Bolest na hrudi při kašli: nejčastější příčiny a možnosti léčby!

Kašel si často spojujeme s dalšími příznaky nachlazení, jako je rýma nebo bolest v krku, ale někdy může být spojený i s bolestmi hrudníku nebo zad.

Bolest na hrudi se při kašli objevuje nejen při zánětu průdušek, pohrudnice nebo zápalu plic, ale může být i známkou závažnějších onemocnění, jako je plicní embolie nebo rakovina plic.

Mezi další příčiny bolesti na hrudi při kašli patří také COVID-19, chřipka, astma nebo CHOPN.

Suchý kašel s bolestmi či pálením na hrudi se může objevit také při onemocněních trávicího traktu, jako jsou například refluxní choroba jícnu nebo duodenogastrický reflux a/nebo může být vedlejším účinkem užívání některých léků, jako jsou například ACE inhibitory.

Tento článek popisuje 11 příčin bolesti na hrudi při kašli a možnosti léčby.

Co způsobuje bolesti na hrudi při kašli?

Mezi hlavní příčiny bolestí na hrudi při kašli, mimo jiné, patří:

Zánět průdušek (akutní bronchitida)

Akutní bronchitida je zánět průdušek, což jsou části dýchací trubice, které přivádí do plic vdechovaný vzduch.

Nejčastějšími původci akutní bronchitidy jsou viry, ale onemocnění mohou vyvolat i baktérie či plísně a/nebo podráždění dýchacích cest různými alergeny (například pyly) nebo chemickými látkami (například při aspiraci žaludečního obsahu v souvislosti s refluxní chorobou jícnu) (1).

Mezi hlavní příznaky tohoto onemocnění patří dráždivý kašel, který je spojený s bolestí na hrudi či bolestmi zad (v oblasti mezi lopatkami).

Kašel je zprvu suchý (neproduktivní) a postupně se mění na produktivní, kdy pacient vykašlává hleny.

Kašel může přetrvávat i několik týdnů.

Mezi další příznaky akutní bronchitidy patří:

• únava

• zvýšená teplota až horečka

• zimnice

• dušnost

• vykašlávání čirého, žlutého nebo nazelenalého hlenu

• sípání

• bolest v krku

• bolesti celého těla

Léčba

Léčba akutní bronchitidy je především symptomatická, tedy zaměřená na zmírňování obtíží.

Na utlumení dráždivého kašle při bronchitidě vám lékař může předepsat inhalační léčbu (kortikosteroidy) nebo doporučit léky na suchý kašel (antitusika).

Na vlhký kašel se při bronchitidě a dalších onemocněních předepisují expektorancia nebo mukomodulační látky, jako je například erdostein (přípravek Erdomed).

Častou příčinou bolestí na hrudi při kašli jsou zánětlivá onemocnění průdušek, plic nebo pohrudnice.

Pokud je příčinou bronchitidy bakteriální infekce, předepíše pacientovi lékař antibiotika.

Na zmírnění obtíží při akutním zánětu průdušek vyzkoušejte následující babské rady a opatření:

• Pijte dostatek tekutin, ale vyhněte se kofeinu a alkoholu

• Dostatečně odpočívejte

• Na zmírnění horečky a zánětu užívejte volně prodejné léky, jako jsou nesteroidní protizánětlivé léky (například ibuprofen), případně paracetamol. Dospělí mohou užívat i přípravky s kyselinou salicylovou (aspirin), který se ale nesmí dávat dětem mladším 17 let, z důvodu rizika vzácné komplikace v podobě Reyeova syndromu, který postihuje játra a mozek.

• Pozor na suchý vzduch ve vaší domácnosti, který dráždí ke kašli a obtíže zhoršuje. Dbejte na dostatečné větrání a používejte zvlhčovač vzduchu.

Zánět pohrudnice (pleuritida)

Pleuritida je zánět pohrudnice, což je tenká blána vystýlající pohrudniční (pleurální) dutinu.

Pohrudnice se skládá ze dvou listů, a to z viscerálního, který kryje povrch plic a parietálního, který kryje pohrudniční dutinu zevnitř.

Mezi těmito listy je za normálních okolností malé množství tekutiny, díky kterým se hrudník se žebry a plíce mohou při dýchání snadno a hladce pohybovat.

Při zánětu pohrudnice dochází v důsledku otoků a dalších zánětlivých změn ke zvýšenému tření mezi jednotlivými listy pleury, což se projeví bolestmi na hrudi při nádechu i výdechu, které se zhoršují také při kašli, kýchání a dalších pohybech.

Mezi další příznaky zánětu pohrudnice patří také kašel, dušnost a horečka.

Léčba

Léčba zánětu pohrudnice závisí na vyvolávající příčině.

Virové pleuritidy se léčí jen režimovými opatřeními (dostatek tekutin a odpočinku) a léky proti horečce a bolesti (například nesteroidní protizánětlivé léky).

Naproti tomu v léčbě bakteriální pleuritidy je nutná antibiotická léčba.

COVID-19

COVID-19 je onemocnění vyvolané novým koronavirem SARS-CoV-2, které se projevuje řadou různorodých příznaků, jako jsou ztráta čichu, rýma, bolesti hlavy, průjmy, trombembolické komplikace nebo kašel spojený s bolestmi na hrudi a dušností.

Léčba

Léčba COVIDu se zaměřuje na zmírňování obtíží a její součástí jsou následující postupy (2):

• Dechová podpora (invazivní a neinvazivní plicní ventilace) při dušnosti

• Kortikosteroidy na zmírnění zánětlivých projevů a "potlačení" abnormálně vystupňované imunitní odpovědi

• Léky na ředění krve (antikoagulancia) na prevenci trombembolických komplikací

• Monoklonální protilátky (například remdesivir nebo bebtelovimab)

• Antivirotika (v současné době probíhá schvalování některých preparátů, které by mohly pomoci zmírnit příznaky onemocnění a snížit riziko závažného průběhu). Mezi nadějná antivirotika na COVID-19 patří například lék Paxlovid.

Chřipka

Chřipka je virové respirační onemocnění, které se projevuje zejména následujícími příznaky:

• vysoká horečka a zimnice

• suchý kašel často spojený s bolestí zad nebo bolestmi na hrudi

• bolest v krku

• pocit ucpaného nosu nebo rýma

• bolest hlavy

• bolesti svalů a kloubů

• únava

• dušnost

• nevolnost a zvracení (zejména u dětí)

Léčba

Léčba chřipky je především symptomatická a zaměřená na zmírňování obtíží, protože antibiotika na virová onemocnění (včetně chřipky) nezabírají.

V léčbě chřipky vyzkoušejte následující opatření (3):

• Dostatečný přísun tekutin

• Dostatek spánku a odpočinku

• Na zmírnění příznaků horečky a zánětu užívejte volně prodejné léky, jako jsou nesteroidní protizánětlivé léky nebo paracetamol.

Zápal plic (pneumonie)

Zápal plic je závažné respirační onemocnění způsobené baktériemi, viry nebo plísněmi.

Mezi příznaky zápalu plic, mimo jiné, patří (4):

• kašel, který může být suchý i vlhký, spojený s vykašláváním hlenu, který může být i narůžovělý (s příměsí krve)

• dušnost

• zvýšená teplota až horečka

• dušnost

• bušení srdce (palpitace)

• zimnice a silné pocení

• nechutenství a poruchy trávení

• bolest na hrudi, která se zhoršuje při kašli i dýchání

• bolest hlavy, svalů a kloubů

• bolest mezi lopatkami

• sípání

• zmatenost a dezorientace (zejména u seniorů)

Léčba

Léčba zápalu plic spočívá v režimových opatřeních (dostatek tekutin a odpočinku) a užívání léků na zmírňování projevů zánětu a horečky (například nesteroidní antiflogistika).

V případě, že je zápal plic vyvolán baktériemi, předepíše lékař pacientovi antibiotika.

Astma

Astma je poměrně běžné respirační onemocnění, které se projevuje dýchacími obtížemi.

Příčinou astmatu je otok dýchacích cest a průdušek, což vede k jejich dočasnému zúžení.

To se projeví dušností, kašlem, sípáním a dalšími příznaky.

Ke zúžení průdušek při astmatickém záchvatu může dojít náhodně nebo poté, co je pacient vystaven působení častých spouštěčů tohoto problému.

Mezi nejčastější spouštěče astmatu patří:

• alergie (například alergie na prach, zvířecí srst nebo pyly)

• kouř, znečištění ovzduší nebo chladný vzduch

• fyzická námaha či cvičení

• infekční onemocnění, jako je například nachlazení nebo chřipka

Léčba

Astma je sice nevyléčitelné onemocnění, ale díky moderním lékům dokážeme příznaky dostat pod kontrolu do té míry, že pacienty prakticky neobtěžují.

Na zmírnění obtíží při astmatu se využívají následující způsoby léčby:

• Inhalační léčba, která je buď udržovací nebo úlevová. Udržovací léčba slouží jako prevence rozvoje příznaků astmatického záchvatu v době "mezi jednotlivými záchvaty". V rámci udržovací léčby pacienti inhalují kortikosteroidy (například Budesonid). Úlevová inhalační léčba přináší pacientům okamžitou úlevu a tyto inhalátory obsahují jako účinnou látku například dlouhodobě působící beta 2 mimetika (například formoterol), což jsou léky na roztažení průdušek (bronchodilatancia). Většina astmatiků má dnes jen jeden inhalátor, který používá současně jak pro úlevovou, tak pro udržovací léčbu (tyto inhalátory označujeme jako kombinované).

• Léky: v léčbě astmatu se používají také různé léky, jako jsou například antagonisté leukotrienových receptorů, perorálně užívané kortikosteroidy, teofylin nebo antihistaminika.

Důležité je také vyhnout se spouštěčům astmatu.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) není jedna choroba, ale skupina onemocnění, do které patří plicní emfyzém (rozedma plic) a chronická bronchitida.

Toto onemocnění nejčastěji postihuje kuřáky a mezi jeho příznaky patří například (5):

• Kašel a sípání spojené s vykašláváním hlenu, bolestmi či tlakem na hrudi nebo pícháním u srdce.

• Dušnost

• Nemožnost se zhluboka nadechnout

• Abnormální nahromadění vzduchu v plicích (hyperinflace)

Léčba

CHOPN je nevyléčitelné onemocnění a léčba se tak zaměřuje na zmírňování obtíží.

Jak zmírnit příznaky CHOPN?

• Zanechte kouření a vyhněte se tabákovým výrobkům: toto je nejdůležitější součást léčby

• Vyhýbejte se pasivnímu kouření a znečištěnému ovzduší

• Požádejte svého lékaře o předepsání dechové rehabilitace

• Užívejte léky, jako jsou inhalační a perorální kortikosteroidy na zmírnění zánětu a další léky předepsané vaším lékařem.

• Snažte se vyhnout komplikacím v podobě zápalu plic (nechte se očkovat proti pneumokokům, chřipce a COVID-19) a pokud se váš stav jakkoli zhorší, ihned vyhledejte lékařskou pomoc.

• Oxygenoterapie: tato léčba spočívá v podávání kyslíku (formou neinvazivní či invazivní plicní ventilace) a pomáhá zlepšit zásobení tkání kyslíkem a živinami.

Plicní embolie

Plicní embolie je onemocnění spojené s ucpáním některé z větví plicnice krevní sraženinou, která se do plic nejčastěji dostává z hlubokého žilního systému dolní končetiny (hluboká žilní trombóza).

Další možnou příčinou plicní embolie jsou například nádorová onemocnění nebo COVID-19.

Krevní sraženina (trombus), která z jednoho místa vycestuje a dostane se do jiného místa cévního řečiště, se odborně označuje jako embolus (odtud název plicní embolie).

Jednou ze závažnějších příčin kašle spojeného s vykašláváním krve, bolestmi zad nebo hrudníku, je plicní embolie.

Jedním z charakteristických příznaků plicní embolie je bolest zad při kašli, kterou pacienti lokalizují mezi lopatky.

Kromě toho lékaři z krve pacienta zjistí také zvýšenou koncentraci D-dimerů, což jsou látky bílkovinné povahy, jejichž koncentrace v těle se zvyšuje při onemocněních spojených s rozpouštěním krevních sraženin (jako je například plicní embolie nebo hluboká žilní trombóza).

Mezi příznaky plicní embolie patří:

• Kašel spojený s bolestí zad či hrudníku a/nebo vykašláváním zpěněného narůžovělého hlenu (hemoptýza)

• Dušnost

• Motání hlavy

• Nevolnost

Léčba

Léčba plicní embolie spočívá v podávání vysokých dávek léků na ředění krve (antikoagulancia), s cílem rozpustit krevní sraženiny v plicním řečišti.

Dnes se v léčbě plicní embolie hojně využívají takzvaná nová antikoagulancia, jako je například rivaroxaban (Xarelto).

Nádory plic, pleury nebo mediastina

Nádory plic, pleury nebo mediastina, jako je například bronchogenní karcinom, lymfom nebo mezoteliom se mohou projevovat bolestmi na hrudi, kašlem, dušností a hemoptýzou.

Mezi další příznaky patří nevysvětlitelné hubnutí, chronická únava a nechutenství.

Léčba

V léčbě nádorových onemocnění se uplatňují chirurgické postupy (operační odstranění nádoru či části postiženého orgánu), chemoterapie, radioterapie nebo biologická léčba.

Refluxní choroba jícnu

Refluxní choroba jícnu sice není onemocnění dýchací soustavy, ale přesto se může projevovat příznaky, jako jsou kašel, chrapot nebo bolesti či pálení na hrudi.

Refluxní choroba jícnu vzniká při poruše dolního jícnového svěrače, což je sval, který odděluje jícen od žaludku. Pokud je příliš volný, může docházet k úniku kyselého žaludečního obsahu zpět do jícnu (reflux), což se projeví příznaky, jako jsou pálení na prsou, bolest v krku nebo suchý kašel.

Poměrně častou komplikací refluxní choroby jícnu je proniknutí kyselého žaludečního obsahu do dýchacích cest.

Dochází k tomu nejčastěji ve spánku nebo v poloze vleže, kdy kyselé žaludeční šťávy proniknou jícnem zpět až do krku a pacient je následně vdechne (odborně aspirace žaludečního obsahu).

Tím dochází k reflexivní bronchokonstrikci (zúžení průdušek), k záchvatům kašle a pokud kyselý obsah pronikne až do plic, může se rozvinout takzvaná aspirační pneumonitida, což je závažná forma zápalu plic spojená s aspirací žaludečního obsahu či jiných chemických látek.

Léčba

V léčbě refluxní choroby jícnu se uplatňují režimová opatření (konzumace menších porcí jídla častěji, vyřazení potravin, které vyvolávají pálení žáha, podložení hlavy na spaní, apod.), léky na snížení kyselosti žaludečního obsahu nebo na snížení tvorby žaludečních kyselin (antacida nebo inhibitory protonové pumpy).

V některých případech je nutné nefunkční dolní jícnový svěrač opravit operací.

Systémový lupus erythematodes a další autoimunitní onemocnění

Systémový lupus erythematodes je autoimunitní onemocnění, které postihuje různé orgány a tkáně v těle, včetně kloubů, kůže nebo plic.

Lupus může způsobit zánětlivé postižení pleury nebo plicních sklípků (alveolů), což se projeví bolestmi na hrudi, dušností a chronickým kašlem.

Léčba

Léčba autoimunitních onemocnění, včetně systémového lupusu spočívá v užívání léků na potlačení imunity, jako jsou kortikosteroidy či další léky.

Léky

Suchý kašel spojený s bolestí zad, hrudníku či žeber, může být také způsoben nežádoucími účinky některých léků, zejména některých léků na vysoký krevní tlak (antihypertenziv), která blokují štěpení bradykininu a způsobují tak jeho hromadění v těle, což vede k chronickému suchému kašli.

Nejčastěji se se suchým kašlem setkáváme u antihypertenziv ze skupiny ACE inhibitorů.

Řešením je v tomto případě nahrazení těchto léků jinými léky, které podobné nežádoucí účinky nemají (například sartany neboli blokátory receptorů pro angiotenzin II).

Co si z článku odnést?

Bolest zad či hrudníku při kašli bývá nejčastěji způsobena respiračními chorobami (zánět průdušek, zápal plic, chřipka, COVID-19, CHOPN, astma, apod.), ale její příčinou mohou být i závažnější choroby, jako jsou plicní embolie nebo rakovina plic.

S tímto problémem se můžeme setkat také u refluxní choroby jícnu nebo u některých autoimunitních onemocněních, jako je například systomový lupus erythematodes.

Suchý kašel je také nežádoucím účinkem některých léků, zejména antihypertenziv ze skupiny ACE inhibitorů.