy zvrátit.

Smyslem této léčby je doplnit chybějící vitamíny a živiny.

Někdy postačí jen nastavení vhodné diety, zatímco v některých případech je nutné chybějící vitamíny a minerály (zinek, železo, hořčík, vápník, apod.), doplnit s pomocí vhodných doplňků stravy nebo injekčně (například intramuskulární injekce vitamínu B12).

Vzhledem k tomu, že syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě může zhoršit vstřebávání mléčného cuku (laktózy), je vhodné se vyhýbat potravinám, které laktózu obsahují (hlavně mléčné výrobky). Můžete například pít bezlaktózové mléko nebo příznaky laktózové intolerance zmírnit s pomocí doplňků stravy s laktázou (enzym, který štěpí mléčný cukr).

Některým lidem s nesnášenlivostí laktózy nevadí konzumace jogurtů, protože jogurtové kultury obsahují baktérie, které pomáhají mléčný cukr trávit.

Operační léčba

Pokud žádný z výše uvedených způsobů léčby nepomáhá nebo se pacientovi obtíže vrací opakovaně, je nutné operační řešení, při kterém se srůsty rozruší nebo se postižená část tenkého střeva chirurgicky odstraní.

Co si z článku odnést?

Syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě je stav, při kterém dojde k přemnožení baktérií v tenkém střevě, což se projevuje řadou různých příznaků, jako jsou průjmy, bolesti břicha, nevysvětlitelné hubnutí nebo malnutrice.

Častou příčinou tohoto problému jsou pooperační komplikace po operacích v dutině břišní (například srůsty) nebo onemocnění spojená se zhoršením střevní motility, jako jsou Crohnova choroba, sklerodermie, diabetes nebo lymfom.

Syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě často způsobuje nedostatek živin, vitamínů a minerálů, například i vitamínu B12

Syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě často způsobuje nedostatek živin, vitamínů a minerálů, například i vitamínu B12

Léčba syndromu bakteriálního přerůstání v tenkém střevě spočívá nejčastěji v užívání antibiotik, v kombinaci s doplněním chybějících živin, vitamínů a minerálů.

Někdy je nutné operační řešení, při kterém se postižená část tenkého střeva uvolní nebo odstraní.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Mayoclinic.org

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 8. srpna 2022 22:05
Datum příští revize: 8. srpna 2024 22:05
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace