Bolest za uchem: vše co potřebujete vědět

26. listopadu 2021 23:21

I když se většina lidí domnívá, že „bolest za uchem“ musí souviset s onemocněním uší, jako je například zánět středního ucha nebo zevního zvukovodu, není to vždy pravda.

Obsah článku

  1. Příznaky
  2. Kdy okamžitě k lékaři?
  3. Diagnostika
    1. Odběr anamnézy
    2. Fyzikální vyšetření
    3. Laboratorní vyšetření krve
    4. Kultivace
    5. Zobrazovací metody
    6. Diagnostické injekce
  4. Příčiny
    1. Zánět středního ucha (otitis media)
    2. Zánět zevního zvukovodu
    3. Cizí těleso v uchu
    4. Ucpání zvukovodu ušním mazem
    5. Onemocnění zubů
    6. Onemocnění temporomandibulárního (čelistního) kloubu
    7. Cervikokraniální syndrom
    8. Mastoiditida
    9. Ramsayův-Huntův syndrom
  5. Léčba
  6. Co si z článku odnést?

Ve spánkové kosti (os temporale), kde se sluchové a rovnovážné ústrojí nachází totiž prochází řada nervů, které společně inervují nejen oblast ucha, ale také další části hlavy a krku.

Proto může být bolest za uchem způsobena také zánětem temporomandibulárního kloubu, onemocněním zubů nebo neuropatickou bolesti hlavy.

Součástí diagnostiky bolesti za ušima tedy musí být důkladné vyšetření uší, čelisti (mandibuly), krku, nervů, lymfatických uzlin za ušima, na krku a v dalších částech těla a také kůže hlavy a krku.

V diagnostice příčiny bolesti za uchem se využívají také některé zobrazovací metody, zejména ultrazvukové vyšetření (dokáže například odhalit zvětšené uzliny, onemocnění slinných žláz, jako jsou tumory nebo zánět, choroby štítné žlázy, apod.), CT vyšetření (je vhodné zejména pro vyšetření kostí a středouší a dokáže odhalit různá onemocnění, včetně zánětu mastoidálních sklípků a vedlejších dutin nosních nebo nádorových onemocnění středouší, jako je například cholesteatom).

Léčba bolesti za uchem pak závisí na vyvolávající příčině.

Příznaky

Příznaky bolesti za uchem závisí na tom, jaká tkáň a struktura je postižena (měkké tkáně ucha, slinné žlázy, svaly, nervy, kost, kloub, apod.) a také na druhu postižení (zánět, úraz, nádor, apod.).

Například zánět středního ucha (otitis media) se může projevit pocitem tlaku v uších a tupou bolestí ucha či za uchem.

Naproti tomu zánět mastoidálních sklípků, které jsou uloženy ve spánkové kosti hned za uchem se může projevit silnou tepavou až ostrou bolestí a zčervenáním či otokem za uchem na postižené straně hlavy.

Bolest za uchem je také často způsobena onemocněním jiných orgánů na hlavě a krku.

Takovou bolest označujeme jako sekundární.

Jedním z doprovodných příznaků bolesti za uchem při řadě onemocnění bývá také zvonění v uších (tinnitus)

Jedním z doprovodných příznaků bolesti za uchem při řadě onemocnění bývá také zvonění v uších (tinnitus)

Například problémy se zuby nebo čelistním (temporomandibulárním) kloubem se mohou projevit ostrou či tupou bolestí ucha (1).

Postižení nervů na obličeji (například při neuralgii trigeminu) se kromě bolestí za uchem může projevovat také bolestmi hlavy nebo brněním či mravenčením kůže obličeje (2, 3).

Ve většině případů je bolest za uchem doprovázena dalšími příznaky, mezi které – v závislosti na vyvolávajícím onemocnění – patří:

  • Výtok z ucha, který může být krvavý (například po úrazech nebo při ruptuře bubínku), čirý nebo hnisavý
  • Zhoršení sluchu či pocit zalehlého ucha
  • Praskání v uchu
  • Zvonění v uších (tinnitus)
  • Bolest očí
  • Bolest zubů
  • Zhoršení pohyblivosti dolní čelisti a/nebo její zasekávání či bolest
  • Bodavá nebo palčivá bolest hlavy
  • Nespavost, nechutenství a/nebo podrážděnost (zejména u dětí a novorozenců)

Kdy okamžitě k lékaři?

Pokud je bolest za uchem doprovázena některých z těchto příznaků, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc:

  • Vysoká horečka (nad 38°C)
  • Objemný výtok z ucha
  • Ztuhlost krku (strnutí šíje) a/nebo zvýšená citlivost na světlo (světloplachost, fotofobie)
  • Otok či zčervenání kůže za uchem a/nebo když je bolestivé místo oteklé a na pohmat teplé
  • Pokud se na kůži objeví vyrážka (pupínky s hnisem nebo čirou tekutinou), která by mohla být známkou závažnějšího onemocnění, jako je například pásový opar (herpes zoster) a/nebo pokud pacient po výsevu exantému při pásovém oparu začne trpět krutými bolestmi hlavy a krku (postherpetická neuralgie)
  • Neurologické příznaky jako jsou obrna hlavových nervů (projeví se například poklesem očního víčka či koutku úst), zmatenost nebo zhoršení artikulace či ztráta schopnosti mluvit nebo rozumět mluvenému slovu a/nebo ochrnutí končetin na jedné polovině těla
  • Nevysvětlitelné hubnutí
  • Oteklý krk (boule na krku)

Diagnostika

Pokud se spolu s bolestí za uchem neobjeví některý z výše uvedených příznaků, který vyžaduje okamžitou návštěvu lékaře, zajděte si s vaším problémem k praktického lékaři, aby se zjistila příčina vašich obtíží.

Pokud vás jen bolí za uchem a nemáte žádné další příznaky ušního onemocnění (bolest ucha, výtok, praskání v uších, horečka, apod.), můžete navštívit svého praktického lékaře, který provede prvotní vyšetření a odešle vás ke specialistovi (ušní lékař, oční lékař, neurolog, zubní lékař, chirurg, apod.).

Pokud je bolest za uchem spojena s příznaky onemocnění uší, dutin nebo krku (například se objevuje výtok z ucha, boule za uchem, bolest při polykání, bolest hlavy nebo máte příznaky respirační infekce či bouli na krku), můžete rovnou vyhledat otorinolaryngologa (lékaře se specializací na onemocnění uší, nosu a krku).

V diagnostice bolesti za uchem se využívají následující postupy:

Odběr anamnézy

Staří lékaři říkávali, že anamnéza je 80 % diagnózy.

Je to sice trochu nadnesené, ale v zásadě to platí.

Smyslem odběru anamnézy je cílenými dotazy zjistit obtíže pacienta, jaké léky užívá, jaká onemocnění prodělal a další informace, které mohou pomoci v diagnostice.

Fyzikální vyšetření

Další důležitou součástí diagnostiky zdravotních obtíží pacienta, včetně bolesti za uchem, je fyzikální vyšetření.

Součástí fyzikálního vyšetření je měření tělesné teploty, tepové frekvence a krevního tlaku a také cílené vyšetření svalů, kostí a dalších tkání hlavy, krku a ucha.

V diagnostice příčin bolesti za uchem se využívají nejen zobrazovací metody, ale také vyšetření ucha otoskopem

V diagnostice příčin bolesti za uchem se využívají nejen zobrazovací metody, ale také vyšetření ucha otoskopem

Mezi vyšetření používaná specificky v diagnostice bolesti za uchem, mimo jiné, patří:

  • Vyšetření ušního boltce a zevního zvukovodu a středouší otoskopem s cílem vyloučit zánětlivé onemocnění (zánět zevního zvukovodu a/nebo středního ucha), nádory, výtok a další patologie, včetně komplikací, jako jsou ruptura bubínku nebo jeho vyklenutí
  • Vyšetření pohyblivosti krku a ověření, zda pacient nemá meningeální příznaky, které jsou známkou dráždění mozkových plen při zánětech, krvácení či jiných onemocněních
  • Vyšetření hlavových nervů
  • Vyšetření dutiny ústní (skus, zubní kazy, apod.)
  • Vyšetření funkčnosti temporomandibulárního kloubu (pohyblivost dolní čelisti)
  • Palpační vyšetření lymfatických uzlin po obou stranách krku, za ušima a pod čelistí

Laboratorní vyšetření krve

Z laboratorního vyšetření krve většinou nelze stanovit přesnou diagnózu, ale pomůže lékařům nasměrovat diferenciální diagnostiku příčin pacientových obtíží.

Například zvýšený diferenciální počet bílých krvinek (leukocytóza), zvýšená sedimentace erytrocytů nebo zvýšená hladina C-reaktivního proteinu (CRP) značí přítomnost infekčních či zánětlivých procesů (například bakteriální infekce nebo sepse).

Kultivace

V některých případech může lékař odebrat vzorek hnisu či sekretu ze zevního zvukovodu nebo středního ucha a odeslat ho na kultivaci, jejímž smyslem je zjistit původce onemocnění (druh baktérie, viru nebo plísně).

Pokud přesně známe původce onemocnění, můžeme pacientovi předepsat účinné léky (například antibiotika) a vyhnout se tak antibiotické rezistenci (stav, kdy některé baktérie odolávají působení běžných antibiotik).

Zobrazovací metody

V diagnostice příčiny bolesti za uchem se ze zobrazovací metod nejčastěji využívá výpočetní tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI) a ultrasonografické vyšetření.

Ultrazvukem lze zjistit například zvětšené uzliny, CT se s výhodou používá k diagnostice změn na kostech a středouší (zde se používá CT s vysokým rozlišením, takzvané HRCT, které dokáže zachytit i drobné změny struktury skeletu).

Magnetická rezonance se hodí pro posouzení postižení měkkých tkání, nervů nebo temporomandibulárního skloubení.

Diagnostické injekce

Pokud má lékař podezření, že za bolestí za uchem stojí problémy se svaly či nervy, mohou do příslušného nervu či svalu aplikovat injekci lokálního anestetika (látky působící proti bolesti).

Pokud dojde ke zlepšení stavu a dočasnému zmírnění bolesti, obvykle to znamená, že za bolestí ucha stojí postižení příslušného svalu či nervu.

Příčiny

Příčin bolesti za uchem je celá řada, a proto je vždy důležité co nejrychlejší stanovení správné diagnózy, aby bylo možné zahájit léčbu.

Mezi nejčastější příčiny bolesti za uchem, mimo jiné, patří:

Zánět středního ucha (otitis media)

Zánět středního ucha postihuje oblast středouší, která se nachází mezi bubínkem a vnitřním uchem.

Otitis media bývá komplikací respiračních infekcí (nachlazení) a chřipky, protože infekce může přes Eustachovu trubici přestoupit do středouší (3).

Nejčastějšími původci jsou viry, ale záněty středouší mohou vyvolat i baktérie.

Mezi příznaky zánětu středního ucha patří zejména silné tepavé bolesti v uchu, spojené s pocitem tlaku.

Pacient může také pociťovat bolest za uchem na kosti.

Pokud dojde k ruptuře (prasknutí) bubínku, objeví se hnisavý až krvavý výtok z ucha a pacientovi se obvykle okamžitě uleví od bolesti.

U malých dětí mezi příznaky zánětu středního ucha patří často horečka, roztěkanost, nespavost, zhoršení příjmu potravy a nevolnost či zvracení.

Mohou se také tahat za bolavé ucho.

Zánět zevního zvukovodu

Zánět zevního zvukovodu (otitis externa nebo také plavecké ucho) postihuje zevní zvukovod, což je trubice spojující středouší se zevním prostředím.

Mezi příznaky zánětu zevního zvukovodu patří tlak ve zvukovodu, bolest za uchem, svědění ucha a zhoršení sluchu.

Někdy se může objevit i výtok, který ale, na rozdíl od zánětu středního ucha, bývá čirý.

Mezi časté příčiny bolesti za uchem patří ušní infekce, jako je zánět středního ucha (otitis media) nebo zánět zevního zvukovodu (otitis externa)

Mezi časté příčiny bolesti za uchem patří ušní infekce, jako je zánět středního ucha (otitis media) nebo zánět zevního zvukovodu (otitis externa)

Příčinou zánětu zevního zvukovodu je infekce, alergie nebo chronické kožní onemocnění.

Mezi rizikové faktory zánětu zevního zvukovodu patří (4):

  • Nadměrné čištění zevního zvukovodu (například čištění zvukovodu vatovými tyčinkami lidově označovanými jako „uchošťoury“)
  • Plavání (baktérie, které normálně žijí v zevním zvukovodu, se dostanou na kůži, kde vyvolají zánět)
  • Nošení sluchátek, špuntů do uší nebo naslouchadel

Cizí těleso v uchu

Cizí těleso v uchu (například hmyz, malé hračky nebo burský oříšek) může vyvolat podobné příznaky jako zánět zvukovodu.

Tento problém je častý zejména u malých dětí.

Ucpání zvukovodu ušním mazem

Cerumen neboli ušní maz je látka, která chrání vnější povrch zevního zvukovodu před infekcí a poškozením.

Ušní maz se za normálních okolností z ucha dostává ven sám od sebe a není nutné ho čistit.

Pokud je normální proces odvádění ušního mazu narušen, může se v zevním zvukovodu hromadit a ucpat ho, což se projeví příznaky, jako je bolest v uchu nebo za uchem, svěděním, zvoněním v uších a/nebo pocitem zalehlého ucha či zhoršením sluchu.

Mezi faktory, které přispívají k ucpání zevního zvukovodu mazem, mimo jiné, patří (5):

  • Nešetrné odstraňování mazu ze zvukovodu vatovými tyčinkami (uchošťoury), strkání prstů do zvukovodu, nošení sluchátek nebo sluchových pomůcek
  • Zúžený nebo zakřivený zvukovod (vrozeně nebo v důsledku opakovaných zánětů)
  • Stav, kdy pacient z nějakého důvodu tvoří abnormálně „suchý“ cerumen

Onemocnění zubů

Příčinou bolesti za uchem mohou být také problémy se zuby, zejména dlouho neléčené zubní kazy nebo abscesy (parodontální nebo periodontální).

Kromě bolesti za uchem se potíže se zuby projevují také bolestí zubů, jejich zvýšenou citlivostí, otoky tváře a/nebo zvětšením lymfatických uzlin na krku (zejména pod dolní čelistí – submandibulární uzliny).

Studie, které se zúčastnilo témě 100 pacientů s bolestmi za uchem zjistila, že nejčastější příčinou obtíží byly právě problémy se zuby (6).

Onemocnění temporomandibulárního (čelistního) kloubu

Temporomandibulární kloub (čelistní kloub, articulatio temporomandibularisd) je párový kloub, kterým je dolní čelist připojena k lebce a nachází se před ušima.

Onemocnění temporomandibulárního kloubu a okolních svalů se mohou projevit tupou bolestí v okolí uší, která se zhoršuje při otevírání a zavírání úst a při žvýkání.

Mezi další příznaky onemocnění temporomandibulárního kloubu patří (7):

  • Bolest hlavy, která je obvykle horší po ránu a vystřeluje do dolní čelisti, spánků nebo čela
  • Cvakání, praskání nebo přeskakování v temporomandibulárním kloubu
  • Zvonění v uších (tinnitus)
  • Bolesti očí, krku, ramene, horní končetiny a/nebo zad

Mezi rizikové faktory pro rozvoj onemocnění temporomandibulárního kloubu patří úrazy čelisti, degenerativní či zánětlivé změny čelistního kloubu, chronické skřípání zuby (bruxismus), špatný skus zubů, vadné držení hlavy a krk, stresa genetické faktory (dědičnost).

Cervikokraniální syndrom

Cervikokraniální syndrom je označení pro bolesti hlavy způsobené onemocněním krční páteře.

Hlavními příznaky cervikokraniálního syndromu jsou bodavé bolesti hlavy, které vystřelují do krku, týla a za uši.

U některých pacientů se vyskytují také další obtíže, jako jsou například (8):

  • Pocit tlaku v krku a zhoršení pohyblivosti krku
  • Zhoršení zraku a bolest za očima
  • Nevolnost a zvracení
  • Pocit ucpaného nosu
  • Zvonění v uších

Existuje také jedna z forem cervikokraniálního syndromu označovaná jako týlní (okcipitální) neuralgie.

Ta se projevuje stejnými příznaky, jako cervikokraniální syndrom s tím, že bolest obvykle vzniká náhle, postihuje jen jednu stranu hlavy a zhoršuje se při pohybu krkem nebo česání vlasů.

Příčiny cervikokraniálního syndromu a okcipitální neuralgie nejsou známé.

Jedna z teorií je, že tento problém je způsoben chronickým drážděním týlních nervů, které začínají na krku a běží přes týlní část hlavy až na vrchol lbi (vertex).

Příčinou tohoto dráždění bývají degenerativní změny krční páteře a meziobratlových plotének, zánětlivá onemocnění cév (vaskulitidy) nebo některá nádorová onemocnění, jako je například neurinom akustiku.

Mastoiditida

Mastoiditida je označení pro zánět mastoidáních sklípků v bradavčitém výběžku spánkové kosti, který se nachází hned za uchem.

Nejčastější příčinou mastoiditidy je progrese akutního zánětu středního ucha.

Toto onemocnění postihuje všechny věkové kategorie, ale nejčastěji se s ním setkáváme u dětí mladších 2 let (9).

Kromě bolesti za uchem jsou s mastoiditidou spojeny další příznaky, jako jsou horečka nebo bolest hlavy.

Neléčená mastoiditida může vést k závažným až život ohrožujícími komplikacím, jako jsou zánět mozkových plen (meningitida), intrakraniální absces, trombóza žilních splavů, zánět lebečních kostí, ztráta sluchu nebo obrna lícního nervu (paréza nervus facialis).

Ramsayův-Huntův syndrom

Ramsayův-Huntův syndrom je označení pro pásový opar, který postihuje některý z lícních nervů (10).

Pásový opar je způsoben reaktivací viru planých neštovic u pacientů, kteří již toto onemocnění prodělali.

Jedná se o vzácné onemocnění, které se projevuje výsevem bolestivé puchýřnaté vyrážky ve zvukovodu a nebo na ušním boltci či v jeho těsném okolí.

U některých pacientů se puchýřky objevují i v dutině ústní nebo v hrdle.

Bolest při Ramsayově-Huntově syndromu bývá velmi intenzivní a může vyzařovat do krku či za ucho.

Mezi další příznaky Ramsayova-Huntova syndromu patří obrna lícního nervu na postižené straně obličeje, zvonění v uších, zhoršení sluchu, motání hlavy, nevolnost a zvracení.

Léčba

Léčba bolesti za uchem závisí na vyvolávající příčině.

Pokud je příčinou zánětlivé onemocnění, jako v případě zánětu zvukovodu nebo středního ucha, předepíše lékař antibiotika ve formě ušních kapek a/nebo pilulek.

Mastoiditida je závažnější infekce, která často vyžaduje intravenózní (nitrožilní) podávání antibiotik a chirurgickou drenáž tekutiny z postižených sklípků.

Stejně tak zubní abscesy vyžadují antibiotickou léčbu a drenáž.

Pokud je příčinou bolesti za uchem ucpání zvukovodu ušním mazem, doporučí vám lékař speciální kapky na změkčení ušního mazu nebo zablokovaný ušní maz odstraní speciální odsávačkou.

Léčba onemocnění temporomandibulárního kloubu vyžaduje komplexní přístup a její součástí jsou rehabilitace, psychoterapie (zvládání stresu) a léky (zejména myorelaxancia na uvolnění svalů a nesteroidní protizánětlivé léky na zmírnění zánětu a bolesti).

V léčbě Ramsyova-Huntova syndromu se užívají kortikosteroidy a antivirotika (léky na virová onemocnění).

Cervikokraniální syndrom a okcipitální neuralgie se léčí léky proti bolesti, teplými obklady a periferní nervovou blokádou, kterou provádí neurolog nebo specialista na léčbu bolesti.

Co si z článku odnést?

Bolest za uchem může mít mnoho příčin.

Mezi ty nejčastější patří onemocnění uší, jako jsou zánět zevního zvukovodu nebo středního ucha, ucpání zevního zvukovodu mazem, onemocnění zubů, temporomandibulárního kloubu nebo nervů.

Léčba těchto onemocnění spočívá v řešení vyvolávající příčiny a zahrnuje užívání léků, fyzioterapii a v některých případech také chirurgické výkony, zejména drenáže abscesů či patologických kolekcí tekutin.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Verywellhealth.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 26. listopadu 2021 23:21
Datum příští revize: 26. listopadu 2023 23:21
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace