Co může znamenat dlouhodobý kašel? Časté příčiny a možnosti léčby!

Většina lidí má dlouhodobý kašel spojený s rakovinou. Příčin chronického kašle je ale mnohem více, včetně alergií, onemocnění plic a dýchacích cest nebo třeba nežádoucích účinků některých léků.

Co může dlouhodobý kašel znamenat a jaké jsou možnosti jeho léčby se dozvíte v tomto článku.

Co je kašel?

I když má většina lidí kašel spojený s onemocněním dýchacích cest, ve skutečnosti jde o přirozený a velmi důležitý obranný mechanizmus, který chrání plíce a dýchací cesty před infekcí či poškozením.

Kašel může být vědomý, vůlí ovladatelný akt, ale také nekontrolovatelný, mimovolní reflex.

Pokud máme například pocit knedlíku v krku nebo sucho v ústech před důležitým proslovem, vůlí ovladatelné odkašlání nám pomůže se těchto nepříjemností zbavit.

Naproti tomu vůlí neovladatelný kašlací reflex se vyvolá při podráždění nervových zakončení v hrtanu, průdušnici a dolních cestách dýchacích infekcí, alergeny, studeným vzduchem, rostoucím tumorem, chemikáliemi, prachem, hleny, žaludeční kyselinou a dalšími cizorodými látkami.

Při kašli nejprve nasajeme vzduch hluboko do plic a příklopka hrtanová (epiglottis) uzavře hrtan a průdušnici, čímž v dolních cestách dýchacích dochází k prudkém zvýšení tlaku. Následně se prudce stáhnou dýchací svaly a bránice, což vede k dalšímu zvýšení tlaku, který otevře příklopku hrtanovou a dochází k prudkému vypuzení cizorodých látek z dýchacích cest za typického chrčivého zvuku.

Rychlost s jakou jsou cizorodé látky a infekční kapénky z dýchacích cest při kašli vypuzovány je velmi vysoká a blíží se rychlosti zvuku (343 metrů za sekundu při teplotě 20 stupňů Celsia).

Co je dlouhodobý (chronický) kašel?

Akutní kašel je naprosto normální a je nejčastěji způsoben akutním respiračním onemocněním, jako je nachlazení, zánět průdušek (bronchitida) nebo zápal plic (pneumonie).

Častou příčinou krátkodobého (sezónního) kašle jsou také alergie.

Obecně lze kašel rozdělit do 3 skupin, a to na akutní (trvá do 3 týdnů), protrahovaný (trvá s přestávkami od 3 do 8 týdnů) a chronický (trvá déle než 8 týdnů).

Co způsobuje dlouhodobý kašel?

Příčin dlouhodobého kašle je mnoho, přičemž u nekuřáků mezi nejčastější patří zadní rýma, astma, refluxní choroba jícnu, chronická bronchitida a nežádoucí účinky léků (například ACE inhibitorů).

U kuřáků jsou nejčastější příčiny dlouhodobého kašle alergeny z cigaretového kouře, záněty plic a dolních cest dýchacích a nádorová onemocnění plic, hrtanu a dýchacích cest.

Mezi méně časté příčiny dlouhodobého kašle patří alergeny ze vzduchu, aspirace (vdechnutí) jídla, zvratků nebo kyselého žaludečního obsahu, srdeční selhání, zápal plic, černý (dávivý) kašel, nádory plic a dýchacích cest, jiná plicní onemocnění, jako je například rozedma (emfyzém), COVID-19 a také duševní poruchy.

Zadní rýma

Při zadní rýmě stékají hleny z nosu přes choany do hrtanu a dýchacích cest, kde dráždí citlivá nervová zakončení, což, mimo jiné, způsobuje dlouhodobý kašel.

Dutina nosní slouží jako prostor, kde se ohřívá vdechovaný vzduch a zachycuje prach, mikroorganizmy, alergeny a další cizorodé částice tak, aby nepronikly až do plic.

Z tohoto důvodu produkuje nosní sliznice vazký a hustý hlen, který zajišťuje plnění všech výše uvedených funkcí.

Nicméně mikroorganizmy, alergeny a další cizorodé částice mohou způsobit podráždění nosní sliznice, což vede ke zvýšené tvorbě řídkého, vodnatého hlenu, který za normálních okolností vytéká z nosu jako vodnatá (alergická) rýma.

Nicméně pokud hleny nemohou z nosu volně odtékat (například při zánětu vedlejších dutin nosních nebo během spánku), začne stékat zadem přes nosohltan do jícnu a hrtanu, což vede k vyvolání kašlacího reflexu a dlouhodobému kašli.

Tomuto stavu se říká zadní rýma a je jednou z nejčastějších příčin chronického kašle.

Obtíže pacientů se zadní rýmou se zhoršují zejména v noci a brzy po probuzení (ranní kašel) a kromě dlouhodobého kašle se objevují další příznaky, jako je šimrání, škrábání či chronická bolest v krku.

Léčba

Prvním krokem v léčbě zadní rýmy jsou volně prodejné přípravky na uvolnění ucpaného nosu a zmírnění příznaků alergií (dekongestiva a antihistaminika).

Vhodné léky vám doporučí lékárník nebo lékař.

Tyto léky jsou účinné a bezpečné, nicméně bez souhlasu svého lékaře byste je neměli brát dlouhodobě (déle než 7 dní).

Mezi nežádoucí účinky dekongestiv patří bušení srdce, motání hlavy nebo závrať.

U mužů s benigní hyperplazií prostaty se mohou dostavit potíže s močením.

Mezi nežádoucí účinky antihistaminik patří například ospalost, únava a vzácně akutní glaukom.

Vždy pečlivě čtěte příbalový leták a užívejte všechny léky v souladu s doporučením svého lékaře či lékárníka.

V případě, že obtíže spojené se zadní rýmou přetrvávají déle než 3 týdny, vyhledejte lékařskou pomoc.

Lékař vám může předepsat silnější a účinnější léky.

V léčbě zadní rýmy pomáhají také výplachy nosu slaným nálevem (půl kávové lžičky soli na 250 ml vlažné vody).

Existují speciální konvičky na vyplachování nosu nebo si můžete zakoupit v lékárně nebo můžete jednoduše namočit houbu do slaného nálevu a nakapat si pá kapek do každé nosní dírky.

Tento postup opakujte 1x až 3x denně.

Astma

Mezi hlavní příznaky astmatu patří sípání a dušnost, nicméně u některých pacientů je prvním příznakem astmatu dlouhodobý suchý kašel, který se objevuje obvykle v noci, ale často pacienta trápí nepřetržitě.

U pacientů s astmatem dochází vlivem chronického dráždění dýchací sliznice průdušek (bronchů) k jejich reflexnímu stažení a nadměrné tvorbě hlenu.

To vyvolává typické obtíže (suchý kašel, sípání, dušnost, apod.).

Spouštěčem astmatu mohou být alergeny, jako je například kouř, dráždivé či toxické látky ze vzduchu, zvířecí srst, prach a mnoho dalších.

Tento typ astmatu označujeme jako alergické astma.

Někdy může být spouštěčem astmatu dlouhodobý stres, emoční vypětí, těžká fyzická námaha nebo genetické predispozice (výskyt onemocnění u blízkých rodinných příslušníků).

V případě podezření na astma vám lékař doporučí funkční vyšetření plic (spirometrie) nebo inhalace nízkých dávek metacholinu, který u astmatiků vyvolává sípání (takzvané bronchoprovokační testy s metacholinem).

Léčba

V léčbě astmatu se uplatňují léčiva ze skupiny bronchodilatancií, které uvolňují stažené průdušky.

Tyto léky se nejčastěji používají ve formě sprejů a patří mezi ně například albuterol (Ventolin).

Nevýhodou bronchodilatancií ve spreji je, že působí jen krátkodobě, a proto lékaři pacientům s astmatem často předepisují také inhalační kortikosteroidy, jako jsou například přípravky trimcinolon, flutikason nebo budesonid.

Kortikosteroidy působí dlouhodobě, mají silné protizánětlivé a protialergické účinky a snižují tvorbu hlenu.

Refluxní choroba jícnu

Refluxní choroba jícnu je onemocnění, při kterém se kyselý žaludeční obsah dostává ze žaludku zpět do jícnu, což vede k podráždění stěny jícnu a nežádoucím příznakům, jako jsou bolest na hrudi, pálení žáhy, říhání nebo pachuť v ústech.

Pokud se kyselý žaludeční obsah dostane až do dýchacích cest (což se často děje v noci v poloze vleže), dochází k podráždění dýchacích cest, což se projevuje příznaky jako je laryngospasmus, dušnost, sípání, chrapot nebo dlouhodobý kašel.

Pacienti s refluxní chorobou jícnu také často trpí na záněty hrtanu (laryngitidy) a stěžují si na nevysvětlitelné chronické bolesti v krku.

Refluxní choroba jícnu je častou příčinou dlouhodobého kašle

Příčinou refluxní choroby jícnu bývá oslabení dolního jícnového svěrače, který se nedostatečně uzavře a „propouští“ zpátky do jícnu kyselý žaludeční obsah.

Příčinou refluxní choroby jícnu může být také infekce Helicobacter pylori.

Obtíže se zhoršují po konzumaci těžko stravitelných a kořeněných jídel, kávy nebo alkoholu.

Léčba

Léčba refluxní choroby jícnu spočívá v režimových opatřeních (omezení konzumace potravin, které obtíže vyvolávají) a v užívání léků.

Mezi léky užívané v léčbě refluxní choroby jícnu patří antacida (přípravky na neutralizaci žaludeční kyseliny) a inhibitory protonové pumpy (léky na snížení tvorby žaludečních kyselin, jako je například omeprazol nebo esomeprazol).

V případě, že jsou obtíže pacienta vyvolány infekcí Helicobacter pylori, užívá pacient také kombinaci několika antibiotik.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)

Chronická obstrukční plicní nemoc je souhrnný název pro chronický zánět průdušek (chronickou bronchitidu) a plicní emfyzém.

Toto onemocnění je časté u kuřáků a projevuje se přetrvávajícím zánětem průdušek s nadměrnou produkcí hlenu, zúžením dýchacích cest a chronickým kašlem, zejména ráno po probuzení.

Hlavní příčinou CHOPN je dlouhodobé kouření tabáku nebo dlouhodobý pobyt v prostředí s vysokou koncentrací toxických látek v ovzduší.

V důsledku chronického zánětu průdušek dochází k trvalému poškození stěny bronchů, která ztrácí pružnost a dochází k jejímu ztluštění (bronchiektázie).

Postupně navíc dochází k nevratnému poškození stěn dýchacích sklípků (alveolů), což se projevuje jejich rozpadem, nevzdušností částí plic s tvorbou dutin (bul). Odborně se tento stav označuje jako rozedma plic (plicní emfyzém).

Léčba

Protože CHOPN je převážně nemocí kuřáků, je nejlepší léčbou zanechání kouření.

I když jsou změny na plicích již nevratné, zanecháním kouření alespoň zabráníte dalšímu zhoršování obtíží.

V léčbě chronické obstrukční plicní nemoci se dále používají inhalační kortikosteroidy a dlouhodobě působící bronchodilatancia.

Akutní vzplanutí (takzvané exacerbace) se pak léčí antibiotiky a perorálně podávanými kortikosteroidy.

Nežádoucí účinky léků

Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE inhibitory) mají významné místo v léčbě srdečního selhání a vysokého krevního tlaku (arteriální hypertenze) a vykazují velmi dobré výsledky.

Navíc mají jen minimum nežádoucích účinků, až na jednu výjimku, a tou je právě dlouhodobý suchý kašel, který trápí až 10% pacientů užívajících ACE inhibitory.

Dlouhodobý kašel může souviset s užíváním některých léků, zejména ACE inhibitorů

V případě, že se chronický suchý kašel u pacientů užívajících ACE inhibitory objeví, je nutné vyhledat lékaře, který předepíše buď jiný lék ze skupiny ACE inhibitorů nebo lék z jiné lékové skupiny, jako jsou například sartany, které fungují stejně jako ACE inhibitory, ale nemají nežádoucí účinek v podobě dlouhotrvajícího kašle.

Méně časté příčiny dlouhodobého kašle

Chronický kašel může být způsoben i jinými příčinami, mezi něž, mimo jiné, patří:

• Respirační infekce: dlouhodobý kašel může být jedním z příznaků respiračních infekcí, včetně zápalu plic. U infekčních příčin chronického kašle se často objevují další příznaky, zejména pak horečka.
• Černý kašel (pertussis): jedná se o respirační onemocnění způsobené baktérií Bordetella Pertussis. Toto onemocnění může způsobit vážné problémy u dětí, které nebyly řádně očkovány hexavakcínou, která chrání před šesti chorobami, včetně černého kašle.
• Onemocnění srdce: dušnost a chronický kašel jsou častými příznaky pacientů se srdečním selháváním. Obtíže se u těchto pacientů zhoršují zejména vleže, takže pacienti musí spát s podloženou hlavou. Někdy mohou vykašlávat i zpěněný narůžovělý hlen. Mezi další příznaky onemocnění srdce patří únava, otoky dolních končetin a/nebo zvýšená náplň krčních žil.
• Poruchy polykání: pokud správně nefunguje polykací akt, může dojít k aspiraci neboli vdechnutí potravy či žaludečního obsahu, což vyvolá podráždění dýchacích cest a kašlací reflex. Poruchy polykání se často vyskytují u pacientů po cévních mozkových příhodách nebo s jiným neurologickým či duševním onemocněním.
• Škodlivé chemické látky z okolního prostředí: vdechování dráždivých chemických látek z okolního prostředí, včetně prachů, plísní či oxidů síry a dusíku může vyvolat kašel. Stejně tak se můžeme rozkašlat při náhlých přechodech mezi prostředím s vysokým rozdílem teplot (teplá místnost, zima venku).
• Nádorová onemocnění: nádory v oblasti hlavy a krku, včetně rakoviny plic či dalších orgánů dýchacího nebo trávicího ústrojí, se mohou projevit chronickým kašlem. Tyto nádory se často vyskytují u dlouholetých kuřáků.
• Stres: dlouhodobý kašel může být vyvolán i stresem. V takovém případě hovoříme o psychogenním kašli, který se objevuje při abnormální stresové zátěži a ve spánku naopak ustává.

Varovné příznaky a kdy vyhledat lékaře?

Přestože chronický kašel nemusí být hned známkou závažného onemocnění, pokud se navíc objeví některé níže uvedené varovné příznaky, měli byste okamžitě vyhledat lékařsou pomoc:

• Horečka (zejména taková, která přetrvává dlouhodobě a/nebo nereaguje na volně prodejné léky - antipyretika)
• Silné zahlenění
• Vykašlávání nebo zvracení krve
• Dušnost
• Úbytek tělesné hmotnosti
• Slabost, únava nebo ztráta chuti k jídlu
• Bolest na hrudi, která není způsobena samotným kašlem
• Noční pocení
• Sípání
• Chrapot či náhlá změna hlasu

Léky na kašel

Na trhu existuje nepřeberné množství různých léků na kašel, které se prodávají ve formě tablet, pastilek, sirupů nebo sprejů.

Léky na kašel lze v zásadě rozdělit na léky tlumící kašel (antitusika) a léky usnadňující vykašlávání (expektorancia).

Antitusika

Mezi léky tlumící kašel, mimo jiné, patří přípravky s účinnou látkou kodein, folkodin, dextrometorfan, butamirát nebo dropropizin.

Tyto léky různým způsobem tlumí kašlací reflex a tím zmírňují pacientovi obtíže.

Expektorancia

Léky usnadňující vykašlávání lze podle mechanizmu účinku rozdělit na mukolytika (rozpouští hlen), sekretolytika (snižují sekreci hlenových žlázek) a sekretomotorika (zrychlují činnost řasinkového epitelu, čímž dochází ke zlepšení vypuzování hlenu.

Mezi často používaná expektorancia patří přípravky s účinnou látkou N-acetylcystein, ambroxol, bromhexin, erdostein nebo guaifenesin.

O vhodném přípravku na kašel se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.

Důležité je také přijmout vhodná režimová opatření na zmírnění kašle, mezi něž patří například dostatečné větrání v místnosti, kde spíte, zvlhčování vzduchu a také pití dostatku tekutin.

V případě, že je dlouhodobý kašel způsoben některým z výše uvedených onemocnění, je nutné vždy také současně léčit vyvolávající příčinu.

Co si z článku odnést?

Za dlouhodobý (chronický) kašel se považuje stav, kdy příznaky nepřetržitě přetrvávají déle než 8 týdnů.

Mezi nejčastější příčiny dlouhodobého kašle patří zadní rýma, astma, refluxní choroba jícnu, chronická obstrukční plicní nemoc a také nežádoucí účinky některých léků, zejména ACE inhibitorů, nicméně tento příznak bývá i součástí řady dalších onemocnění, včetně respiračních infekcí, nádorů hlavy a krku nebo poruch polykání.

V léčbě dlouhodobého kašle je nutné vždy léčit základní (vyvolávající) onemocnění a také zmírňovat příznaky kašle, k čemuž se využívají léky ze skupiny antitusik (léky tlumící kašel) a expektorancií (léky usnadňující vykašlávání).

Pokud vaše obtíže nezmizí a/nebo se objeví další příznaky, jako jsou dušnost, vykašlávání krve, chrapot, sípání nebo bolest na hrudi, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.