Pokud máte občas při jídle nebo ráno po probuzení pocit divné chuti v ústech, je to naprosto normální a obvykle tento problém odezní, jakmile si pořádně vyčistíte zuby (včetně jazyka) a vypláchnete pusu.
Nicméně pokud vás nepříjemná pachuť v ústech trápí dlouhodobě, může to být známkou více či méně závažného onemocnění a je vhodné vyhledat lékaře, který zjistí vyvolávající příčinu a doporučí vhodnou léčbu.
Odborně se porucha vnímání chuti označuje pojmem dysgeuzie a s tímto problém se často setkáváme nejen při špatné ústní hygieně, ale také při onemocněních trávicího traktu, respiračních infekcích (včetně COVID-19), hormonální nerovnováze (například v těhotenství či v menopauze) a při neurologických a dalších chorobách, které narušují přenos smyslových signálů do mozku či jejich interpretaci.
Změny ve vnímání chuti mohou vyvolat také léky a doplňky stravy.
Poruchy vnímání chuti se projevují tak, že Vám jídla chutnají příliš sladce, kysele, hořce či slaně.
Někdy nemusí mít divná chuť v ústech naopak žádnou souvislost s jídlem a pacient nepříjemné pachutě pociťuje trvale, bez ohledu na to, zda něco snědl či ne.
Změny ve vnímání chuti se často vyskytují spolu s poruchami vnímání čichu, což je typické například pro COVID-19, těhotenství nebo některá neurologická onemocnění.
Jestliže divná pachuť v ústech nezmizí do dvou dnů, objevuje se často nebo je spojena s dalšími obtížemi, jako je například ztráta či zhoršení čichu, sucho v ústech, změna chutí (například najednou nemáte rádi jídlo, které jste dříve milovali), brnění jazyka či rtů, hubnutí, dušnost, motání hlavy a/nebo vysoké horečky, měli byste co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc.
Chuť je společně s čichem, zrakem, sluchem a hmatem jedním z pěti smyslů. Chuťové vjemy vnímáme prostřednictvím receptorů na jazyku a v menší míře i na sliznici dutiny ústní.
Existuje celkem 5 druhů chutí, a to hořká, kyselá, sladká, slaná a umami (viz. obrázek).
Druhy chutí a jejich vnímání chuťovými pohárky a receptory na jazyku
Umami pochází z japonštiny a znamená "lahodnou nebo delikátní chuť" a jedná se o chuť glutamátu (kyseliny glutamové).
Vjemy z chuťových pohárků jsou hlavovými nervy VII (nervus facialis), IX (nervus glossopharyngeus) a X (nervus vagus) přeneseny do mozkového kmene a odtud to thalamu, což je taková "sekretářka mozku", ze které se chuťové vjemy přenáší do frontálních mozkových laloků, kde jsou interpretovány (tedy "převedeny" na jednu ze shora uvedených chutí, podle toho co jíme).
Kromě toho se na vnímání chuti podílí také zrak a čich.
Čichové informace se přenáší prostřednictvím prvního hlavového nervu (nervus olphactorius) z dutiny nosní přes lamina cribrosa do frontálních mozkových laloků, kde jsou opět interpretovány a zrakové informace se přenáší přes druhý hlavový nerv (nervus opticus) do týlního (okcipitálního) mozkového laloku, kde rovněž dochází k jejich interpretaci.
Z výše uvedeného tedy plyne, že poruchy vnímání chuti mohou být způsobeny jednak zanesením chuťových pohárků cizorodými či škodlivými látkami jako jsou zbytky hlenů, jídla, odloupaných slizničních buněk, baktérie, mikroorganizmy a/nebo nádory a také narušením přenosu chuťových signálů do mozku nebo jejich interpretací v mozku.
Z toho plyne, že existují doslova stovky různých onemocnění, která mohou způsobit zhoršené vnímání chuti.
A protože čich a zrak hrají důležitou roli ve vnímání chuti, souvisí často divná chuť v ústech i s poruchami čichu či zraku.
Pocit nepříjemné pachuti v ústech je často doprovázen dalšími příznaky, v závislosti na vyvolávající příčině.
Pokud jsou příčinou divné pachuti v ústech onemocnění trávicího traktu, jako je například refluxní choroba jícnu nebo zánět žaludku, je nepříjemná chuť v ústech často doprovázena i dalšími příznaky, jako jsou například:
Mezi nejčastější onemocnění trávicího traktu, která způsobují divnou pachuť v ústech, mimo jiné, patří:
Refluxní choroba jícnu je onemocnění, při kterém v důsledku porušení funkce dolního jícnového svěrače dochází ke zpětnému toku (refluxu) kyselých žaludečních šťáv do jícnu a dále do hrdla, což se projevuje zánětem jícnu (refluxní ezofagitidou), mezi jehož příznaky patří hlavně pálení žáhy, chrapot, kašel, pálení na hrudi a hořká pachuť v ústech.
Příčin refluxní choroby jícnu je celá řada, od nadměrné konzumace alkoholu, kořeněných a tučných jídel, přes stres, těhotenství, nadváhu či obezitu, až po nežádoucí účinky léků nebo různá neurologická onemocnění či choroby trávicího ústrojí.
Onemocnění trávicího traktu jsou častou příčinou divné pachuti v ústech
Důvod, proč při refluxní chorobě jícnu pociťujeme divnou pachuť v ústech, je kyselý žaludeční obsah, který se přes jícen dostane až do krku a dutiny ústní, kde vyvolá podráždění hrtanu (chrapot, kašel) a také nepříjemné chuťové vjemy na jazyku (hořkokyselá chuť).
Léčba refluxní choroby jícnu spočívá jednak ve zmírňování nežádoucích příznaků a jednak v léčbě vyvolávajícího onemocnění.
Na zmírnění nepříjemné chuti v ústech a dalších příznaků spojených s refluxní chorobou jícnu se používají různé druhy léků (například antacida na neutralizaci žaludeční kyseliny nebo blokátory protonové pumpy na snížení tvorby žaludečních kyselin).
Někdy je nutné refluxní chorobu jícnu léčit chirurgicky (používají se různé operační postupy, jako je například Nissenova fundoplikace, endoskopické operace, radiofrekvenční ablace, apod.).
Nedílnou součástí refluxní choroby jícnu jsou také režimová opatření, která spočívají zejména v konzumaci menších porcí jídla a v omezení konzumace alkoholu, kávy a tučných či kořeněných jídel, která tyto problémy vyvolávají.
Pokud vás dlouhodobě trápí pocit hořkosti v ústech, chrapot, kašel, nevolnost nebo pocit plnosti či nadýmání po jídle, poraďte se se svým lékařem.
Zánět žaludku (odborně gastritida) vzniká při narušení rovnováhy mezi tvorbou žaludeční kyseliny a hlenu, který chrání citlivou žaludeční sliznici před poškozením kyselými žaludečními šťávami.
Nejčastější příčinou zánětu žaludku je infekce bakterií Helicobacter pylori.
Zánět žaludku se projevuje zejména pocity plného a nafouklého břicha po jídle, pálením žáhy, nadýmáním, plynatostí, bolestí či pálením na hrudi, které může připomínat infarkt.
Léčba zánětu žaludku spočívá zejména v užívání léků (obvykle kombinace antibiotik na likvidaci Helicobacter pylori a léků na snížení tvorby žaludeční kyseliny - inhibitory protonové pumpy).
Virové hepatitidy, zejména pak hepatitida typu B, jsou spojeny nejen se špatnou funkcí jater, ale také s dalšími příznaky, jako jsou zápach z úst, pocit hořkosti v ústech, chronická únava, nechutenství nebo chronicky zvýšená teplota.
Důvodem proč při hepatitidě či infekční mononukleóze pociťujeme divnou chuť v ústech je skutečnost, že tato onemocnění jsou spojena s tvorbou povlaku na jazyku, který vyvolává nepříjemné chuťové vjemy.
Virovou hepatitidu typu B způsobuje virus HBV (virus hepatitidy B) a infekční mononukleózu pak EB virus (virus Ebsteina a Barrové).
Léčba infekční mononukleózy je obvykle symptomatická.
Léčba virové hepatitidy závisí na tom, zda se jedná o akutní nebo chronické onemocnění.
V akutním stadiu často není nutná žádná léčba a doporučuje se jen dostatek tekutin a odpočinku a dodržování zásad zdravé výživy.
V léčbě chronické virové hepatitidy typu B se využívají léky, a to zejména antivirotika (například tenofovir, lamivudin, adefovir nebo telbivudin) nebo interferony.
V nejzávažnějších případech je nutná transplantace jater.
Proti virové hepatitidě typu B existuje účinné očkování, které je tak vhodnou prevencí.
Pokud je příčinou nepříjemné pachuti v ústech respirační infekce, jako jsou záněty dutin, chřipka nebo COVID-19, objevují se kromě divné chuti v ústech také následující příznaky:
Obecně platí, že prakticky všechny respirační infekce mohou vyvolávat divnou pachuť v ústech (opět kvůli tvorbě nepříjemného povlaku na jazyku, který "oblafne" chuťové pohárky a naruší normální chuťové vjemy), nicméně mezi nejčastější onemocnění, která jsou s tímto problémem spojena patří:
Záněty vedlejších dutin nosních způsobují viry, baktérie i plísně a mohou probíhat buď formou akutní respirační infekce nebo chronického onemocnění. Kromě narušení vnímání chuti a čichu patří mezi další příznaky tohoto onemocnění také zadní rýma, bolest hlavy, únava nebo horečka.
Léčba sinusitidy závisí na vyvolávající příčině.
Virové sinusitidy se léčí jen režimovými opatřeními (dostatek tekutin a odpočinku) či výplachem slaným nálevem. Pokud je onemocnění vyvolané baktériemi, může vám lékař předepsat antibiotika.
Plísňové infekce jsou často spojeny s oslabenou imunitou a v jejich léčbě se používají zejména antimykotika (léky proti plísním).
COVID-19 je respirační onemocnění, které je způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2.
Jedná se o poměrně novou chorobu, která od roku 2020 vyvolala celosvětovou pandemii.
Ztráta chuti a čichu patří mezi časté příznaky COVIDu, nicméně u posledních mutací viru SARS-CoV-2 je tento příznak již méně častý.
Mezi respirační onemocnění, která jsou spojena s nepříjemnou pachutí v ústech nebo úplnou ztrátou chuti či čichu patří například COVID-19
Mezi další příznaky COVIDu patří horečka, bolesti hlavy a celého těla, covidová pneumonie (virový zápal plic), průjmy a také trombembolické komplikace (narušení rovnováhy mezi srážením krve a rozpouštěním sraženin, což vede k ucpávání cév krevními sraženinami a s tím spojenými potížemi, jako jsou například hluboká žilní trombóza, plicní embolie, infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda).
Léčba COVID-19 zahrnuje celou řadu různých léků od inhalačních kortikosteroidů, přes léky proti horečce a monoklonální protilátky až po antivirotika (Paxlovid).
Kromě toho je k dispozici očkování, které chrání před těžkým průběhem, ale nechrání před samotnou nákazou.
Zánět nosohltanu (nazofaryngitida) je infekční onemocnění postihující horní cesty dýchací, které se projevuje bolestmi v krku, zvýšenou teplotou, únavou, zahleněním a pocitem ucpaného nosu.
Jedním z častých příznaků je také zhoršení vnímání čichu a chuti.
Toto onemocnění je nejčastěji způsobeno viry, takže léčba je pouze symptomatická, tedy dostatek tekutin a odpočinku a případně užívání léků na snížení horečky (například ze skupin nesteroidních antiflogistik).
Zánět mandlí neboli akutní tonzilitida či angina je respirační onemocnění postihující krční mandle. Toto onemocnění je nejčastěji způsobeno baktériemi (hlavně beta hemolytickými streptokoky, jako je například Streptococcus pyogenes), a proto se léčí antibiotiky.
Kromě nepříjemné pachuti v ústech a zhoršení čichu se zánět mandlí projevuje například řezavou bolestí v krku, horečkou, zimnicí, zahleněním a bolestmi hlavy.
Diagnostickým znakem zánětu mandlí jsou takzvané čepy na mandlích.
I když se může zdát, že středouší nemá s dutinou ústní nic společného není to pravda. Středouší dutina je s dutinou ústní spojena Eustachovou trubicí a při zánětu středního ucha tak může dojít k rozšíření infekce i do dutiny ústní, což se může projevit zápachem z úst, nepříjemnou pachutí v ústech a/nebo bolestí v krku.
Mezi další příznaky zánětu středního ucha patří bolest v uchu, která se může rozšířit až na spánkovou kost za uchem, výtok z ucha (krev, hnis nebo čirá tekutina), praskání v uchu, apod.
Bakteriální záněty středního ucha se léčí antibiotiky a v případě, že hnis vyplní celou středoušní dutinu a bolestivě tlačí na bubínek, provede lékař paracentézu (vypuštění hnisu propíchnutím bubínku).
Někdy může bubínek při zánětu středního ucha i samovolně prasknout a pacientovi se tak okamžitě uleví.
Pokud dojde k prasknutí bubínku, měli byste neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.
Jednou z nejčastějších příčin nepříjemných pachutí v ústech je špatná ústní hygiena, což vede nejen k zubnímu kazu, ale také k zápachu z úst, divné pachuti v ústech a dalším obtížím, jako je zánět dásní, sucho v ústech nebo mandlové kameny.
Léčba tohoto problému spočívá v nácviku správné ústní hygieny s čímž vám poradí dentální hygienista nebo zubní lékař.
Kromě zubního kartáčku byste měli pravidelně používat mezizubní kartáčky nebo dentální nit na čištění mezizubních prostor a při čištění zubů nezapomínat ani na čištění povrchu jazyka.
K čištění zubů je vhodné používat zubní pasty s fluorem a zuby byste si měli čistit alespoň 2x denně.
Špatná ústní hygiena je jednou z nejčastějších příčin divné pachuti v ústech
Také byste neměli zanedbávat prevenci a pravidelně (ideálně alespoň 2x ročně) chodit k zubnímu lékaři na prohlídku.
Hlavní funkcí slinných žláz je produkce slin. Do dutiny ústní ústí tři hlavní párové slinné žlázy, a to žlázy submandibulární (podčelistní), příušní (glandula parotis) a podjazykové (sublingvální).
Nejčastější příčinou zánětu slinné žlázy je nedostatečná ústní hygiena (nahromaděné mikroorganizmy a zbytky jídla v dutině ústní se přes vývod slinné žlázy dostanou do parenchymu žlázy, kde vyvolají zánět), kameny ve slinných žlázách a/nebo nádory slinných žláz, kde se zánět objevuje jako častá komplikace.
Důvod, proč zánět slinné žlázy vyvolává divnou pachuť v ústech je skutečnost, že je tento stav spojený se suchostí v ústech a vysušením sliznice chuťových pohárků na jazyku, což opět narušuje vnímání chuti.
Kromě divné chuti v ústech se zánět slinné žlázy projevuje také dalšími příznaky, jako jsou:
Léčba zánětu slinné žlázy spočívá v přikládání ledových obkladů na postiženou žlázu (zmírnění otoku), užívání léků na snížení horečky a - pokud je původcem zánětu bakteriální infekce - v užívání antibiotik.
Kandidóza dutiny ústní (též orální kandidóza, moučnivka, soor) je onemocnění vyvolané přemnožením kvasinek (nejčastěji Candida albicans), což je druh plísně, který v lidském organizmu normálně žije a nezpůsobuje nám žádné problémy.
Při oslabené imunitě z různých důvodů (například po léčbě antibiotiky nebo při nádorových či jiných onemocněních) může dojít k přemnožení kvasinek v dutině ústní, což se projeví bílým povlakem hrdla a jazyku a narušením vnímání chuti.
Léčba kvasinkové infekce spočívá v důkladné ústní hygieně a vyřešení vyvolávající příčiny.
Hormony jsou látky, které regulují celou řadu pochodů v lidském těle a podílí se i na regulaci smyslového vnímání, včetně chuti a čichu.
Těhotenství a menopauza způsobují změny vnímání chutí
Proto všechny stavy spojené s narušením hormonální rovnováhy v těle, mohou způsobit změnu čichu i chuti.
V těhotenství a menopauze si pacientky často stěžují zejména na kovovou chuť v ústech.
V období přechodu (klimaktéria) dochází ke snížení hladiny ženských hormonů estrogenů v těle, což má nepříjemné důsledky nejen na chuť, ale i na další oblasti života (například ženy v menopauze trápí vyšší riziko osteoporózy a infarktu myokardu a trpí na suchost sliznic).
Důvodem, proč menopauza ovlivňuje vnímání chutí je skutečnost, že vyhasnutí činnosti vaječníků vede k nedostatku estrogenu, což způsobuje zhoršení činnosti mazových a slinných žlázek v těle, které tak produkují méně slin.
To se projeví suchostí v ústech a vysušením chuťových pohárků, které pak vnímají chuť jinak než dříve.
Léčba spočívá v substituci hormonu estrogenu.
Tuto léčbu smí předepsat pouze lékař (gynekolog) a nikdy byste se neměli pokoušet o samoléčbu, protože i nadbytek estrogenů je škodlivý.
Během těhotenství dochází v těle ženy k hormonálním změnám, a to zejména ke zvýšené produkci progesteronů (steroidní ženské hormony) a naopak ke snížení hladiny estrogenů, což, obdobně jako při menopauze, vede ke změnám chutí a čichu.
Tyto obtíže však po skončení těhotenství většinou odezní bez nutnosti léčby.
Všechna neurologická onemocnění, která mohou narušit přenos nervových vzruchů nebo jejich interpretaci mohou způsobit divnou pachuť v ústech.
Platí to pro cévní mozkové příhody či nádory postihující frontální lalok, mozkový kmen či thalamus i pro další onemocnění spojená s narušením normální funkce nervů, jako je například amyotrofická laterální skleróza, roztroušená skleróza a mnoho dalších demyelinizačních či neurodegenerativních onemocnění (demence).
Častou neurologickou příčinou divné pachuti v ústech může být i epilepsie nebo stavy po úrazech hlavy a mozku.
Divná pachuť v ústech je častým nežádoucím účinkem léků a doplňků stravy.
Pacienti si obvykle při užívání léků stěžují na kovovou pachuť v ústech, ale mohou se objevit i jiné nepříjemné chuťové vjemy.
Mezi léky a potravinové doplňky, které mohou vyvolat nežádoucí pachuť v ústech, mimo jiné, patří:
Mezi další příčiny divné chuti v ústech patří autoimunitní a další onemocnění, která narušují vnímání chuti.
Syndrom pálení v ústech není onemocnění v pravém slova smyslu, ale skupina nepříjemných příznaků, které se u některých pacientů opakovaně vyskytují, bez jakéhokoli zjevného důvodu.
Mezi příznaky syndromu pálení v ústech, mimo jiné, patří:
V zásadě mohou nastat tři případy:
Příčin syndromu pálení v ústech je celá řada, od špatných hygienických návyků, přes neurologická onemocnění, až po refluxní chorobu jícnu, sucho v ústech či nedostatek některých živin a vitamínů (zejména vitamínů skupiny B).
Léčba spočívá ve vyřešení vyvolávající příčiny.
Sjögrenův syndrom je autoimunitní onemocnění, při kterém naše vlastní imunitní buňky začnou napadat exokrinní žlázky, které tvoří sliny a hleny. To vede k suchosti sliznice dutiny ústní (a také slizničních povrchů na dalších částech těla, zejména pak oční rohovky) a s tím spojeným problémům, včetně divné pachuti v ústech či syndromu suchého oka.
Léčba je zejména symptomatická a spočívá v důkladné ústní hygieně a v aplikaci umělých slz na zvlhčení povrchu rohovky.
Pokud se občas ráno probudíte a máte v puse divnou pachuť, většinou postačí vyčistit si důkladně zuby (včetně povrchu jazyka) a problém odezní.
Špatná ústní hygiena je zdaleka nejčastější příčinou nepříjemných pachutí v ústech, nicméně tento problém může být způsoben i stovkami dalších onemocnění či stavů, které narušují vnímání chuti.
Protože vnímání chuti úzce souvisí s čichem (i zrakem), může být divná chuť v ústech doprovázena i poruchami či změnami čichu.
Mezi onemocnění, která mohou způsobit nepříjemnou pachuť v ústech, mimo jiné patří:
Divná pachuť v ústech se může objevit také jako nežádoucí účinek doplňků stravy, léků, zejména antibiotik, antidepresiv nebo léků užívaných v léčbě nádorových onemocnění (chemoterapie).
Pokud vás divná pachuť v ústech trápí opakovaně nebo do 2 dnů neodezní, vyhledejte lékařskou pomoc.
| Autor: | MUDr. Michal Vilímovský |
|---|---|
| Vzdělání: | lékař |
| Zdroje obrázků: | Canva.com |
| Článek naposled aktualizován: | 4. září 2022 9:50 |
| Datum příští revize: | 4. září 2024 9:50 |
Přihlaste se k odběru našich příspěvků a každý den vám pošleme jeden článek o zdraví a výživě na e-mail. Žádné nesmysly, ale kvalitní příspěvky, které vám pomohou získat více informací o léčbě a diagnostice různých onemocnění, potravinách a léčivech.
20 potravin, které vám okamžitě uleví od pálení žáhy
Bolesti bederní páteře: příčiny, projevy, prevence a cvičení
Jakou tepovou frekvenci byste měli mít?
Bolesti krční páteře: příčiny, projevy, prevence a cvičení
Jak probíhá zánět slinivky, jaké jsou jeho příznaky a jak ho zklidnit?
Hluboká žilní trombóza: co to je, jak se projevuje a léčí?
77 možností jak používat kokosový olej
Co je zánět Achillovy šlachy, jak se projevuje a léčí?
Ústřel (ischias) a jeho léčba
Bolest v tříslech: co jí způsobuje a jak jí léčit?
Co je časté močení, jaké jsou jeho příčiny a možnosti léčby?
Bolest na hrudi: 17 příčin, doprovodné příznaky a možnosti léčby
Diagnostický test CRP: co to je a k čemu slouží
Jak snížit vysoký cholesterol?
Bolest pod levým žebrem (v levém podžebří): vše co potřebujete vědět!